Děkujeme Vojtovi za hezký příspěvek. A těšíme se na jeho další články. I vy ostatní máte možnost sepsat svoje zážitky. Rádi je uveřejníme.
Jarní zahájení ve Slovinsku
Výlet jsme dlouze zvažovali letos v březnu v hospodě u Oty, kdy se ptám kamaráda kamaráda Milana: „Tak co, Milane, dáme letos Slovinsko“? Milan odvětil: „Ale jo“. A bylo to. Během měsíce se přidali další čtyři kamarádi muškaři a ve středu 13.4. jsme hned po práci mohli vyrazit. Jako každý rok, tak i letos, budeme chytat na řece Soča, která leží na hranici Triglavského národního parku u městečka Tolmin. Výlet odstartoval Pepa, který v Glóbusu v Českých Budějovicích ztratil peněženku se všemi doklady a s kapesným do Slovinska. Naštěstí ji našla dobrá duše, která ji vrátila do jednoho ze zdejších obchodů, kde si ji šťastný Pepa vyzvedl. To ale nebyla poslední zajímavá historka s Pepou v hlavní roli. Cesta přes České Budějovice, Linz a Salzburg šla jako po másle a ve dvě ráno jsme již v kempu Koren v Kobaridu uléhali do stanu. Snad jsme nočním zatloukáním kolíků nevzbudili všechny zdejší nocležníky. V půl sedmé vstáváme a kupujeme na recepci třídení povolenky k lovu na místních řekách. Hned na recepci nás překvapil vystavený katalog HANÁK Competition. Radostně jsem majitelce kempu lámanou anglickou slovinštinou vysvětloval, že jde o produkty našich českých kamarádů. V osm ráno začínáme chytat na horním toku Soči pod obcí Bovec. Řeka zde protéká širokým kamenným korytem a každý rok po tání sněhu trochu mění svůj tok. Rybí obsádku zde tvoří duháci, mramoráci a hlavně kapitální vychytralí lipani kolem 50cm. Po čtvrt hodině chytání už mám jednoho na prutě a do padesáti mu chybí tři centimetry. Pepa vzápětí okouší na vlastní kůži rychlost zdejších proudů a v ledové Soče dělá několik plaveckých temp, po kterých mu nejde zapnout vypůjčený foťák. Na horním toku Soči se nechytá tolik ryb, protože chytání v rychlých proudech není úplně jednoduché, ale je tu šance na pěknou rybu. Za celé dopoledne jsem chytil pouze 5 ryb, ale za to dva pěkné lipany, dva duháky a menšího mramoráka. Milan chytil kromě duháků i pěkného mramoráka 50+, Kamil lipana a duháka. Ostatní členové výpravy zatím dali rybám šanci a seznamovali se s novou, křišťálově čistou horskou řekou. Odpoledne jsme strávili na spodním toku Soči pod Kobaridem, kde jsme chytali převážně čerstvě vysazené duháky kolem 45cm. Lukáš zde chytá na strýmra svoji první rybu a hned mramoráka něco přes 50cm. Mně a Pavlovi ve stejné tůni menší mramoráci v proudu padají. Dnes si nejlépe zachytal Milan, který dal přes 30 ryb. Večer u piva na recepci dovazujeme mušky a kolem desáté jdeme celkem unaveni spát.
V pátek ráno jsem Milana s Kamilem odvezl na řeku Idrijcu, kousek od vtoku do Soči. Na této menší řece strávili za průtoku kolem 7m3/s celý den. Kvůli nízkému stavu vody o nich ryby věděli již dlouho dopředu a bylo težké je přesvědčit k záběru. Nakonec ale nějaké duháky a zdejší parmy pochytali. S Pepou se vydávám opět na Soču pod úsek chyť a pust, kde jsme si dopoledne slušně zachytali na francouze. Chytli jsme i několik starších ryb přes 50cm. V místní naprosto čisté vodě chytám na tmavší, přírodní vzory mušek na jigových háčcích HANÁK 400 nebo 407 BL velikosti č. 12 a 14. Chce to tu pořádný tungsten nebo heavy body, aby se mušky dostali co možná nejvíce ke dnu. Nejvíce ryb vždy stojí na hraně silného proudu a tišiny. Abych ryby co nejméně plašil, chytám zde na fluorcarbony HANÁK o průměru 0,14 a 0,16mm, který v kombinaci s jemnějším prutem bez problémů udrží i velké silné ryby, kterých je ve zdejších řekách dost. Oběd si vaříme u vody u mostu ve Volarje a po krátkém odpočinku pokračujeme v chytání níže po proudu a jdeme naproti Pavlovi a Lukášovi, kteří chytají blíže k Tolminu v obrovský kamenech. A jak je vidět, daří se jim. Mramorákobijec naší výpravy, Lukáš, zde vytáhl na čtyřkový Alpen Nymph od Hanáků dalšího krásně zbarveného mramoráka 58cm. V tuto chvíli jsem mu začal jeho úspěchy s mramoráky trochu závidět 🙂 V podvečer jsme s Pepou chytali na úseku chyť a pust mezi mosty v Kamnu a Volarje, kde jsem doufal v nějakého staršího duháka, protože těch vysazených jsem dnes chytil už dost. A naštěstí se daří, když po půl hodině měním strýmra a beru zpět do ruky nymfu, kterou dostávám za proudem na druhé straně řeky skoro až na dno. Duhák stojící pod sklálou mé oblíbené mušce neodolal a během chvilky byl tento bojovník již o 20m níže. Z vody jsem ho tahal skoro pět minut. Nebyl to žádný gigant, měl kolem 55cm, ale pokud tu duháci žijí déle, mají slušnou sílu. Tím jsme dnešní den zakončili. Večer proběhlo klasické vázání pěti mušek a pití stejného počtu piv 🙂
Poslední den chytání, v sobotu, jsme se rozdělili na dvě party. Já s Milanem a Kamilem jdeme vyzkoušet lipany na horní úsek Soči a ostatní jdou zkusit štěstí do kamenů nad Tolmin.
Opět nechytáme moc ryb, ale mně a Kamilovi se povedli pěkní lipani k 50cm a Milanovi mramorák kolem 50cm. K tomu samozřejmě nějaké ty menší duháky. Celý den křižujeme Sočou nahoru a dolu a končíme v kamenech nad Tolminem, stejně jako naši kamarádi. Milan se loučí duhákem 62cm, Kamil lipanem 49cm a já hodinou bez ryby 🙂 Nejúspěšnější byl dnes asi Pepa, který si splnil cíl výpravy a chytil lipana i mramoráka, na což byl právem hrdý. A to nebylo zdaleka vše, chytil totiž ještě něco…! Skoro nový prut Sage ONE s navijákem, šňůrou a strýmrem, což se prostě jen tak nechytí 🙂 Rozhodili jsme sítě, abychom mohli prut vrátit, ale pokud se nikdo nepřihlásí, rozříší zřejmě Pepovo arsenál… Byla to krásná rybářská dovolená! A můžu potvrdit, že celodenní pohled do nebesky modré řeky Soči jen tak neomrzí a už teď se těším na další výpravu 🙂
Na této výpravě jsem měl možnost testovat další přírůstek do modelové řady prutů HANÁK SLT, a to novou pětku v deseti stopách. Musím říct, že název Superlight je opravdu trefný. Ještě jsem nedržel tak lehký pětkový prut, z kterého po celém dnu házení prostě nebolí ruka. Prut je velice jemný a svede dlouhé a přesné hody s francouzským návazcem. Zásek i na delší vzdálenosti pevně sedí a při zdolávání odolává prut náhlým výpadům bojovníků na druhé straně. Prostě parádní kousek!
106