Zavolal mně Jirka Pejchar, že jestli pořád ještě mám štičí horečku. Já že jo. A on, jestli bych taky nechtěl vyzkoušet něco jinýho. Jakože třeba pstruhy. A na stojáku. Tak jsem se zeptal, že jako kam. On Jirka říká: No, přece na Ostrov.
A v mé hlavě se začaly přehrávat vzpomínky. Nevím přesně, který to byl rok. Vím jen, že to bylo dávno. Hodně dávno. (Teď jsem našel foto, pro pobavení přikládám. Byl to rok 2003.) Konala se zde divize. Byla sem přeložená z Nové Vsi kvůli průtrži a následnému silnému zakalení Oslávky. Já tu slavně vyhrál. Stejně slavně tu týmy vyhráli v té době neznámé Bojkovice. Hlavní trenér Milan Čubík, v týmu byli Luboš Roza, ten teda vypadal jak Sáblíková, docela se z toho kluk vylízal. Pak zlatej Keník a divokej Čuňas. Ani jsem netušil, jak moc se s touto partičkou spojí můj další muškařský život.
Ale zpět do současnosti. Nabalil jsem obytňák, naložil člun, dobil baterku k elektromotoru a vyrazil do Ostrova. Nebo na Ostrov? 😉
Podstatná informace je, kdo se teď o revír stará. Nikdo jiný než Míra Krejčí. Rybářské veřejnosti dobře známý ze svého úspěšného působení na Sykovci. Abych na to nezapomněl, zde je odkaz na jeho stránky, kde jsou základní informace – ZDE.
S Jirkou jsem byl domluvený na pátek. Cesta sem je pohodová, pár kilometrů z dálnice a člověk je tu. S Mírou jsme se pozdravili, jak kdybychom se viděli včera. Pak mně poslal zaparkovat s obytňákem pěkně na rovince přímo na hrázi.
Něco jsem pofotil, trochu se proletěl s dronem. Viděl jsem, jak Jirka docela tahá ryby. Tak jsem si vytáhl i já svou výbavu. Přiznám se, že jsem musel nižší váhové kategorie prutů jak #8 oprášit. No jo no, ta štičí horečka. Nachystal jsem si oblíbenou #6 od Hanáků. Plovoucí šňůru s intermediálním koncem. #16 flurorocarbon a už jsem vyzvídal na Pejchym, na co tady chytá. Malý černý lurky. Já tam dal kaktus. A docela to na něj šlo. První den jsem chytil během 5 hodin 6 duháků. Úplně jsem zapomněl, jak se mně i tato chytačka líbí. Jirka chytil víc, ale taky to tady zná a chytal delší dobu. 😉
Ještě jsem před tmou zkusil člun, který jsem si nachystal na sobotu. Vše fungovalo, jak mělo.
V sobotu jsem si udělal hemenex a šel na ně. Hned po chvilce jsem ještě ze břehu odchytil dva duháky. Zdravé, hezké ryby. Dorostlé ploutve, jak to máme rádi. A pak už jsem odrazil od břehu i s lodí. Ze začátku moc nefoukalo, tak jsem si pomalu driftoval. Později vítr zesílil a já buď zakotvil na chvíli na jednom místě nebo švindloval a pomáhal si elektromotorem. Musím se naučit pracovat s padákem. A postupně jsem přidával rybky. Jo a ani jsem nenapsal, že Jirka neodolal a přijel i v sobotu.
Fungovaly klasické vzory žlutka, kaktus, zajíc se chartreusse nebo klasická montana, ať už s kuličkou nebo bez. Střídal jsem šňůry – plovku s potápivým koncem – íčko, potápivej konec s trojkou a 5 potápivost. Ale hlavně šlo o to se s rybou potkat. Když se někde ryba ukázala a dalo se na ni dohodit, víceméně hned následoval záběr. A ještě jsem sem tam prohodil místo těžkým prutem na štiky. Míra sice říkal, že jich tam moc nemá, ale proč to nezkusit. Štika přišla, ale malinká a na kaktuse a ten mně ještě ukousla. Na velkej, 25 cm dlouhej strímr, nic. Až teda na jednu příhodu s bohužel ne šťastným koncem. Jak jsem s tím těžkým náčiním prochytával, tak nepřišla štika, ale obrovskej potok. Tak kolem 55 cm. A s potoky na velkou nástrahu mám zkušenost. Při dohangovávání si přijel nástrahu prohlídnout a bohužel ji netrefil. Nečekal jsem to, tak jsem strímr zrovna přehazoval. Potočák lítal před lodí ve snaze najít zmizelou kořist. A to je bohužel vše. Jakmile jsem přehodil zpět, ryba se už neukázala.
Prochytal jsem i přítok, tam to vypadalo opravdu jak někde v Britské Kolumbii. Ještě jsem si zataxikařil a hodil Jirku ze zadní louky na hráz. 😉
Konečný součet sobotního chytání 18 kousků, 2 potoci, 1 okoun a zbytek duháci. Spadenou štičku nepočítám. Mezi úlovky nebyla žádná kapitální ryba, ale ryby byly hezké, zdravé. A já byl spokojenej.
O půl páté tma jak v pytli, tak jsem zalezl do obytňáku. Pozitivní bylo, že jsem to neměl z vody daleko.
V neděli to bylo skoro jak přes kopírák. S menšími rozdíly. Nebyl tu Pejchy a nechytal jsem celý den.
Prochytal jsem z lodi zase skoro celou plochu. Vítr trochu přidal na intenzitě. Na vodě jsem byl nějakých 6 hodin a vsítil jsem 10 ryb. Tentokrát jen duháky, i když jsem se snažil i o okouny.
Takže spokojenost. Pobalil jsem se. Šel jsem se rozloučit s Mírou. Jediná kaňka na pobytu byla, že už neměl výborné uzené ryby, které vykoupili hladoví myslivci. Ale to mu odpustím. Za mě výborný revír, dostatečně velký, aby si lidi nezavazeli a taky aby se tu na lodi dalo driftovat. Určitě se sem ještě letos vrátím.
Míro, díky.
3,005