Muška splávek dle Jirky Pejchara

Publikoval , Igor Slavík

Autor: Jiří Pejchar

 

Jaro roku 1996 Česká Republika. Co vám tento termín říká? Ti co už vědí, mlčí a těm co nevědí, trochu napovím. Řeka Vltava a Otava. Nic nebo, už víte? Určitě ano! Mistrovství světa v lovu ryb na umělou mušku konané právě na těchto řekách. První mezinárodní muškařský šampionát pořádaný v ČR. Český tým tenkrát zvítězil a Jan Pecina byl třetí v jednotlivcích. V té době jsem o závodním muškaření nic nevěděl, ale následné články Karla Křivance mi otevřeli nové obzory. Hltal jsem ty články a vystřihoval si je do sešitu. Myslíte, že kecám? Tak to teda ne, protože vstanu, sáhnu do police nad stolem, vezmu kožené desky a vyfotím vám to. Kromě úspěšných vzorů, ze šampionátu a různých historek, které mi Karel vyprávěl už mockrát mě, ale zaujala ještě jedna věc. Vidíte na prostřední fotce týmů toho nejvyššího člena Francouzské výpravy? Je jím trojnásobný mistr světa Pascal Cognard. Karel o něm tehdy napsal, jak chytal na Teplé Vltavě v Lenoře u silničního mostu hlavní silnice. Lovil s nymfou a suchou muškou zároveň. Říkal tomu „Na šibeničku“. To byl můj první kontakt s metodou, jenž mi učarovala, a kterou bych vám rád popsal.

Dnes tuhle metodu používá mnoho z nás a každý máme svůj styl a vlastní originál. Třebas Tomáš a Lukáš Starýchfojtů používají hodně parašut jepici. Martin Musil junior zase chytá rád s Rockerkou a Jirka Daněk mi vždy vypráví, jak chytá splávek s chrostíkem. V Čechách mi přijde, že Rockerka jasně vede a to i v jezerní podobě, kterou proslavil Milda Šenkýř. Každý máme to své. Ve světě je zase velmi populární chrostík Tabanas.

Ačkoliv je populární Rockerka velmi dobrá muška, uznávám ji, ale nikdy jsem ji nepropadl a nezačal věřit. Igorku promiň mi. Mě totiž učaroval brouček. Klasický brouček z páva a kohouta s jakýmkoliv tipem. Od mých prvních závodů na řece suchým broučkům věřím, protože ti jsou prostě všude. Dlouho jsem hledal metodu jak být úspěšný se splávkem a nedařilo se mi, protože jsem kopíroval styly, které jsou vlastní jiným závodníkům. Hledal jsem svoji cestu a přiznám se, že mi to fakt nešlo. Až jednou mi Jirka Šulc ukázal svého chrostíka, co chytá jako splávek a konečně mě to trklo. Odmyslel jsem si křídla a viděl své broučky, ale ovšem trochu jinak. Zkoušel jsem mnohé varianty. Ale broučci se mi pod zátěží nymfy pořád potápěli. Jednou jsem však nožky broučka navázal ze staršího tvrdšího kohouta a ejhle, on nymfu unesl a chytal ryby. V té době mě práce zanesla na tři roky na Vltavu, tak jsem zkoušel a dokonce i tam, kde tehdy Pascal chytal se svou „Šibeničkou“. Postupem času jsem přišel na to, že kvalitní mazadlo mým broučkům dodá delší plovatelnost. Bezkonkurenční je CDC olejíček od Marca Petitjeana. Drží na mušce dlouho na rozdíl od všech různých jiných mastidel.

Také mi vrtalo hlavou jak zlepšit viditelnost broučků na hladině, aniž bych snížil jejich atraktivnost pro ryby. Přidal jsem tedy malé křidélko, či anténku z reflexně oranžového Aerodrywingu. Tu anténku jsem poprvé dal k hlavičce mušky, jenže jak nymfa ve vodě broučka zatížila, ten změnil polohu anténkou do vody, což pro ryby nebylo zajímavé. Byl to velký rozdíl oproti broučkovi bez anténky. Ubral jsem mírně anténce na velikosti a umístil ji do středu mušky. Bylo to hned mnohem lepší. Postupem času jsem však anténku posunul do zadní třetiny tělíčka, kde je po změně polohy broučka na hladině nejlépe vidět a rybám skoro vůbec nevadí.

Používám velikosti broučků od 18 po 12. Na jaře větší a postupem času menší. Na většině vod bez lipana chytám velikost 14, Čertovy kameny na Vltavě chtějí, velikost 12 o čemž by mohl vyprávět Tonda Pleskač po zkušenosti z juniorského šampionátu. Tam kde jsou lipani, mám raději velikost 16. Háčky na sucho používám H130BL. Tělíčko je přírodní páv, tip obvykle nějaká flash, většinou claret. Anténka oranžový Aerodrywing nebo jiný podobný materiál třebas Soldarini. Rád používám dvě barvy nožiček. Ty tělíčkové z kohouta barvy cree (hnědý kropenatý kohout) a nožičky červeno hnědý kohout. Je třeba vybírat skalpy z dospělých kohoutů. Nemusíte se ptát prodavače jak to poznat, je to jednoduché. Čím je kohout starší tím má srpky skalpu špičatější, ostřejší. A čím lesklejší jsou srpky tím lépe. Super skalpy jsou zimní. Leden je bomba. Pro velikosti broučků 16 – 12 používám skalpy českých kohoutů, protože ty mají dobrou sbíhavost srpků i sílu nožek. Díky dobré sbíhavosti pírek skalpu docílíte nepravidelné rozmístění nožiček a nevznikne vám pravidelný kartáč. U velikosti broučka 18 už to však nevadí a tam značkové skalpy s dlouhými pírky používám. Tělíčka broučků velikosti 16 – 12  ještě zpevňuji kroužkováním slabým vlascem.

Pod broučky chytám v závěsu většinou pheasant nymfičky velikost 16 – 20 s tungstenovou hlavičkou průměru 2,3mm. Ta mi totiž dokonale sedí pro daleké hody, protože touto metodou chytám převážně na nymfovacím návazci. No spíše splávkovacím návazci přesněji řečeno. Těžší mušky než průměr tungstenu 2,3mm pro splávek nepoužívám. Hodně také chytám s různými variantami orangetag nymf ve velikosti 18.

Aby mi nymfička dobře létala, sestrojil jsem si speciální ujímaný návazec. Do nymfovací šnůry vpíchnu červený Suffix 0,28mm. Ten je třeba mít dlouhý dle délky použitého prutu. Pak postupuji sestupně po 35cm délky vlasce mezi uzlíky 0,25mm, 0,22mm, 0,20mm, 0,18mm, 0,16mm (indikator může být a nemusí), 0,13mm a mikrokroužek. Pak brouček 90 – 100cm od mikrokroužku a pod tím 53cm daleko nymfička. Vlasec na návazce požívám camou bez paměti a Suffix.

Pruty používám aftma 1. Pro větší řeky chytám prut CTS velmi rychlé akce v délce 9,6 stopy a pro menší řeky Hának Superb XP 190 převázaný do rychlejší akce. Nahazuji totiž hodně zápěstím a pruty střední akce jsou pro mě dost pomalé a tak si je musím zrychlovat.

A to je asi tak všechno. Nejsem sice Jan Karafiát ani Jaromír, ale snad se Vám moji broučci líbí.

 

oznor
oznor

oznor

 2,867