Ať žije kaktus!
Asi nebudu úplně pokračovat v tradici psaní článků jako vítěz závodu, ale pro mě tento ročník Monfish Cupu takové malé vítězství bylo.
Na svém prvním závodě v Poličce jsem byla asi před 9 lety a pamatuju si z něj jen jedno jediné a to když jsem za jedno kolo vytáhla 11 ryb a z toho víc jak polovinu přes 50 cm. A na takový zážitek se jen tak nezapomíná. Ovšem ten letošní byl o sto procent lepší.
Takže zpátky k uplynulému víkendu. Na tenhle závod jsme se s taťkou rozhodli vyjet až v sobotu ráno, takže mě nečekalo nic jiného než budíček ve 3 hodiny a dlouhá cesta až na Vysočinu. Hned po příjezdu bylo jasné, že sobotní počasí bude teplé a slunečné, takže první vyhlídky na chytání nebyly moc dobré, spíš jsme očekávali celodenní opalování než chytání kvant ryb jako třeba loni. Obloha jako vymetená a hladina rybníku jako zrcadlo – závod mohl začít.
První kolo jsem chytala na druhé straně naštěstí hned vedle hranice lesíku, což bylo výhodou při házení. Zvoník zazvonil a já jsem poprvé nahodila. Hned ze začátku se začaly tahat ryby a já bez záběru. Několik pár hodů stále nic. Asi po deseti minutách přišel první záběr a … spadla. Druhá ryba … to samé. Začala jsem být trochu nervozní a vzpoměla jsem si na předchozí sobotu v Jestřabicích, kde mě více ryb spadlo než jsem vytáhla. Což mě vedlo k navázání pár mušek na nové háčky a v tomhle okamžiku jsem si říkala, že to bylo úplně zbytečné. Naštěstí přišla i třetí rybka a ta už se držela zuby nehty a tak skončila zapsaná v boďáku. Od té doby to bylo co hod to záběr ale ryby ztoho vylezly jen 4. První tři na bloba a ta poslední na kaktusa. A tak začala jeho éra. Po tomto prvním kole jsem si řekla, že to nebude asi s mojím chytáním žádná hitparáda takže do druhého kola jsem nastoupila uplně s klidem a v pohodě bez žádného očekávání velkých výsledků. A to bylo přesně to pravé, co jsem potřebovala. Při vykládání s rozhodčím se mi podařilo pěkně vklidu vytáhnout téměř všechny ryby, co jsem měla na prutě. A krásných 6 kousků stačilo na umístění 3. A na co jiného než na kaktusa. Takže taktika byla jasná – lehké íčko, středně rychlé tažení a kaktus. V třetím kole se mi podařilo s 5 rybama udělat dokonce 1 a v posledním kole opět 6 ryb a krásná trojka. Se svým výsledkem jsem byla hodně spokojená, chytání mě bavilo, záběrů bylo hodně a ryb docela taky. Poprvé po 9 letech po téměř nepřerušeném ježdění na Poličku jsem s jistotou věděla, že mě čeká i nedělní závod. A bylo to tak a k mému překvapení hned z 5. místa ze skupiny A se součtem umístění 19.
Co se týče nedělního závodu, bylo vše naopak. Ranní teploty byly možná vyšší než ty sobotní, ale už se do odpoledne nezměnily a do toho nás provázely mraky a déšť. A ikdyž jsem tušila, že nedělní závod bude úplně o něčem jiném a že můžu skončit úplně na druhém konci výsledkové listiny, nechala jsem pruty navázané stejně jako v sobotu. A víra v kaktusa mi přinesla úspěch.
První kolo bylo opět takové na rozjezd, ryb už se moc nechytalo a já vytáhla 2 a jedna spadla. Čekala jsem, že to nebude nic extra a když jsem se pak na konci celého závodu dozvěděla, že to stačilo na umístění 5 byla jsem hodně překvapená. Ale to trochu předbíhám. Takže v prvním kole krasné dvě rybky na oblíbeného kaktusa. Druhé a třetí kolo taky přineslo pár ryb a k mému udivení pořád na to samé – lehké íčko, středně rychlé tažení a kaktus. Průběžně jsem si vedla dost dobře, protože spousta lidí už rotovalo i s nulou. Přišlo poslední kolo, které bylo docela jiné než ty předcházející, ve kterých jsem měla mimo ryby i nějaký ten záběr. Ale v tomto kole za celých 55 minut to byl jen jeden jediný záběr a jedna jediná ryba, která mě zachránila od nuly. Blbé bylo, že v tomto kole v mém sektoru rotoval s jednou rybou skoro každý, ale tak co už, třeba to dobře dopadne. A dopadlo. Se součtem umístění 31 jsem se umístila na krásném 12. místě jen za nedělní závod. Zbývalo už jen dlouhé čekání na to, co to bude znamenat v součtu se sobotním výsledkem. Na bednu jsem ani nepomýšlela a ani jsem nemusela. Byla to sice nepopulární bramborová, ale pro mě asi možná životní úspěch. To, že jsem měla stejný součet umístění se třetím, jsem se dozvěděla až po cestě domů. Takže bedna mi utekla jen o 4 ryby, které jsem sice na prutě měla, ale na druhou stranu, přijít ještě o jednu z těch vytáhlých bylo by to ikdyž dobré ale zase o něco horší umístění.
No, taťka říkal, že nemám psat nic moc dlouhého stylu Máca, že to nikdo nebude číst (nic porti tobě Máco :-)). Takže abych to nějak ukončila. Byl to pro mě osobně obrovský úspěch a skvělý zážitek. Snad jich bude ještě více takových. Teď už se můžu jenom zahrabat do knížek a sešitů a učit se ať ta maturita taky dopadne.
Na závěr bych chtěla poděkovat klukům Monfishákům za krásný závod a budu se těšit zase za rok. 🙂 Ela
Foto archiv 2005
1. místo Luboš Roza
2. místo Roman Jorka
3. místo Řebíček Petr
Nejlepší žena : Eliška Marková / 4
Nejlepší junior: Michal Melnar /10
Vítěz musel do vody, to je začátek pěkné tradice
Luboš doufá, že nehodí ……hodili
Nevypadá spokojeně …..a ku…..l
Výsledky celkové:
Správné sobotní výsledky:
Zdeny MdiM
40