V pondělí 19.9. vyrazila česká muškařská reprezentace na už 41.mistrovství Světa do španělského Asturias na severu země ve složení: Peťa Barák – capitán, manažer, doktor, psycholog atp., Antonín Pešek – trenér a závodník, Tomáš Adam – nosič ryb, David Chlumský – nosič vody, Vojta Ungr – nosič dobré nálady a já – Luboš Roza – prostý pobíječ much. Z posbíraných informací jsme tušili, že se bude jednat o extrémně těžký závod v malé a čisté vodě s velmi plachými rybami. To se taky potvrdilo při závodě. Přípravný týden jsme strávili v poklidné vesničce obklopeni horami v dojezdové vzdálenosti na všechny tréninkové úseky. Tréninkové dny jsme intenzivně makali na již zmaštěných úsecích a bylo to velmi těžké. Občas ryba a většinou malá. Nechyběly dny, kdy jsme mírovou ani nechytili. Já už první den na Trubii objevil v jedné velké jámě velké hejno mořských pstruhů. Byli tam na hromádce a tak jsem si na ně párkrát hodil. Mimo dvou menších jsem chytil i kousek okolo 45cm a mnoho dalších mi to urvalo, včetně jízdy na backing a silonu 0,25mm! Byl to hezký zážitek, ale do závodu nám to moc nepřidalo. Nakonec jsme dali hlavy dohromady a po tréninkovém týdnu jsme udělali závěry, se kterými půjdeme do závodu.
Závod začal v pondělí 26.9. Letošní změna se mi původně hodně líbila. Chytaly se totiž 4h kola a pouze jedno za den. Dříve to byly 2 kola + 1 kolo + 2 kola, takže za tři dny bylo semleto! To slibovalo dostatek volné času na přípravu na každé kolo. Nakonec se ale ukázali, že taková výhra to nebyla. Závod byl od 10 do 14hod, pak nás vzali na moc dobré obědy, které ale byly cca do 16-17hod, tam jsme se nabouchali, než jsme dorazili na hotel bylo 18hod, večeře od 20hod na kterou jsme skoro nechodili, protože byl člověk ještě nafutrovaný z oběda. Takže narychlo dovázat utržené mušky a hurá na ně. Já začal na asi nejtěžší řece Narcea na čísle 2. Jednalo se o velmi malou říčku. Konkrétně na mém místě se střídaly hlavně hluboké bazény. Tady nahoře byla říčka ještě menší, protože na čísle 8 se vlévala další říčka a dělala řeku větší a lépe chytatelnou. V tomto kole jsme ještě nevěděli, že se máme vykašlat na pomalou vodu. Pro představu, ani hody ze vzdálenosti cca 12-15m s 0,08mm silonem nestačily k tomu, abych ryby nesplašil. Často stačil ke splašení pouze dopad vlasce! Jediná šance tedy byla chytat ryby v rychlé vodě. To jsem ale ztratil asi půlku času chytáním v hloubkách. Bohužel jsem jednu pěknou rybu nesekl a dvě vytáhnul. Naštěstí jsem dělal aspoň umístění 14, což sice bylo špatné, ale úplný průšvih to nebyl. Jsem si jistý, že při vědomostech, které jsme v průběhu závodu posbírali, bych tam zpětně mohl chytit i více ryb, ale tak to prostě je, každé kolo vás něco naučí. Nakonec se ukázalo, že i lov se splávečkem s mikronymfičkou je pořád špatný. Nikdo z kluků taky neudělal průšvih, ale top umístění taky ne, takže jsme se od začátku plácali někde kolem 6.místa.
Druhý den mě los vyslal na jezero. Teda spíš jezírko. Malinkaté jezírko, které se ze startu zdálo být jako příliš malé, se nakonec ukázalo jako dostačující. Velmi čistá voda a ryb opravdu hodně, ale taky už hodně spíchané, protože na nich chytali nějací místní borci. Každopádně ryby se daly chytit všude a bylo jich hodně. Pouze malé rybky cca 26-32cm. Tady bylo dokonce 6 rotací po 40 minutách s 15min přestávkou. Po informacích z předchozího dne bylo jasné, že se bude chytat na jemné pruty, nějaké malé věci, nymfičky, možná na sucho, mokro, splávek a tak. Ze startu jsem zkoušel malé nymfičky na suché šňůře a dalo mi to 3 ryby, což na začátek bylo slušné. Další rotaci už jsem mydlil splávek, který sice dával poměrně dost záběrů, ale seknout to šlo jen velmi špatně. Měl jsem ale kliku. Když už jsem seknul, tak mi nespadla. Takto jsem každé kolo přidával 1-2 rybky až do posledního kola. Tam jsem se rozhodnul, že zkusím chytat sbírající ryby, které ale na sucho nic nechtěli, tak jsem nasadil mokré lehké mušky na suché šňůře aftma 4 a mém proutku přímo na takové chytání Hanák Superb RS 493. V poslední rotaci už vzadu nulovali všichni, ale na tyhle plynule pomalu přitahované mokré mušky těsně pod hladinou byly ryby ochotné zareagovat a tak jsem po mnoha záběrech dokázal vsítit alespoň další 2 zlaté ryby. Tušil jsem dobrý výsledek a nakonec jsem to vyšruboval na 6.místo v sektoru. Takže slušná udržovačka. David urval jedničku na Caudalu a k tomu dal potočáka 66cm na 0,09mm vlasec! Z pr…. klika 😀 Tomovi se na Narcei nedařilo a vykousnul z tama alespoň jednu rybu. Díky za ni!! Celkově v součtu opět někde kolem 6 místa. Španělé a Francouzi už si od prvních kol začali hrát vlastní hru a tak jsme už věděli, že budeme bojovat ,,pouze” o bronzovou medaili, i když s námi se moc nepočítalo…
Kolo třetí Caudal. Největší řeka, hodně široká ale mělká. Začátek jsem měl prostě famózní. Asi 45min bez ryby, tři spadené a jedna urvaná. Trochu nervy, ale ne moc. Začal jsem chytat od půlky nahoru, abych došel na konec, který bych nestihnul projít, protože místo bylo asi 600m dlouhé, takže ti přede mnou to zřejmě nestihli prochytat. Prošel jsem krásné místo, kde jsem čekal několik ryb a 0!!! Naběhnul jsem tedy do hlubšího splavu na jehož výplachu stálo poměrně dost ryby. Konečně jsem na sucho něco přidal a pak i na nymfu. Když jsem zabrodil blíže a přitížil, džognul jsem větší kousek. Ten po srdce rvoucím souboji a několika krizových situacích skončil v podběráku a korýtku s délkou 58cm taky na 0,09mm vlasec a nymfu velikosti 18 na háčku Hanák H450BL. Opustil jsem nicméně toto místo asi s 6 rybami a vědomím, že musím přidat! Předemnou byla placka s vodou 15-20cm hloubky. Chtěl jsem to proletět, ale když jsem cvičně prohodil tuto plytinku předemnou, najednou pstruh! A pak další. Krásné chytání nakonec kazil jen vítr, který foukal proti proudu a já nebyl schopný udržet návazec tak, abych mohl včas zasekávat a tak mi hromada ryb spadla, nicméně s celkovým počtem 14ryb jsem donesl hezkou pětku v sektoru, Opět udržovačka, Kluci taky zabrali a donesli podobné čísla a tak jsem vyskočili po 3 kolech na 4 místo pouze o 3 umístění na třetí Finy!!! To vypadalo slibně!!
Čtvrté kolo začalo pršet. Co pršet, přímo lít! Piloňa. Celé kolo ve slejváku jako blázen. Navíc jsem zjistil, že poslední dva závodníci přede mnou tam nechytili ani rybu! Sedím na kameni před začátkem kola s prutem v ruce a když mi rozhodčí řekla, že můžu začít, najednou vedle kamene přede mnou se mi ukázal pstruh! Říkám si, snadná ryba ze startu. Hodím, nic. Hodím zase, nic. Vyměním mušku, nic. Vyměním krabičku, nic…. Takže mě projelo hlavou něco ve smyslu, že to nebude jednoduché, jen sprostěji…První ryba asi po hodině na nymfu, druhá po další hodině! Už jsem byl skoro u konce. Celou dobu jsem chytal v pomalé a hluboké vodě, takže přesně to, co jsme chytat nechtěli. Na konci byl ale vtok do této jámy a tam jsem se posledních asi 40 minut zachraňoval. Celkem 8 ryb plus asi 5 malých, žádná spadená!! Z toho 8 místo v sektoru, což jsem byl hodně rád! Nicméně podobné a horší čísla donesli i kluci a my jsme sice zůstali na 4 pozici v týmech, ale na dostřel o 3 místa nás měli USA a Belgie a k tomu Finové zvýšili náskok na 13umístnění před námi!!! Tohle jsem sice klukům neříkal, byl jsem pesimista, neboli optimista se zkušenostmi. Tohle už bylo hodně. No každopádně jsem večer řekl borcům, že nám dnes pršelo štěstí a zítra to rozsekáme!!
Den D nastal. 5 kolo! Já vystupuji na Trubii na čísle 21. Netuším, takže neřeším. U vody mrknu na štont a vypadá hezky. Proudky, nějaké jamky a tak. Voda jen lehce, ale velmi lehce šmrnclá, ale pořád čistá. První ryba spadla, druhou jen škrábnu, třetí spadla, do toho nějaké záběry. Ale furt nula! To jsou nervy. Jako věděl jsem, že na Trubii budou padat, hlavně v posledním kole, ale tohle je na prd. Pak jsem ale začal přidávat, Jednu po druhé, prakovým stylem jsem cvrnkal pod stromy v leže a všude po rybce. Pak jsem dokonce hodil dvě nymfy do pomalé vody, kde prosvěcovalo sluníčko a vidím dvě ryby cca 40cm přijet a sežrat každý jednu! Seknu, jeden tam sedí a taky padá. Normálně bych polámat prut a šel do lesa nechat se sežrat medvědem, ale je to MS. Zatnu zuby a dochytal jsem se na 11ryb a tuším, že tohle nebude špatné na poslední kolo. Nakonec super umístění 2 a začaly chodit zprávy od kluků, všichni dělají do 3 místa v sektoru!!! To je úplný mazec a k tomu zprávy jako USA dvě zera na řekách. Finsko jedno zero a jeden hodně špatný výsledek. Počítat umím a Tonda ještě chytal na jezeře. Tak jsme si z něj začali dělat prdel, že už nás jeho výsledek nezajímá, když nechce napsat jak na tom je ( on ale pořád chytal 😀 ) Nicméně jsme po výsledcích z řek věděli, že po brutálním pátém kole se součtem umístění 15!!! bereme BRONZ!!!!
A tak se stalo, že jsme to vyšrubovali s náskokem na třetí místo za vítěznými Španěli a druhými Francouzi, kteří od začátku věděli, co a jak a s čím a kde. Jejich suverénní výkony nešly přechytat ani omylem a proto si myslím, že tenhle bronz má cenu zlata! Vojtovi se v průběhu šampionátu narodil syn Bertík a tak bylo co slavit. David to v indivindi urval na 4.místo, což bylo extrasuper! Velké díky patří všem klukům za naprosto super partiu a jejich výkony, našim sponzorům ČRS, MRS, Hanák Competiiton a mým osobním partnerům Fulling Mill, Ortlieb ( AZUB), FF Techmont. Věřím, že český tým pořád patří k TOP týmům a bude vždy bojovat o pozice nejvyšší!!!
9