V neděli 27.5. odjíždí náš tým ČR na mistrovství světa v muškaření do Slovinska. Tým jede ve složení:
trenér manažer závodník závodník závodník závodník závodník
Tomáš Starýchfojtů Igor Slavík Ivan Vančura Tomáš Adam Tomáš Cieslar Antonín Pešek Luboš Roza
Letošní mistrovství bude doprovázeno úpravami pravidel ve smyslu lovu na jednu mušku a omezení návazce na 5,5 metru pro říční chytání. Na oficiálních stránka ( ODKAZ ZDE ) můžete najít další informace k tomto šampionátu. Průběžné informace z dění kolem našeho týmu naleznete níže tohoto článku. Fandíme českému týmu!!!
Hlavní partneři reprezentace:
__________________________________________________________________________________________________________________
Několik fotografií z tréninku
Někdo nám mává
Lipan – střízlivým odhadem 53 cm 😉
Nádherný duhák
Ivánek v plném tréninku
Aerodynamický sestřih do silných proudů
Klády
Mulťáček při nájezdu na avtovlak
Ózero
Připravené loďky
Igor (pátek 1. 6.):
Zítra vyrážím za klukama. Ještě mě docela zaúkolovali. Tam sehnat kuličky, tu vyrobit prkno – křeslo na sezení v lodi, prý se bude jezdit pouze
na dvoumístných lodích. Tzn., že pouze závodník a rozhodčí. No, snad bude dostatek mezinárodních supervizorů nebo se dočkáme zajímavých
výsledků domácích.
Mluvil s Peterem Bienkem. Klukům slovenským došly zátěžovky, tak jsme s Mirou Macháčkem z Hendsu rychle řešili dodávku i pro ně. Peter líčil,
jak se chytá všude, včetně závodních úseků. Jak na jezeře, což občas bývá, ale i na řekách, což už je docela kouř. Protože, však víte, co Vám
budu vysvětlovat. 🙂
Tomík Tréňa mně říkal, že budu obětován na jezero a ať si vezmu elektrokolo. To jsem měl v plánu i tak. Snad to bude konkurenční výhoda.
V neděli se stěhujeme na oficiální hotel. Doufám, že tam bude wifina a budu moc podávat zpravodajství.
Každopádně podpora potěší, takže se nijak nažinýrujte a pište. Vím, že to čtete, i když děláte, že ne. A kluky Vaše vzkazy potěší. Sice ne vždy
na ně reagují, protože vlastní závody jsou opravdu zápřah. Vemte si jak jsem zbití po jednom dnu chytání a na MS jsou tři za sebou.
Takže tak. Ještě jsem si teď vzpomněl, že mně někdo slíbil článek a vyflákl se na to. :/ Ale ono se mu to vrátí… 🙂
Romane, rychle to naprav!
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Igor (5. 6.):
Už jsem na místě. Kluci přípravný týden přežili ve zdraví. Někteří sice pozbyli vlasy, ale to bylo osobní rozhodnutí. Přestěhování na oficiální
hotel proběhlo bez komplikací. Následovala porada vedení týmů a už ta naznačila, že to s některými týmy nebude jednoduché.
Zahájení bylo nekomplikované. V divadle, nějaké lidové tance, Vivaldi na akordeon a jiné zpestření. Vlajkonoši chodili kolem dokola sálu
a na pódium a znovu a pak je chudáky nechali stát na schodech. U nás si to odskákal Ivánek. Následovala volná družba s týmy. Pikantní je,
že s týmem, který pořádal loňský šampionát se nikdo moc nezdravil. Já se vlastně pozdravil jen s Amantinim, úřadujícím mistrem světa,
a bylo mně divný, že není vstřícný jako obvykle. No a pak jsem zjistil, že jsem poplácaval jeho dvojče. Nekecám!
Následovalo neformální setkání vedení týmů. Takový menší rautík. Před večeří ideální. Proběhla debata se Saidem a Jaquesem o Mácovi.
Vyjádřili podporu a byli naštvaní, co se stalo. Ale za to si Máca nic nekoupí. Musíme rozhodnutí Fips Mouche nějak zvrátit, protože já
nebudu poslouchat, že za Máci to bylo jinak a že to a tamto… 😉 Rád s repre pojedu, ale jen jako zpravodaj. Prostě tady Máca chybí.
Po rautu, který jsme si užili s Tomíkem, byla večeře. Po organizační stránce totálně mimo. Aby ne, když se do jídelny jednoho hotelu
snaží vměstnat osazenstvo hotelů dvou. Takže nejcenější bylo místo, které se dědilo.
Zlatým hřebem nedělního programu ovšem měla být schůze – captain’s meeting. Říkám rovnou třikrát: ty vole, ty vole, ty vole. Těžko se popisuje
to zmatení, které tam probíhalo. Jen telegraficky – Američani proti všemu, Japonka střídavě se chichotala a tleskala, její kolega si dávala 20,
Němci, ti jsou divní sami o sobě, měli byste vidět jejich čepky “pampalini style”, do toho ustaraní Maďaři a ukecaní Portugalci, kteří přišli
na poradu hned ve čtyřech (smí jen dva) a takhle bychom mohli pokračovat. Nemůžu se moc rozvášňovat, protože google translator dnes
přeloží cokoli a minimálně 5 týmů nám řeklo, že sleduje naše stránky. 🙂 Ale opravdu bych Vám přál vidět/slyšet debatu o zakázaných
muškách. K nezaplacení. Potom ještě proběhla vášnivá debata ohledně tréninku na jezeře v závodním. My, ani Francouzi a ještě další
týmy jsme tam trénovat nechtěli vůbec. Nakonec se to povolilo v omezené podobě. Aby ve finále celou úmluvu v pondělí zkonil místní sektorák.
Poradu jsme probrali s klukama. Jsou tady zkušení borci, takže vědí, co mohou očekávat. Nálada je špičkovací. Už nás s Fojtem
(dámy prominou ten výraz) kluci serou, když při každým odchodu z našeho pokoje nám vytáhnout pokojovou kartu z vypínače
a nám po minutě všechno zhasne… 🙂
V pondělí borci dovazovali, odpočívali. My jsme s Fojtou testovali mušky a zkoušeli ještě jeden speciální styl, který nám poradil Sandro
(nejlepší, ale nedoceněný italský muškař!). A funguje to! 😉
Zítra, vlastně už dnes, trénink jezero. A pak už to začne. Zpravodajství bude. Ale ne tak jak loni. Tam jsem přece jenom měl víc času
na spisování v průběhu dne. Letos budu mít i jiné úkoly.
Nezapomeňte sledoval náš FB profil (ODKAZ ZDE ). Snažím se tam dávat fotky i během dne.
Zůstaňte s námi. 🙂
————————————————————————————————————————————————————————————
První závodní den
Jen telegraficky. Nestíhám psát během dne, protože mám sledovací povinnosti. 🙂
Ráno jsme si před šestou plácli s Váňou. Nutnost/povinnost.
Odjezd s Toníkem VLAKEM na jezero.
Vše překvapivě dle harmonogramu.
Lodě odrazily od břehu 40 minut před začátkem.
Výstřel v 9:00.
Všichni se rozjeli, chytalo se velmi málo.
Tonda do 11:18 bez ryby.
Ale pak vzal dráhu a 11:18 první, 11:21 druhá a 11:40 třetí. Ještě jednu potáhl, ale i tak skvělý výsledek.
Dva závodníci měli po 5.
Kluci dřeli, ale Luboš si vybral smůlu, protože nalosoval flek, kde se trénovalo. Ale výsledek byl nad očekávání.
Ogar chytl skvělých 29 ks a tuším, že to byla dvojka. To mluví samo za sebe.
Ivánek se vytrápil na Kokře, kde byl taky dlouho bez ryby. Nakonec 7 ks.
Pro dokreslení situace – FRA – 3 ks (Said mně říkal, že se Julien styděl jít za Japoncem, jestli má míň… :), ITA – 1 ryba,
domácí – 6 ryb.
Tomáše si povodili hned ráno, když jej dovedli na hezké místo, aby mu to následně změnili na rýhu, kde se téměř nedalo chytat.
Odpoledne Luboš exceloval na jezeře, kde ke dvěma tloušťům přidal 4 duháky. Za 1.
Tony na velké řece Sávě měl lagunu, kde to bylo spíš jezerní muškaření a ještě k tomu zúženou rychlou pasáž. Za 10.
Ogar zachytal opět skvěle, když dělal 4.
Tomáš i Ivánek to podrželi – oba za 7.
Výsledky jsem ťuknu, až se k nim dostanu. Ještě na ně čekáme. Čas 0:21.
0:36 – jdeme do vedení. Důležité je, aby to tak bylo i v noci z pátku na sobotu…
Perlička dne: Tonda na jezeře dostal napomenutí od boatsmana, že mění mušku. Myslel si totiž, že se chytá na jednu mušku.
Myšleno JEDINOU na celý závod. Docela nás to pobavilo. 🙂
Zůstaňte s námi. 🙂
————————————————————————————————————————————————————————————
Druhý závodní den
Zase jen v rychlosti. Tréňa tady vedle mě zařezává a ještě než usnul, tak mně řekl, že doufá, že dnes nic na net psát nebudu.
Ať jdu spát a jestli mě to jako baví… Takže doufám, že Vás to baví a info chcete. 🙂
Jezero – Tomáš C. – udělal 5, chytil 3 ryby. První nához, kompletní česačka, což tady není až takový problém s jednou muchou. 😉
Převázal 3x nahodil a v 9:08 (8 minut po začátku) chytil 48cm duhmena. První na jezeře. A kolo mohlo skončit. Ale ono pokračovalo.
Snažil se, dřel. Nic. Pak se zvedl vítr a naštěstí si vzpomněl, co jsem o této situaci říkal. Vyřešil to skvěle. 11:40 přidal druhou rybu a poslední
v 11:57.
Dobrá práce.
Ostatní sektory tak detailně nevím. Tonda opět ukázal svou kvalitu a střihl si jedničku (17 ryb) , Ogar hezkou čtverku (26 ryb).
Víc k nim dvěma nebudu psát, protože jsem pověrčivý. Ivánek hezká, nadstandardní údržba za 8 (15 ryb)
a Lubik to nezazdil na těžkém místě – za 14 (7 ryb).
Zatím nemáme štěstí na ty opravdu nejlepší fleky.
Určitě to přijde zítra!!!
Pro představu o nevyrovnanosti beatů – Jean-Guillaume (nám dobře známý, sympatický Francouz, který loni skončil v Rožmberku
na ME 2011 stříbrný za Váňou) včera exceloval a nekompromisně vyhrál sektor. Dnes se ten stejný Jean-Guillaume vynuloval na řece Kokra.
A nemusíme polemizovat o tom, že chytat umí a že do toho dal vše…
Kluci jsou unavení, ale určitě tam zítra nechají duši. Těší je Vaše podpora a moc za ni děkují. Čtou to, ale už nemají sílu reagovat.
Poslední dvě kola. Ráno se mnou jede vláčkem Ivánek a odpo ke mně dorazí Ogar.
Jo, ještě taková nepodstatná informace. Nepodstatná, protože je před námi ještě 6 hodin závodu!
Jsme první. S náskokem 24 na druhé.
Držte pěsti, budeme to potřebovat.
————————————————————————————————————————————————————————————
Třetí závodní den
Sice už to všechno víte, ale pro pořádek tu dám ještě shrnutí třetího dne.
Máme po první oslavě. 😉 Končilo se kolem 5.
Jo a taky nastoupil holič, ale o tom až později.
Ráno jsme si plácli s Lubošem u busu. Odjížděl jako první v 6:00.
“High five” je už klasickým týmovým rituálem.
Pak jsme vyrazili s Ivánkem vlakem na jezero.
Strategie byla daná, jen do toho kecal místní znalec Dušan, který nám trošku motal hlavu s horní částí sektoru. Myslel to dobře.
Ivanovi jsem popsal všechna úspěšná místa. Vybral si hranu u zálivu hned u přístaviště. To místo dávalo docela hodně ryb.
Možná taky proto, že bylo nejblíže a měli jsme tu přehled.
Ivan najel, v 9 se výstřelem zahájil závod, 9:18 měl záběr, krátká zdolávačka, ryba spadla a to byl konec – “tády dády dá”.
Bylo to při hangu a ryba nebyla pořádně proseklá. Rychlá ryba, sen každého jezerního závodního muškaře se tedy nekonala.
Bohužel se nechytla žádná další ani v průběhu následujících 162 minut. Ivan dřel, byl soustředěný i trpělivý, ale další nepřišla.
Takže naše první zerko. Ivánek z toho byl zdrblej, jak sám pravil “hodně smutnej”. Snažil jsem se mu zvednout náladu, protože
nulu měly všechny týmy, většinou ne jednu. Tréňa Ivánka zmobilizoval natolik, že Ivan ve velkým stylu na závěr vystřihl sektorovou
jedničku a večer už smutnej nebyl… 🙂
Zprávy od ostatních po prvním kole nebyly. Respektive aji by byly, ale s Fojtem jedeme takovou “hru na překvápko”.
Zkrátka čekáme s informacemi o umístění kluků až na hotel. Vím, že to je pro spoustu lidí nepochopitelných
– Máca (pět minut po závodě): “Ty jako nevíš, jak chytali kluci, jo?!”, ale prostě to tak s Fojtíškem máme. 😉
Na oběd jsem se vmezeřil mezi místní rozhodčí/boatmeny a po řízku jsem zjistil, že je na penzionu Šterk wifi s heslem: sterkgeslo.
To bylo radosti. Měli jsme tu velkou pauzu, tak jsem nasypal fotky na FB, přidal nějaké informace. V mezidobí jsem usínal.
Pro hosty jsem musel být za ožralu. Ale spánkový deficit byl obrovský. Tři dny jsem nešel spát před půl druhou a vstával
nejpozději o půl šesté.
Pak jsem ještě rychle objel jezero, abych se ujistil o místech, že se tam něco děje. Každý den jsem kolem jezera dal téměř 40 km.
Sice na
elektrokole , ale záběr to byl. A hlavně pro ostatní kapitány/managery nedosažitelná vzdálenost.
Záviděli a říkali si: “Ti Češi, ti myslí na všechno, ti jsou dál…” Aspoň teda v muškaření. 😉
A pak už přijel Tomáš. Věděli jsme, že to má skvěle rozjetý, že se bojuje o bednu. Snad i o zlato. Popsal jsem mu všechna místa,
která nejvíc dávala. Rozhodl se stejně jako Ivan. Zátoka u přístaviště. Překvapivě tam zůstal úplně sám. Do teď to nechápu.
Protože toto místo dalo ve všech kolech přes 20 ryb.
Výstřel, zahájeno. Tomáš byl zhruba 50 metrů od nás. První nához. Rychle jsem se dalekohledem podíval přes jezero na lodě,
který šťastlivec chytne na první nához. Byl to tuším Jihoafričan na druhé straně jezera. Říkám si – šťastlivec. A rychle jsem se
podíval na Toma. Ten zrovna měl podruhé nahozeno a doheangovával, když v tom jsem viděl, že se mu ohýbá prut, jeho nevěřící
výraz a už zdolával nádhernýho duháka. Otočil jsem se a šel jsem pryč. A kluci ze Slovenska na mě: Ty kokso, Váš má taky rybu!”
Říkám: “Vím, je se na to nemůžu dívat”. Tak jsem ani nedutal, zpoza stromu pozoroval zdolávačku. Ta byla na jedničku,
ale z “podběrákování” by dostal Ogar za 4 minimálně. Rybu totiž dostal až napodruhé, když mu poprvé udělala otočku s mocným
cáknutím před podběrákem. V té chvíli jsem měl rovnou čárku na takovým tom monitoru, který známe z různých nemocničních seriálů.
Zastavilo se mně srdce. Slyšel jsem: “pííííííííííííp”. Nevěřícně, ve stavu klinické smrti, jsem sledoval další boj.
Naštěstí jsem zase naskočil až Ogar zařval: “JO!!!”
Ufff. V druhé minutě ryba! Super, super, super.
(Prosím Vás, až Vám bude Ogar vykládat, že jsem něco neviděl, tak mu nevěřte. On byl taky v tranzu. :))
Mimochodem rozhodčí ji Tomovi zapsal v čase 17:00. 🙂
Napsal jsem sms Ogarovi seniorovi, abych jej uklidnil. Dovedu si představit, jaký nervy prožíval.
Pak Ogárek zajel do zálivku. Mezi šáším tam jezdili mírový tlouštíci. A spousta nemírovejch. Za chvilku dostal cepa – 24 cm.
Ale tím představení skončilo. Tloušti prchli. A i když Tom dřel až do konce, další rybu nepřidal.
Na jezeře se moc nechytalo. Bylo jasný, že dvourybkaře Tomáš nepřechytá, ale těch bylo málo. Holanďan chytil 3 ryby,
Američan 4 (tutti chytal tlouště kajakářským zálivu mezi slalomovýma tyčema)… Čekali jsme, že dělá Tomáš 7 a že to vyjde
na bednu. Snad i zlato. Od Bertranda jsme měli nějaké info z řek. Volal mu Saíd. Francouzi si docela zobli, protože los neměli
zrovna ideální…
A pak už všichni psali, volali, jak jsme dopadli, kolik kluci chytli… Něco jsem věděl, ale ve stylu “jeden závodník povídal”.
Taky jsem věděl, že by to mělo být hodně dobrý. Ale jsem pověrčivej. Takže jsem čekal na ofiko tabuli.
Tímto se všem omlouvám, že jsem nenapsal dřív.
Cesta vlakem byla příjemná. S Ogarem jsme probírali závody. Byl celý šampionát v pohodě. Trošku se špičkovali s Toníkem.
Stejně tak se špičkoval Gammarus se Vsetínem. 🙂 V mezích slušnosti.
Na večeři jsem zjistil, že poslední den jsme všem nadělili kotel. Hlavně poslední kolo byl kouř. Stíhající Italy jsme dali o 8 umístění,
Španěle o 22, Finy o 53, Francouze o 35…
Aby taky ne Lubik poslední den dělal 3 + 5 , Tonda – 7 + 6 , Ivan – 🙂 + 1, Tomáš – 3 + 11, Ogar – 4 + 9.
Stačí trochu příznivější los a hned to jde.
A během večeře se vyvěsili výsledky – 23:07. Ogar mocně zařval tento den: “JO!!!”
A pak už se jenom slavilo a slavilo.
Proběhla špičkovačka, kdo má víc medailí, jestli Gammarus nebo Vsetín a že ten cinká a ti mají zase všechny zlatý.
Prostě pičovinybigbít.
A na závěr večera nastoupil HOLIČ. Ano, je to tak. Ogar do toho opravdu šel! Fakt. Máme tu najednou převahu holých glocen.
Tony, Ivan, Tomáš, Ogar!
A pamatujete si, jak Lubik říkal, že když do toho půjde Ogar tak,že on taky!!! Pamatujete, že?
Tak si představte, že se z toho trapně vylhal. Musím říct, že nás to hodně zklamalo. Protože když už, tak už!
Doufáme, že se ještě chytne za nos a že závodníci budou mít jednotný sestřih. 🙂
Teď konečně vstal Fojta 11:40. Hygiena, oběd a pak ceremoniály.
Ode mě všechno.
Děkujeme ještě jednou za podporu a zájem.
Bylo to opravdu fajn, slyšet, číst, vnímat, že Vás to zajímá, že klukům fandíte.
Mějte se krásně, někde se určitě potkáme. Těším se.
Pokud jsou v textu chyby, omlouvám se, ale číst to po sobě nebudu. Stačí, že jsem to zažil. 🙂
_________________________________________________________________________________________________________________
