Mistrovství republiky Berounka – vítězný článek

Publikoval , Luboš Roza

Vrátím se k tradici a napíšu jeden vítězný článek. Nečekaně to píšu letos a hlavně nečekaně to píšu já, když jsem letošní ostrou závodní sezónu tak nějak vynechal. Řeč bude o mistrovství republiky na řece Berounce přímo pod Berounem. Jel jsem sám, takže ani nikdo neřekl v Berouně Beroun. Musím přiznat, že jsem byl rozhodnutý se letos neúčastnit, abych stíhal termíny stavby domku, ale po vítězství v první lize jsem si řekl, že tu republiku zkusím.

Na Berounce jsem už chytal a tenkrát se to odehrálo komplet na ouklejích, což mi nevyhovuje, protože pak je to vlastně jen o losu, kdo se vytočí na těch místech s vysokou kumulací těchto rybek. Každopádně jsem věděl, že letos to bude takový mix ryb od tloušťů, proudníků, přes oukleje až k sumcům. Dobře znám, co jelci chtějí a tak jsem šel do závodu s jasným cílem lovu jelců. Když už nic, tak si aspoň zachytám. Mokrá suchá, to mám nejraději, užiju si to.

První kolo jdu na spodní sektor někde na nižší čísla. Po příjezdu vidím relativně plytkou vodu u svého břehu, na druhé straně taky plytká zátočinka. Úmyslně se dívám po plytčinách, protože tam jsou jelci v létě vždycky najetí a taky se tam nejsnáze chytají. Hlubší partie vůbec neřeším. Začínám tedy s lehkou, trojkovou intermídkou Hanák na trojovém proutku. Ne pro to, abych byl hlouběji, ale proto, že jelci na tom krásně sedí při záseku, kdy tato intermídka zůstane hezky zanořená a tak je menší ztrátovost ryb. Takže se prakticky seká přes oblouk. Taky jsem měl info od Tonyho, který den před závodem trénoval, že ryby jsou i v půlce řeky, když jsou tam někde trávy, tak okolo nich a dají se chytit snadno. Prochytávám svůj břeh a celkem úspěšně. Nicméně po odebrání prvních tloušťů a bolínka + nějaká ouklej, jsou ryby už opatrné. Jasně se ukazují klasické vlastnosti jelců, takže se snažím do vody s muškami plácat co to jen jde. Téměř každý hod co se povede poslat do plytké vody s hezkým plácnutím je okamžitě odměněn nějakým tím jelcem. Po odlovení této pasáže jsem zkusil trávy uprostřed řeky, které daly několik rychlých ryb, takže týmové informace fungují. Níže u svého břehu už mám jen hlubší proudnou vodu, ale já letos volím spíše lov v místech, které se mi líbí, než abych prolustroval celý flek vším možným. Vynechám tedy zbytek místa a jdu na druhou stranu, kde i při větrném počasí odlovím pár hezkých tloušťů z vody, která je hluboká asi tak 4cm. Čas kvapil, takže rychlý přelet na poslední hezké místo na druhé straně. Opět jelci najetí do plytké vody, tady je to ještě zpomalené, takže úplně jasná tloušťovačka!!! V první rotaci končím s 32kusy a mám dobrý pocit, celkem jsem si užil!

Rotuji na místo č.2., kde přede mnou dali 23ks. Je to hlubší, u nástupního břehu jsou trávy a v nich oukleje, ale trávy jsou až po hladinu, takže na mokro vůbec a na suchou to špatně papají. Proletěl jsem to a zběžně a přebral pár mírových ouklejí. Žádný mazec to ale nebyl. Níže na druhé straně byla plážička a já věděl, že to je přesně to místo, kde jsou jelci. Neprochytal jsem tedy ani půlku svého břehu a šel rovnou na druhou stranu a tam to začalo. Na plážičce bylo plno. Nic složitého je chytit, proudníci a tloušti reagovali na dopad mušek perfektně, byli opravdu ve vodě 3-4cm hluboké, nechápu jak tam stáli, museli mít odřené bříška! V této rotaci jsem nasekal 43ks a totálně se vyřídil, protože 33x přebrodit Berounku během 70 minut, nic moc. Nakonec z toho byla jednička v sektoru se 75 rybami. To už je dle mého gusta hodně, ale fakt jsem si po chuti zachytal jelce, občas nějaká ouklej a proudník, ale nic zásadního. Ponaučení z tohoto kola je, že je lepší dobře prochytat jen místa, které uznám že umím a jsou pro mě nejlepší. Na zbytek se vykašlat.

Druhý den mi los moc nepřál. Bylo jasné z prvního dne, že kdo vyrotuje na místech 1 a 2, bude vysoko. Já rotoval 4 a 7. Nicméně jsem věřil, že nějaké ryby chytím. Neděle však přinesla změnu a na těch top místech došly ryby a později i voda, která hodně klesla. Karty byly srovnané! Nastoupil jsem na čtverku, kde jsem u nástupního břehu viděl nějaké oukleje a bolínky. Voda byla plytká a opět plná řas, musel jsem tedy odložit oblíbenou intermídu a naladit na mokro suchou šňůru. Trávy byly až tak vysoko, že jsem nasadil jen jednu zatíženou koncovou mokrou a dvě suché, které jsem zatopil. První ryba bolínek. Pak mi říká Roman, že jich je tam celkem dost. Postupně přidám nějakého tlouštíka a zase bolínek. Už mi to bylo jasné. Reagují jen na ty zatopené mokré mušky. Jdu tedy cíleně a obhazuji střídavě břeh a trávy, kde jsou schovaní bolínci a občas zaútočí. Konec rotace mám 17 ryb a z toho 13 bolínků! Slušná udržovačka, k mému překvapení na těch dobrých místech mají míň. Je to tedy ve hře. Další rotace na místě 7 se nejeví zle. Točím sice po Vojtovi, který ty hezké místa ochytal slušně, ale vždycky něco zbyde. Úplně na horní hraně je nějaký strom a pod ním místečko asi tak 2x3m. Hodím tam a vyjede tloušť kolem 30, vezme to a zajede do trávy, která toto místo celé ohraničuje. Neváhám a jdu pro něj. Rybám to vůbec nevadilo, protože když jsem tam přišel zpět, zase jsem měl výjezd, ale nedožral to. Bylo těžké přimět ty tlouště, aby to vzali, než se chytím s muškami za trávy. Vzal jsem proto echt suchou mušku a střílel pod ten strom a čas od času si pro to přijel opravdu krásný tloušť. Většinu času jsem tedy strávil tady a kolo dochytal na 29 ryb, což byla nakonec další jednička.