Musím rychle napsat článek, aspoň článeček, protože zítra, někteří už dnes, jsme zase na Vltavě. O víkendu je 1. i 2. liga a na Evropu už nebudou myšlenky…
S Lubošem jsme průvodcovali. Zajímavá zkušenost. Luboš toho měl víc – Slováky a Iry. Zvláště Irové vypadali, že jej nepustí ani spát. Přes den chytání, večer vázání, párkrát šel spát bez večeře… A jednou mu někdo zamčel pokoj. O půl jedenácté v noci!!! Ale to je na delší vykládání.
Já jsem zase průvodcoval Wales. Původně jsem měl být s Francouzi, ale ti válčí s penězi, takže na mě neměli a i během oficiálního pobytu bydleli u Francouze vlastnícího dům v Rožmberku. Nakonec jsem byl rád, protože představa, že by Francie porazila ČR a já se k tomu přimotal jako průvodce, mě docela děsila.
Greg, Igor, Said
Kluci z Walesu, to byla jiná káva. Skladba byla rozmanitá, od kluka Seana (21 let), který vypadal jako Jirka Mádl a v Rožmberku už byl na juniorském MS, kde skončil pátý, po šedesátiletého Paula. Později jsem se dozvěděl, že je po transplantaci ledviny. No, když se během závodu po několikáté koupal ve starým špajzu a klepal se jak drahej pes, neměl jsem z toho moc dobrej pocit. Ale velští kluci to zvládli. Jen taková perlička – Paul v posledním kole v poslední minutě na Květáku chytil duháka. Tím odsunul sympatického Francouze Jeana-Guillaume na pátou příčku v sektoru a vlastně tak pomohl Ivánkovi k titulu… Když se to Paul dozvěděl měl z toho velkou radost.
Tým Wales, Franta, Igor
Průvodcování z Walesu bylo příjemné. Kluci hltali informace pro nás úplně samozřejmé a začali i chytat. Nicméně ve vlastním závodě je nebyli schopni uplatnit. Hlavní slabinou byl pomalý pohyb ve vodě. Vlastně žádný pohyb ve vodě. Byli schopní zůstat na místě hodiny. Během tréninku jim to nebylo umožněno, protože se mnou je průvodcoval i Franta Hanák, který šel poslední a tlačil je před sebou jako parní válec. Ale v závodě Frantu neměli… Na závěr průvodcování jsme ještě vymysleli “tajnou zbraň” a půjčili si raft a sjeli si závodní sektory. Přece nejsme paka, abychom to šli pěšky… Ale když jsme je popisovali Velšanům, tak jsme s Frantou zjistili, že vlastně pořád říkáme – “perfect, super, great…” A snad na 3 fleky to byla i pravda. Raft byl zážitek velikej – obzvláště skok na prvním jezu, kde zastavovali všechny rafty a my se slovy – poserové! – sjeli 3 metrovou propast. Docela adrenalin. A ještě Veverky. To byl taky zážitek, v paměti utkvěl Veverčí dech – 1/3 Alpa + 2/3 Zelená + šlehačka. Kluci valili bulvy.
Prohlídka závodních sektorů z raftu
To by bylo k průvodcování. Ideální bylo vydělat peníze a odjet domů, jak to udělal Luboš. Ale Igor ne. Změnil se na sektoráka. Místo Luboše se k němu do apartmánu na zámku přistěhoval Franta, který na dveřích do pokoje netrval… Ano, to byly ty dveře, které byly zamčené jedné noci o půl jedenácté. Ale to je na delší vykládání. A pak Igor s parťákem Frantou se protloukal závodem, restauracemi… a utrácel vydělané peníze. Nebylo to tak strašné, ale Frantovo – “Ještě jedno dáme, ne?” – mně zní v uších ještě dnes. Oba jsme to měli vlastně jako takovou dovolenou. S brzkým vstáváním.
A to už jsme u vlastního závodu. Vstávání. Toho si právě nejvíce užili sektoráci na úsecích na velké Vltavě. Tam se totiž kvůli loďkařům začínalo ranní kolo v 7. Bez rotace a přestávky do 10. Večerní kolo bylo zase posunuto na 18 hodinu a končilo v 21. Jeden večer byl závod předčasně ukončen, protože přišla silná bouřka a mít 34 pobíhajících hromosvodů ve Vltavě nebylo úplně ideální.
Už jede autobus a já jsem ještě na zámku…
Já byl sektorák na Čerťácích. Taky kde jinde, že? Spolu s Jirkou Pejcharem. Vytvořili jsme sehranou dvojici a za celou dobu se nevystytl jediný vážnější problém. Snad jen když jeden rozhodčí nutil Francouze Sebastiena, aby měl mušky od sebe 50 cm. ROZUMĚJ PŘESNĚ 50 CM. Jakože ani víc, ani míň. :))) Když jsem tam dorazil, tak byl Seb u konce se silami a to ještě ani nezačal závod.
S Jirkou jsme se hrozili úrazu. Hlavně když jsme viděli mladý divočáky – Seana z Walesu nebo Michaela Drinena z Irska. Ostatně úraz se na Čerťácích stal během neoficiálního tréninku. Jeden závodník z Irska spadl na kámen a zlomil si 4 žebra. Jitka s Jirkou s ním jeli do nemocnice, riziko protržení sleziny. Naštěstí mister Ribs/pan Žebírko, jak jsem mu pak říkal, se v pohodě zotavoval a všem hrdě ukazoval rentgenové snímky. A potom se zjistilo, že vlastně vůbec nespadl v Čerťácích, ale v hospodě. :))
Michael Drinan
Měli jsme tu i jiné pány, jako třeba pana Kládu. Ale to je na delší vykládání.
Nebo Gay partu. Ale to je taky na delší vykládání. Ale měli se rádi a tak jim to klapalo.
G-parta
K vlastnímu chytání. Naši jsou nej. Vyhráli rozdílem třídy. Jen Francie držela krok. A právě na Francouze se soustředila pozornost spousty pozorovatelů. Přijeli i vědci z Nasa a podrobili francouzské chytání kompletní analýze. Jak tedy chytají? Krátký návazec – 3,5 metru max, na jednou mouchu, ano na jednu mouchu – nymfa nebo suchá, mají delší signalizátor bez uzlíků, žádné mikrokroužky (asi se báli postihů). Chytají pouze na jeden prut, pouze na strímr mají nachystaný druhý. A hlavní chytací prut je opravdu pouze s jednou muškou, vyjímečně se 2. Asi hlavní výhodou je flexibilita při změně stylu. Během jednou převázání/jednoho uzlíku se změní nymfa na suchou…
NASA v Čerťácích, všimněte si nenápadného pána vpravo, od toho NASA často čerpá… :))
Závěrečné shrnutí – naši vyhráli stylem “start – cíl”, v první desítce všichni naši závodníci! to nemá v historii obdobu – perlička – Roman říká: “Je docela smutný být 9 a přitom nejhorší z našich…” :)), 18. místo Terezky Rutové, skvělý výkon celého ženského týmu a zvláště pak obdivuhodně trpělivý výkon trenéra Jáji, když jsme u trenérů – musím moc pochválit Tomáše, protože jako trenér vyzrál a byl klukům velkou oporou, stejně tak Máca a Šedik; precizní, nenásilná organizace, kdy vše prostě jakoby jen tak mimochodem plynulo, ale je jasné, že SAMO to nebylo; bezchybné a bleskurychlé výpočetní středisko – Jitka a Bára, závěrečný banket na hradu, další skvělý zážitek! a spousta dalších… Kdo nebyl, zaváhal, nebo se musel učit! 😉
Oba naše skvělé týmy, s hlavním organizátorem Milanem Hladíkem a hlavním sponzorem Františkem Hanákem
Organizátoři – Jirka, Karel, Milan, Bára, Jitka, Jerže
Pokud jste čekali více o chytání, tak ode mě už ne. Ale je tu ve frontě článek od Ivánka a slíbili i další.
Jakmile najdu čas, tak postupně doplním do článku i fotky. A mimochodem, protože spousta z Vás fotila – Pepa Kanta, Franta Hladík, závodníci a další, tak jsem nechal zřídit další foto kategorii Mistrovství Evropy – Rožmberk 2011, do které po přihlášení můžete dát svoje nádherné fotky. Děkuji.
A zítra opět Vltava…
Jo, ještě jsem si vzpomněl na jednu hlášku. Bylo po vyhlášení, před banketem, vyšel jsem z hotelu Růže a potkal jsem Karla Křivance. Položil jsem mu otázku: “Tak co,Karle, jseš spokojenej?” A on mírně sklonil hlavu a podíval se mě vrchem přes obroučky brýlí a řekl: “Víš, ono jak to bylo nachystaný, tak to nešlo nevyhrát…” :))
32