Otevřený hodnotící dopis předsedy odboru LRU muška Martina Musila k proběhlému Mistrovství republiky na řece.
Vážení kolegové, kamarádi, závodníci a závodnice, rybáři.
Rád bych po uplynulém víkendu jakožto garant MiČR a předseda SO LRU muška při Radě ČRS tento závod zhodnotil. Dělám to pro to, protože si myslím, že ne jenom kritikou, ale i pochvalou a uznáním se dokážeme v našem závodění zase posunout o malinko dál…
Dovolte mi abych alespoň touto cestou znovu velmi a velmi poděkoval za vstřícný přístup a konečnou ochotu vyhovět požadavku SO LRU muška, abychom my muškaří mohli naše letošní říční Mistrovství České republiky uspořádat na revíru Otava 6 v Žichovicích.
Chci poděkovat hlavně ZčÚS, jmenovitě panu Mgr. Karlu Machovi zástupci sportovních odborů a odboru mládeže, hospodáři ZčÚS panu Voglovi, jednateli panu Bílému a samozřejmě všem členům ZčÚS, kteří nakonec svým el. hlasováním odsouhlasili změnu revíru a možnost konání tohoto MiČR LRU muška na řece Otavě. Nechci zapomenout ani na uživatele revíru Klatovské rybářství a.s., jejich předsedu a hospodáře, bez jejichž spolupráce a ochoty vyjít vstříc bychom se na tu řeku nakonec stejně nedostali. No a velikou pochvalu, poděkování a uznání zaslouží i samotní pořadatelé jmenovitě Míra Lukáš s Pepíkem Kantou s celým týmem jejich pomocníků.
Jak správně podotknul pan Mgr. Karel Mach ve své úvodní řeči při zahájení tohoto republikového šampionátu, malinko jsme si tuto možnost a řeku “vyvzdorovali” 🙂 a snažili jsme se přesvědčit svazové funkcionáře o tom, že pro muškařské MiČR je vhodné vybrat adekvátní, odpovídající revír a řeku, která ukáže že i ZčÚS má velmi pěkné a dobře zarybněné muškařské revíry. To se nakonec podařilo a i se tak tedy stalo.
Myslím, že toto MiČR bylo z posledních let jedno z nejpovedenějších. A to nejen pořadatelsky, což by v našich podmínkách mělo být samozřejmostí (přesto znovu veliká pochvala Mírovi Lukášů s Pepou Kantou), ale hlavně a to bych rád zdůraznil i rybářsky!
Otava není snadná muškařská řeka, závodníci nenachytali každý stovky ryb, jak by se jim možná líbilo :-). Těch ryb ale nebylo málo a hlavně byly krásné. Velmi dobré bylo, že drtivou většinou námi ulovených ryb byli lipani ve velmi dobré kondici a že jsme v tomto podzimním čase nechytali zbytečně velké množství na výtěr se připravujících potočáků. Pokud se tomu tak přece jen stalo, velikost pstruhů potočních byla taková, že nevyžadovala jejich zbytečné přeměřování a manipulace v korýtkách a byly velmi rychle co nejštrněji puštěni zpět.
Obava, že by před závodem nasazení siveni nějak výrazně mohli ovlivnit konečné celkové výsledky se nakonec ne úplně potvrdila. A nejen proto, že tito siveni nebyli až tak ochotní a aktivní v přijímání potravy, přece jen se nějací pochytali. Ale pořadatelem zvolený způsob rotací zajistil to, že všechny týmy se otočili na všech stanovištích, což zajistilo, že se mohli s případnou větší koncentrací těchto ryb členové jednotlivých týmů velmi spravedlivě popasovat…
A já, i z ohlasů samotných účastníků tohoto mistrovství, jsem pevně přesvědčen o tom, že byli s úrovní tohoto MiČR velmi spokojeni. Ti nejlepší samozřejmě nakonec dokázali přelstít i ty nejvychytralejší otavské lipany, dostat je na své bezprotihrotové háčky a úspěšně zdolat. Odměnou těmto rybám bylo z naší závodnické strany jejich okamžité puštění zpět do rodného živlu bez jakékoli další zbytečné manipulace, měření, apod. Použili jsme totiž mnou dlouhodobě prosazovaný systém závodu bez nutnosti měření ryb. Kdy z celkového počtu všech ryb bylo změřeno pouze mizivé procento, vždy jen ta největší chycená ryba závodníkem, pro nutnost vyhodnocení závodu v případě shodného počtu ulovených ryb více závodníky. Za zmínku určitě stojí to, že největší ulovenou rybou byl lipan podhorní v délce 42,5cm. Tato velmi pravděpodobně stejná ryba byla chycena během 2 závodních dnů 2x (naprosto stejné místo), což samozřejmě ukazuje na naše velmi šetrné zacházení s těmito ulovenými rybami. Pokud by tomu tak nebylo, určitě bychom tuto rybu takto 2x nechytili… Já tvrdím, že tato ryba může udělat radost mnoha dalším rybářům, pokud bude vždy s náležitou šetrností puštěna zpět a neskončí na pánvi některého z rybářů.
Jsem tak nanejvýš přesvědčený, že při našem závodním konání jsme těmto rybám ublížili velmi, velmi málo, jistě ne více než běžní řadoví rybáři, kteří si jdou do této krásné řeky zachytat pro radost…
Na závěr bych rád řekl, že uspořádání takovéhoto závodu a nejenom takového na podobně zarybněných a kvalitních lokalitách a revírech, ať už řekách či jezírkách by mělo být v zájmu všech pořadatelů, MO, ÚS a svazových činovníků., protože si myslím, že si to muškaři závodníci v ČR ze země Mistrů světa a Mistrů Evropy a historicky nejúspěšnější muškařská velmoc na světě zaslouží…
Ještě jednou všem velmi děkuji
S rybářským pozdravem “Petrův zdar”
Martin Musil
předseda SO LRU muška při Radě ČRS
42