Autor: Barča Cirklová
Měla jsem tu čest se zúčastnit tohoto mistrovství, ať už jako organizátor nebo jen divák. Byl to opravdu pěkný zážitek.
Ráda bych se v myšlenkách vrátila ke skvělé partě muškařů do Rožmberka nad Vltavou a podělila o své zážitky. Byla jsem zde součástí realizačního týmu a společně s Jitkou Bočkovou jsme měly jednu z nejdůležitějších úloh mistrovství a to zpracování výsledku. Ale ještě než došlo na závodění a výsledkové listiny, předcházely tomu příjemné chvíle v podobě zahajovacího ceremoniálu a banketu. Bylo úžasné sledovat, jací jsou muškaři z celé Evropy lidé a dobří přátelé. I já jsem poznala známé tváře z holandského a rumunského týmu a k navázání nových vztahů nebylo třeba jít daleko.
Druhý a třetí den byl čas na oficiální tréninky na připravených vodách. Organizátoři nenechali nic náhodě a zajistili, aby i na tréninkových úsecích byl dostatek ryb k chytání. S Jitkou jsme dokonce měly štěstí při sledování tréninku na lodích na revíru Lipno 2. Tam nás jeden z rozhodčích vzal na loďku a mohly jsme sledovat trénující závodníky z velmi krátké vzdálenosti v akci. V dáli, od místa kde se vyplouvalo, jsme viděly osamocenou loďku a věděly jsme, že to je místo kam se chceme jet podívat. A nebylo čeho litovat, asi po 10 minutách jízdy jsme byly na místě a pohled, který se nám naskytl, byl nezapomenutelný. Byla to loďka dvou trénujících Velšanů a na ní jejich nejlepší a nejmladší muškař Sean Jones. Chytání na lodích a jezerní muškaření je jeho specialitou. Netrvalo ani minutu a už tahal z vody krásného duháka asi kolem 40 cm. Při dalším náhozu se mu povedlo, pro mě do té doby nevídané, zaseknout dubletu (2 ryby na prutu) a zase to byli duháci kolem 35 cm a tímto to nekončilo. Následovalo několik dalších vytažených ryb, opravdu to bylo pokoukání. Bohužel pro nás toto byl jediný trénink, který jsme viděly a musely jsme zase běžet pracovat zpět na hotel.
Příprava věcí na první závod, nadepsání bodovacích průkazů, večerní losování a porada kapitánů, tisková konference a další nutnosti spojené s přípravou. Poslední večer před závodem jsme padly do postele asi v 1 hodinu ranní a to jsme měly před sebou ještě 3 dny závodů a pro nás ta nejdůležitější práce měla teprve začít.
První závodní den v 10 hodin už k hotelu přijížděl autobus plný
závodníků, kteří už měli závod za sebou, a tím to pro nás začalo. Usedly jsme k PC a začaly zpracovávat první výsledky. Postupně přicházely z dalších ukončených závodů. Program, který jsme používaly, naštěstí pracoval dobře, takže se nevyskytly žádné potíže. Už po prvním dnu si družstvo českých závodníků udělalo náskok na tým Francie. Po druhém dni se náskok ještě zvýšil a před posledním závodem jsme měli i adepta na vítězství v jednotlivcích. Třetí a zároveň poslední závodní den se chytalo už jen dopoledne. Vše bylo velmi napínavé, český závodník Ivan Vančura musel svůj sektor vyhrát, chytal na úseku Vltavy na tzv. „čerťákách“. V sektoru závodil s Polákem, který byl v průběžném pořadí před ním, ve 12 hodin přišla zpráva, že se povedlo a teď už se jen čekalo, jak si vedl dosud vedoucí mladý Francouz na jezerním závodě na Květoňově. První zprávy byly, že dopadl dobře a že vedení asi udržel. Ve chvíli, kdy k nám dorazily bodovací průkazy, jsme nervózně v hlavě začaly počítat jeho umístění. Ale stále jsme si nebyly jisté, jestli je lepší než náš Ivan. Začaly jsme tedy výsledky vkládat do PC. Po půl hodině zavládl neuvěřitelný výbuch radosti a nadšení, když nám v konečném výsledku vyšlo, že Ivan Vančura a český tým se stali Mistrem Evropy a i všichni čeští závodníci se umístili do 9. místa. Následovaly velké oslavy a vyhlášení výsledků ve Vyšším Brodě. Nesmím také opomenout skvělý výkon zástupkyň něžného pohlaví z České republiky (5) a Nizozemska (1) na tomto závodě. S velkou parádou a energií zvládly velmi náročný týden po boku mužů a české ženy se umístily na krásném 12. místě z celkem 17 družstev. Nejmladší závodnice Tereza Rutová se dokázala probojovat i v žebříčku jednotlivců na obdivuhodné 18. místo. V celém závodě se chytilo přes 5000 ryb a jejich průměrná délka byla přes 30 cm.
Jsem moc ráda, že jsem byla toho všeho součástí ……..
30