Soustředění proběhlo v okolí Lenory a lovnou destinací byly vody převážně Teplé Vltavy v lokalitách Soumarský most, Lenora, Horní Vltavice, nádrž na Polce a jeden výjezd byl do Vyššího Brodu. Na soustředění v termínu 16. až 21. 8. 2015 se sjelo celkem 14 účastníků. Dovoluji si laskavým čtenářům poskytnout průběh celého soustředění.
Neděle 16. 8. 2015: tento den byl stanoven jako počáteční pro naše soustředění s dojezdem na místo určení v 11:00 dopoledne. Již na začátku jsme věděli, že se v tomto čase nesejdeme všichni, a tak se neděle nesla v duchu seznamování s okolím Lenory a první čtyři nadšenci odešli vyzkoušet vody Vltavy k soutoku s Řasnicí. Zbytek se pokoušel ve svěráčcích vykouzlit tu správnou a jedinou mušku, které bud věří anebo zatím jinou neumí. U vody to klukům pěkně odsýpalo a tahali jednu rybu za druhou. Večeři jsme domluvili na 17 hodinu, tak bylo na rybolov spoustu času. Když kluci u večeře vyprávěli, jak jim to bere, tak probudili lovecké vášně i u ostatních, moc už se mi zpátky nechtělo, ale co bych pro ta jezulátka neudělal. Byl jsem trochu skeptický, jak to této partě půjde, protože o zkušenostech zde nebyla řeč snad kromě Tomíka Glaesnera. Kluci mě ovšem velice mile překvapili a dokázali, že to s muškařením myslí velice vážně. Kolem půl deváté to zabalila i tato parta, stejně tak jako předchozí, odcházeli borci plni nadšení a spoustou nalovených ryb. Večer se ještě dovazovalo a jedinou kaňkou na úžasném dni, byl neuvěřitelný nepořádek, který chlapci provedli s erárním materiálem pro vázání mušek, což bylo náležitě “oceněno”. V deset se šlo na kutě s příslibem ranního rybolovu.
Pondělí 17. 8. 2015: nás přivítalo zakaboněnou oblohou a mírným vytrvalým deštěm. Volba na činnost po snídani byla jasná. Dovazovaly se mušky utržené z
předchozího dne. Po obědě již začínali mít kluci roupy, a tak jsme vyrazili k vodě. Větší borci se nechali odvést k železničnímu přejezdu a s mladíčky jsme zamířili opět k soutoku s Řásnicí. Kluci pohrdli našemu návrhu o rozptýlení na větší část revíru a to se jim pěkně vymstilo. Nabuzeni úspěchy z předchozího dne získali pocit o nevyčerpatelnosti a velké trpělivosti ryb daného úseku, ale rybky jim to pěkně vrátily. Když už jsem začínal i já pociťovat nepohodu z postupného promokání svršků, tak se objevil Jindra Kalivoda naše velice milá návštěva na soustředění, kterou jsme dětem slíbili. Je to vždycky čest si zachytat a povázat mušky s některým z našich reprezentantů a tento je hned dvakrát zlatý individuální mistr světa z let kdy byl ještě junior a hlavně je to skvělý kamarád, který nemá problém se podělit o své zkušenosti a znalosti našeho krásného sportu. Již v doprovodu Jindry jsme se vrátili na penzion a počkali na večeři. Kluci mě překvapili, že toho ještě nemají dost a valná část jich ještě chtěla rybářský přídavek. Tak s Honzou Witnerem vyrazili ještě k podvečernímu lovu a docela se dařilo. Hlavně se díky ochlazení začali chytat pstruzi a lipani. Mazáci raději zasedli ke svěráčkům a tvořili opravdu krásné mušky. Po příjezdu kluků jsme ještě pilovali jejich největší slabinu, a to navazování sestav. Po vypilování uzlu na návazce si navázání návazce ke kmeni nechal stopkami změřit Tomík Wittner a sestavení udice na 2 mušky zvládl, tento sedmiletý borec za 57 vteřin. Neúprosný čas zahnal všechny do hajánek s myšlenkou na úterní lov, který jsme naplánovali na Vltavu v okolí Vyššího Brodu.
Úterý 18. 8. 2015: chladné ráno s příslibem pěkného dne jsme započali jako každý den vydatnou snídaní. Po snídani následovalo rychlé balení a přesun do Vyššího Brodu. V cílovém místě jsme byli za hodinku a na čerpací stanici ve Vyšším Brodu jsme se domluvili na rozdělení partiček. Zkušení lovci jeli prověřit šupináče na Herbertov a druhá parta se vydala směrem pod čerpací stanici na místo známé jako u seníku. Po příchodu k vodě jsme zjistili, že informace o šesti kubících průtoku jsou nesmysl a začal jsem přemýšlet, že přejedeme na Vltavu 29. Kluci se vrhli do vody s takou srdnatostí, že jsem myšlenky na přejezd rychle zaplašil. Chvilku trvalo, než se podařilo najít optimální sestavu mušek. Když se podařilo sestavu rozluštit, začali úlovky kvapem přibývat. Kluci se předháněli v chycení co největší ryby, protože bylo vyhlášeno ocenění největšího 
zdokumentovaného úlovku v rámci celého soustředění a vody Vltavy pod Lipnem jsou rájem velkých ryb, tak se očekával útok na dosavadní největší úlovek. To se taky stalo a kluci chytili spoustu krásných ryb a největší byli duháci 34 cm (Josef Žemlička), 36 cm (Libor Kukla) a 37 cm (Jiří Jůzek). Krásný začátek dne. V jednu hodinu následoval domluvený oběd na hotelu Studenec, kde kromě skvělého menu mohli kluci obdivovat nádherné jeleny v místní oboře, třešničkou na dortu byla tenisová výměna Vondruška versus Langer v goretexových broďácích ☺. Na Studenci jsme domluvili další místo lovu, které bylo přímo pod čerpací stanicí s tím, že se rozprostřeme až k jezu u Bílého mlýna. Zde to s rybami bylo malinko slabší, ale kluci si s tím poradili. Jediné co stále chybělo, byl úlovek opravdu veliké ryby. Ten se nakonec nezdařil, ale například Jirka Jůzek měl na prutu rybu, kterou nedokázal zkrotit, a tak mu po tomto zážitku zůstala utržená muška, bušící srdce a možná i trocha sekretu ve spodním prádle. Přestože to skončilo nezdarem, tak to pro něho byl určitě veliký zážitek. Ten byl zároveň symbolicky posledním počinem skvělého dne a po srazu u aut jsme odjeli zpět do Lenory na skvělou večeři. Po večeři se opět rozhořely přípravy na středeční první kola VLTAVA RIVER CUPU, přerušené večerkou v deset hodin.
Středa 19. 8. 2015: ráno se celá sestava přesunula na Soumarský most, kde měla proběhnout první dvě kola VLTAVA RIVER CUPU. Bylo vytyčeno sedm sektorů a závodilo se systémem závodník/rozhodčí. Počítaly se všechny ryby, které prošly obroučkou podběráku. Rozhodčí musel zapsat druh ryby nahlášený závodníkem, který ji musel dojít potvrdit podpisem. V případě stejného počtu ulovených ryb rozhodoval o umístění počet ryb lososovitých. To se později ukázalo jako velice důležité. Protože byli kluci do závodu tak nažhaveni, že jim často unikaly informace k závodu a bylo, je nutné stále opakovat, tak si zkrátili čas lovu na tolik, že se chytala v každém kole jen hodina s 30 minutovou rotací na přesun. První dopolední kola se nesla ve vysokém počtu nalovených ryb a např. Jan Doule s Erikem Markem dokázali nalovit každý za hodinu 30 ryb a zde na řadu přišly rozhodující ryby lososovité. Tím šťastnějším byl nakonec Jan Doule. Po hodinovém kole a následné rotaci započala se závodem druhá skupina a bylo znát, že předchozí parta dala rybkám zabrat, a tak Tomáši Langerovi stačilo na jedničku v sektoru 11 úlovků. Po ukončení kola následoval oběd, a protože by byl příliš komplikovaný přesun na jinou lokalitu pro další závod, rozhodl jsem o vytyčení druhého závodu nad Soumarským mostem a tento sektor přesně splnil, co jsem od něho očekával a to, že zarytí nymfaři budou muset sáhnout minimálně po blešivcích nebo ještě lépe po suché mušce. Ryby zde krásně sbíraly, ale od prvních náhozů bylo jasné, že šupiny zadarmo nedají. Chtělo to malé mušky vel. 20 nebo lépe menší a velice přesné nahazování. Zároveň dobře přečíst vodu co se profilu dna týkalo, tak dobře určit jaké druhy v sektoru nejvíce převládají. V začínající skupině se opět dařilo Tomáši Langerovi a za 14 ryb to byla jednička. Po hodině a rotaci se do toho opět pustili s vervou Jan Doule a Erik Marek. Přestože Honza na svém úseku dělal všechno možné, tak na rozjetého Erika to nestačilo. Erik pochytal 28 ryb a Honza 15, takže si umístění z ranního kola prohodili, a tak průběžně vedl Tomáš Langer za dvě jedničky. Po ukončení závodu na Soumarském mostě jsme spěchali na již připravenou večeři a po ní následovalo dovazování mušek na závěrečné třetí kolo, které jsme naplánovali do Horní Vltavice.
Čtvrtek 20. 8. 2015: ráno bylo chladnější než předchozí den a skoro jsem už vyhlížel jinovatku, ale byla to jen silná rosa. Ani jsem kluky moc nehonil, abychom byli ve Vltavici rychle, protože ze zkušenosti vím, že by po takovém ránu ryby nebraly. Takže příjezd do kempu
ve Vltavici v půl jedenácté byl optimální. Za pomoci kluků jsme vytyčili sedm sektorů od jezu proti vodě směrem Račí Dvůr. Tentokrát se skupiny nelosovali, ale po spočítání průběžných výsledků jsem udělal skupinu prvních sedmi, kteří měli jasné šance na vítězství, aby si to rozdali ve skupině spolu a nechali začátečníky a mírně pokročilé závodit spolu s reálnou možností na dobrý výsledek v kole. Když jsem viděl jaké, místo los přiřkl Tomáši Langerovi, tak jsem si myslel, že má vítězství celkem v kapse už proto, že Erik měl pohledově hezčí místo, ale ve stínu a Honza Doule takovou jalovou mělčinu, kterou nemám rád ani, když tam chodím na ryby. Překvapení mohl vykouzlit i Lukáš Paruch borec z Tišnova, který měl velkou šanci na medailové umístění a jeho los byl opravdu skvělý. Dvě krásné tůňky spojené středně mělkou proudnicí. Prostě nádherné pro lipany všech velikostí. Asi nejúžasnější úsek měl Marek Valta, který po smolných dvou kolech závodil už jen o vytažení výsledku do vyšších pater, kam rozhodně patří. První jsme nechali závodit skupinu s medailovými ambicemi, aby ukázali, jestli jim to půjde a ozdobili možnost prvního lovu v sektoru skvělými výsledky. Protože ve Vltavici je lov zcela ve znamení lososovitých ryb, tak jako rozhodující rybou pro případný stejný počet úlovků byl lipan podhorní, kterého zde není tak snadné ulovit. Závod odstartoval 11:30 s kolem 1,5 hodiny a následnou 30 minutovou rotací. Nejvíce času jsem v prvním kole strávil u Marka Valty, kde jsme se snažili přijít na kloub tomu, proč mu to na nejlepším úseku vůbec nebere. Nedařilo se nám na to přijít. Ještě dvacet minut před koncem měl na kontě dvě ryby a zdálo se to neuvěřitelné. Nakonec se podařilo najít tandem, který ryby akceptovaly, a Marek dal nakonec ryb 14. Občas jsem s Petrem Drastíků odskočili na úseky, kde to vřelo o všechny cenné kovy a byl to skutečně neuvěřitelný souboj. Tomáš Langer posílen o osobního kouče Jindru Kalivodu v tu chvíli vedl o dvě ryby nad Honzou Doulem a čtyři ryby nad Erikem Markem. Takže se moje předpověď plnila. Závěr kola mě s Petrem zastihl u Marka Valtů, který jen
litoval, že už je konec když už jsme na to přišli. Z Horních úseků už docházel Honza Doule a hlásil 20 ryb, za ním v závěsu Erik, kterému těžké místo přisoudilo jen 8 úlovků. Tak se čekalo, jak to zvládnul Tomáš. Chvilku to trvalo, než dorazil z jedničky a oznámil úlovek 15 ryb. Tím už bylo jasné, že vítěz je Honza Doule pro kterého při stejném součtu pořadí hovořilo 65 ryb nalovených za 3 závodní kola a druhé místo obsadí Tomáš Langer s 40 úlovky. O bronz to začínalo být zajímavé, kdy jsme se dohadovali, zda Erik dělá s 8 rybami sektorovou pětku nebo šestku. Šestka by ho stála medailové umístění. Po obdržení všech boďáků to byla pětka a při stejném součtů umístění porazil Erik Lukáše Parucha jednoznačně 66:24. O medailích bylo jasno, ale druhá skupina ještě mohla zamotat výsledky od pátého místa dolu. Tohle kolo bylo záležitostí bratrů Wittnerových, kdy starší Jan dělal jedničku a sedmiletý Tomášek dvojku a připsal si skalpy ostřílených závodních borců. Před čtvrtou jsme se dostavili na penzion a k chuti přišla výtečná hrachová polévka. Při níž došlo k rychlé domluvě a se čtyřmi zájemci jsme vyrazili na jezerní lov v polecké nádrži. Tomáš Langerů předvedl, že je jezerní specialista a byl první, kdo ulovil ryby. Honza a Marek chvilku tápali, ale po výměně různých vzorů také objevili jak na ně. Lukáš Paruch zjistil, že jezerní muškaření není žádná sranda, a tak si aspoň pořádně zaházel. Na Polce jsme to ukončili kolem sedmé hodiny a vrátili se do Lenory, kde nás přivítal krásný oheň v krbu, který dokreslil atmosféru při vyhlašování výsledků VLTAVA RIVER CUPU. Pak následovalo opékání volarských špekáčků, které jsou vyhlášeny široko daleko, a bude to pravda, protože baštili i zapřísáhli nejedlíci našeho soustředění, až se jim dělali boule za ušima.
Pátek 21. 8. 2015: se nesl jen v duchu balení, úklidu a příprav k odjezdu. Zbyl i čas na rekapitulaci a uvědomění, že soustředění proběhlo na úrovni, kterou jsme si předsevzali a povedlo se naplnit všechny body programu i když se nám to počasí chvilku snažilo hatit. Dobře si uvědomujeme, že nastavená kvalita se podařila udržet díky fa. HANÁK COMPETITION s.r.o., která nás vybavila materiálem ve vysoké míře, který děti v průběhu pilně využívaly a krásnými muškařskými šňůrami pro vítěze VLTAVA RIVER CUPU. Nesmím opomenout Honzu Vendera, který vítězům věnoval nádherné dřevěné krabičky, které jim při doplňování mušek budou připomínat jejich úspěch. Hotel Studenec zajistil obědy a v penzionu Garni Lenora účastníky zahrnuli úžasnou péčí a skvělým ubytováním. Pro vázání suchých mušek nás notnou dávkou cdc zásobil Pavel Moravec. Díky patří MŠMT, jež uvolnila prostředky prostřednictvím Rady ČRS do projektu talentované mládeže za finanční částku, která byla velkou podporou našeho soustředění. Všem subjektům velice děkujeme!!!
Na závěr chci poděkovat celému realizačnímu týmu, že se nám podařilo zajistit téměř vše z nabitého programu a dětem za skvělou atmosféru po čas celého soustředění. Přeji jim klidný zbytek prázdnin a šťastný vstup do nového školního roku. Zároveň se těším na další setkání při objevování krás muškaření. Třeba na podzimním víkendovém soustředění, které máme ještě v plánu.
40