Když vyslovíte jméno Karel Křivanec v muškařském světě v ČR, ale i ve světě, je to obrovský pojem. Karel Křivanec napsal nespočet příspěvků do různých časopisů a je autorem několika muškařských knih. O něm samotném toho však moc napsáno není. Proto tento díl bude trošku delší než ty předešlé a bude rozdělen na dvě části.
Část 1.
Je hodně lidí, kteří se u nás muškaření naplno věnují, respektive závodnímu muškaření. Ale pouze jeden člověk se zasloužil obrovským způsobem o jeho rozvoj a vzestup a tím je právě Karel Křivanec. Začal rybařit již ve svém útlém věku a v patnácti letech byl nominován do družstva Liberce na krajské závody ve čtyřboji na Jizeře. Během studií v Brně pak závodil v rybolovné technice, kde se na řece Svratce začal poprvé seznamovat s muškařením. Když se však přestěhoval v roce 1978 do Českých Budějovic, propadl této královské disciplíně naplno a začaly se dít věci. Brzy se stal předsedou Jihočeského sportovního odboru a v roce 1986 pořádal vůbec první Československý muškařský seminář v Českých Budějovicích. Jeho závodní kariéra muškaře začala až po čtyřicítce, kdy v roce 1986 vyhrál krajský přebor Jižních Čech. V dalším roce byl druhý na prvním mistrovství Československa v Rožmberku za Slavojem Svobodou a ve stejném roce byl druhý v národních nominačních závodech ČR na Vltavě v Rožmberku. V roce 1988 byl členem vítězného družstva Českých Budějovic v prvním ročníku 1. Československé ligy muškařů a druhý v národních nominačních závodech ČR v Č. Krumlově. V roce 1989 byl druhý ve stejné soutěži v Karviné a v dalším roce byl pátý v národních nominačkách v Horažďovicích. Po revoluci byl tři volební období členem rady ČRS a také jejím místopředsedou. V roce 1991 poprvé odjel týmem jako vedoucí reprezentace na Mistrovství světa a v této funkci pracoval až do roku 2005. V těchto letech přivezl do ČR ze světa jezerní muškaření a povedlo se mu ho u nás velmi zpopularizovat. Sbíral a popisoval veškeré informace a jeho podíl na jezerním chytání u nás je obrovský. Jeho články a knihu o
českém stylu nymfování zná celý svět. Stanovil světoznámý pojem „Česká Nymfa“! Během éry dominance francouzských závodníků je Karel skrytě pozoroval a snažil se odhalit jejich tajemství. Maskoval se v trávě, aby ho neviděli. Dnes na to někteří Francouzi s úsměvem vzpomínají. Celý svět zná nyní nymfovací techniku „francouzská nymfa nebo francouzský návazec“, jak to označil Karel ve svých článcích. Celý svět tomu teď tak říká, jen paradoxně Francouzi nikoliv.
Kdybyste hledali někoho, kdo uspořádal v ČR a možná i ve světě více muškařských soutěží než Karel Křivanec, nenašli byste ho. Není ani možné napsat kolik jich bylo, neboť ani on sám to neví. Je tu však první největší událost, která kdy v České Republice byla. Karel Křivanec zorganizoval v roce 1996 mistrovství světa v muškaření v Českém Krumlově. Tahle akce vzbudila velký ohlas a nastartovala veliký rozmach závodění u nás. Všichni závodníci, kteří tu u nás tenkrát byli a osobně jsem s nimi o tom mluvil, chválí tuto akci dodnes. Karel o tomto mistrovství a nejen o něm, psal velice poutavé reportáže a tím chytil mnoho z nás na svoji mušku.
Karel svoje závodní úspěchy v muškaření postavil na mokré mušce. Chytal se svým parabolickým prutem a kosil proudníky a potočáky. Na můj dotaz, proč se tomu nevěnoval více, vždy odpověděl, že se nikdy necítil být typickým závodníkem a přípravě na závod moc nevěnoval pozornost. Říkám si, že pro nás všechny je to vlastně nakonec dobře. Jeho neoblíbenější mušky jsou „Zkratka“, „Březnovka“ a hlavně „Kočí“. Vždycky říká, že největší zbraní na potočáky je mokrý „Kočí“. 
Když je dobře odvedený pstruhovi přes hlavu chytne každého. Tuhle přišel Milan Hladík z ryb a říká: Dneska mi na mokrou děsně padali. Karel to slyšel a říká: „No to je jasný, máš špatný prut musíš mít parabolickou akci! Základní neznalost, Milane!“ Vždycky, když je večerní rojení na Vltavě pod Lipnem, Karel všechny ryby odchytává na mokro. Jeho milovaným revírem je Vltava nad Lipnem kolem Soumarského mostu. Má tu chalupu, strávil tu mnoho času u vody a kolem ní. Své rybářské výpravy popisoval v poutavých článcích v Rybářství a později tyto články vydal jako knihu pod názvem „Doberské Lipanění“.
Bylo mi čtrnáct let, když jsem pod vedením pana Musila v chotěbořském kroužku uvázal svoji první mušku z bavlnky a kohouta. Jenomže to byl jenom chabý začátek, protože jsem další informace neměl. Vše začalo, když jsem přišel do školy ve Volyni. Byl jsem ve druhém ročníku, když vyšla Karlova reportáž o MS 1996. Po jejím přečtení jsem byl chycen a už nikdy nepuštěn. Již tehdy bělovlasý pán mi navrtal sakra velkého brouka do hlavy. Nejde to říct jinak, než že se stal mým velkým vzorem a jeho fotku z Vltavy, jak závodí, jsem si nalepil na svůj první vázací kufřík. Smějte se nebo ne, je to pravda, on sám se tomu směje. V roce 2001 jsem také začal pořádat závody a v roce 2003 jsem se s Karlem poprvé osobně seznámil na juniorských závodech na Jizeře. Karel tenkrát musel odjet a řekl mi jen, to už tady nějak zvládnete a bylo. Když jsem si pak vymyslel pořadatelství juniorského šampionátu 2009 u nás na Vysočině, Karel rád souhlasil a stal se mým rádcem. Požádal jsem ho tenkrát o pomoc s mojí angličtinou, abych neměl žádný problém při organizaci. Karel mě tenkrát seznámil s Korriem Broosem z Jižní Afriky, kde jsem se tři měsíce angličtinu učil. Když pak šampionát skončil a úspěšně, bylo to jako sen. Bez pomoci Karla by tomu však tak nebylo.
Karel vypráví krásné historky ze závodů je radost je
poslouchat. Jezdím s ním sem tam na muškařské veletrhy, kde Karel prodává se svou firmou. Na stánek za ním přijde během těch dnů mnoho lidí a žádají ho o radu či o podpis jeho knihy, které si vydává sám. Dámy a pánové, přidejte se a napište i Vy svůj zážitek s ním.
Za sebe a myslím, že i ostatní, můžu říct velké DÍKY, Karle!
80