Tak v pátek 8.11. 2013 nastal konečně den výlovu legendy všech stojatých pstruhových revírů v ČR. Na zodpovězení otázky, zda v Květoňově plavalo to, co se vyprávělo, se přijelo podívat několik desítek lidí. Jak už to bývá, něco pravda byla, něco bylo vyvráceno a něco překvapilo. Odlov ryb prováděli pracovníci HBÚ AVČR pomocí speciální lodě osazené hlubinným el. agregátem. Konečná fáze odlovu pak proběhla po vypuštění veškeré vody ve vývařišti nádrže a ve zbytcích vody nad hrází. Společně s nimi na výlovu pracovali zaměstnanci z kaplické svazové líhně a ve funkci třídičů ryb bylo pár lidí z místní organizace Kaplice a Velešín. Výlov byl také součástí zkoumání stavu zdejší rybí obsádky, jehož předběžné výsledky zveřejnil Milan Hladík na svazových stránkách. Pro úplnost sem tuto zprávu zkopíruji:“Na podnět JčÚS ČRS bude proveden odlov nežádoucích ryb z nádrže, především kaprů a dravých druhů ryb. Již od 16.6.2013 je možné lovit dravé ryby na přívlač, ale jedinou vhodnou metodou úplné kontroly rybí obsádky je vypuštění nádrže a odlovení všech ryb. Správce nádrže Lesy ČR i Vodoprávní úřad Odboru životního prostředí MÚ Kaplice uvítali tento návrh, jelikož nádrž zatím ještě nebyla od svého napuštění vypuštěna a je nutné provést kontrolu výpustních zařízení a také technickobezpečnostní dohled. JĆÚS ČRS získal výjimku od Odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihočeského kraje k zásahu do biotopu chráněných živočichů během vypuštění nádrže, lze předpokládat zejména výskyt chráněných druhů mlžů, obojživelníků a raků. JčÚS ČRS bude během vypouštění nádrže spolupracovat s VÚRH Jihočeské university ve Vodňanech na odborném transferu a ochraně těchto živočichů. V prvním zářijovém týdnu probíhal na nádrži výzkumný projekt Biologického centra AV ČR v.v.i., Hydrobiologického ústavu se sídlem v Českých Budějovicích, během něhož bylo zjištěno orientační složení rybí obsádky, která je poměrně v žalostném stavu. Konkrétní údaje na
http://www.crscb.cz/pages/aktuality/documentation/00000315_Kvetonov_2013.pdf
Také byla zjištěna pravděpodobná příčina tohoto stavu a také možná příčina špatného braní ryb v letním a podzimním období. Nádrž je silně teplotně stratifikovaná a vodní sloupec je rozdělen na horní 3 m hlubokou vrstvu teplé a okysličené vody a spodní vrstvu chladné vody bez kyslíku. Díky rozdílu teplot a tím i hustoty se tyto dvě vrstvy během letního období nemíchají a vlivem zejména bakteriálního rozkladu dojde k vyčerpání kyslíku v dolní vrstvě vody. Ani letní povodně tento stav nezmění, jelikož protečou vrchní vrstvou vody. Teprve až při podzimním ochlazování dojde k ochlazení horních vrstev vody a zvýšení jejich hustoty a tím dojde k promíchání nádrže. V jarním období je tak obsah kyslíku v celém vodním sloupci vyrovnaný, ke zvratu pravděpodobně dochází v květnu, kdy dojde k rychlému prohřátí horní vrstvy vody. Situaci významně zhoršuje obsádka kapra, který v jarním období ryje do dna a snižuje průhlednost vody a brání tak v rozvoji vodních rostlin, které by mohly do spodních vrstev vody kyslík dodávat (viz nádrž Malče). Pravděpodobně až 60% dna nádrže je nevyužitelných pro živé organismy z důvodu anoxie. JĆÚS ČRS již jedná se zástupci Lesů ČR o možném technickém řešení zlepšení tohoto stavu.“
Teď něco ohledně slovených ryb při vypouštění: historky o duhácích 80 cm se nepotvrdily, nej. pstruha jsem viděl tak 55 cm. Celkově pstruhů moc nebylo, ale oproti fiasku při výlovu menšího stojatého revíru Malče, přece jen zde nějací byli. Můj odhad slovených PD na Květoňově je tak 1-2 metráky. Mezi pstruhy jsem dva jednoho potočáky 25 cm a jednoho pěkného sivena. Viděl jsem asi 4 ks tolstolobika (ti měli asi po 30kg ), jednoho amura tak k devadesáti. Štik bylo podle očekávání hodně, nej měla asi 120 cm, je na fotce. Jak se mi doneslo, během víkendu vyprávěním vyrostla na 140 cm . Devadesátek bylo určitě deset a jsem zvědav, kolik těch štik bylo opravdu celkem. Mě osobně překvapilo, kolik bylo sumců – nej. asi 170 cm, ca. deset velkých + nějací menší a dva albíni. Candátů bylo také nad očekávání – nej asi k metru, dost 70-80cm a plno menších. Troufám si tvrdit, že jich bylo minimálně stejně jako štik. Kaprů asi čtrnáct metráků, ale většího než 3 kg jsem neviděl. Většina jich byla okolo 40 cm. Bílé ryby drobotě bylo mnoho, okounů pár a jako perlička byla maréna/peleď 60 cm + 2 metroví úhoři, nějaký ten tloušť, lín, hrouzek a jeden mník. Fakt se potvrdilo, že jak zde strádají pstruzi, tak zde strádají i kaprovité ryby. Kapři nepřirostou ani centimetr a ani plotice neměly přes 15 cm. Celkově se dá říct, že na 6 ha nádrži se ulovilo okolo 2 000 kg ryb, což je docela dost na to, že se tam dají zažít celé dny bez záběru.
Jsem také zvědav, jak to bude vypadat na Květáku bez kaprů. Snad to naplní očekávání, voda bude čistější a kapři se doufejme hned tak neobjeví.
DALŠÍ HROMADA FOTEK JE K VIDĚNÍ ZDE!!
David Ř. s přispěním Milana H.
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝLOVU OD MILANA HLADÍKA – ZDE.
78