Třetí a tedy i poslední den jsme strávili na nádrži Pitsford, asi půl hoďky vzdálené od Exebrooku. Tato opět krásně čistá přehrada je rozdělena na dvě části silniční cestou. Z menší části s loděnicí se průjezdem přijede do hlavní nádrže. Doba cesty od silnice k hrázi může zabrat asi 25 minut loďkou s motorem. Toto jezero jsme si taky vyzkoušeli v tréninku a tak jsme dobře věděli, kde se bude dění závodu odehrávat.
Při výjezdu z pod silnice se dalo chytat na pravém i levém břehu asi tak ještě 300 metrů daleko. Evidentně jsme toto zjištění neměli sami, protože až na dvě loďky tam taky zůstali všichni. Jednoznačně lepší strana však byla pravá, kde se při tréninku objevovalo poměrně dost břehových rybářů a úspěšně zde lovili. Každý můj drift při tréninku v těchto místech skončil několika ulovenými kusy a proto jsem zde taky moc nejezdil, abych si je ,,pošetřil“.
Do lodi jsem však dostal jednoho z favoritů, který tady trénoval den předem. Ujistil mě, že bude lepší začít na straně levé. I přes moje návrhy na pravou stranu jsem nakonec dal na jeho slova hlavně proto, že jeho informace byly o dva dny mladší. Hned po příjezdu na místo jsem spatřil několik sběrů a to i přes klidnou hladinu a slunce. Ryby tedy byly aktivní a byly tam. To jsem samozřejmě čekal a věděl, ale bude jich tam ještě více než na pravé straně? Uvidíme. Prvních 10 minut a dostávám prvního kusa na ,,hang“ u lodi. Hezký začátek na boobybloba ,,tequilla“. Kolega kontruje a já přidávám dalšího opět na to samé. Vidíme pár sbírajících ryb, ale na naše mušky nereagujou. Měním tak na sucho a zkouším včerejší metodu se shuttlecocky. Bez úspěchu. Vítr úplně ustal a na nebi azuro. Dosti těžké podmínky.
Měníme místo, ale stále jsme na levé straně. Loď číslo 9, kamarád mého kolegy, už tady je a zdolává rybu. Dostávám pár záběrů, ale výsledkem jsou dvě spadené ryby. 
Asi daň rychlého tažení. Delší dobu se nic neděje a tak se mi konečně podařilo zlomit kolegu na pravou stranu. Při příjezdu mi Tonda ukazuje, že jeho kolega má už 9 ryb!!! Chytá na malé nymfy se suchou šňůrou, ale já věděl, že je to prostě tím, že jich je tam hodně. První hody mi dávají rybu a pak opět dvě padají. Jsem už dost zklamaný z tolika spadených ryb. Díky akumulaci více lodí na těchto místech se začaly ryby tahat už jen sporadicky. Přemýšlíme co dál a shodujeme se, že bude dobré vrátit se na místo, kde jsme začali, protože tak už není žádná loď a je tam klid.
Tento tah nám oběma přináší ovoce. Vítr je pořád velmi slabý nebo žádný a motá se kolem dokola, proto je těžké odhadnout, jak si najet na drift. Štěstí zrovna přálo a vánek lehce pofukoval na břeh. První drift ztrácím opět dvě ryby po sobě a kolega dvě vytáhnul. V loďce se poměr srovnal na 4:4 . To mi nevadilo, ale štvaly mě spadené ryby! Další drift jsem pak přidal jednu, pak dvě a třetí drift taky jednu a stavem 8:4 naše počínání končilo, protože se sem nastěhovaly další lodě. Do konce je asi 40 minut a tak jsme se rozhodli zajet naposled na pravou stranu a vpichnout se mezi lodě. Při zastavení dostávám záběr, ale ryba neseděla a asi o 10 minut později ryba v podběráku. Dobrý tah, protože pár minut do konce přidal i můj kolega a závod končíme na stavu 9:5 pro mě, což bylo potěšující, protože jsem měl v lodi celkem favorita.
Po příjezdu opět zjišťuji počty a dnes už to není tak žhavé. Vítězem se stal opět Tom Adam, který se držel taktiky a jeho kolega souhlasil a hned ze začátku najel na pravou stranu, kde dal 10 ryb během asi 3 hodin. Tento náskok už si pak podržel a s konečným počtem 13 ks vyhrál. Druhé místo si nečekaně vzal Pája Chyba, který měl 9 ryb, ale pár větších a přejel tak Tondového kolegu, který měl 10ks na 3.místo. Čtvrtý jsem skončil já taky s 9 rybami a za mnou Tonda taktéž s 9 kusy. S 8 kusy se na šesté místo probojoval Tomáš Oldfojt a na 8.místě bral poslední obálku s postupem do finále Roman Heimlich taky 
za 8 ryb. Shrnuto sečteno, celý český tým za tři závody postoupil do finále, což bylo i pro uvádějícího Johna Horseyho dosti překvapení! Jak nakonec pronesl Tom A. : ,,Vybrali jsme jim mladé.“ A nově oblíbená věta druhého Toma Oldf. : ,,Co je to za várku?“ 😀
Nedělní večerní odlet domů jsme si zpříjemnili návštěvou asi nejznámější přehrady Rutland, kde jsme sice nechytali, ale i jen ten pohled byl úžasný. Doufám, že se na toto jezero ještě někdy podívám a taky si na něm zachytám, protože mě zase začínaly svrbět ruce!!! Tight lines…
Nakonec přehled umístění:
18