Konečně začaly závody. Brzké ranní vstávání, balení, proloupnutí oči, zapnutí autopilota a dojetí na místo určení.
Některé teda autopilot zavezl místo do Jestřabic na Skaličku… My jsme si mezitím pochutnávali na už tradiční tlačenkovo-klobáskové snídani od Aldy Diváckého.
Závody víceméně klasika. Bylo potřeba nalosovat alespoň jedno, spíše dvě dobrá místa a ty pořádně vytěžit. Udělat si náskok. Na lepších místech se chytalo až 15 ryb za kolo, kdežto slabší místa dávala 2-3 rybky, koncem maratonu se už chodilo s nulama. Nicméně téměř každá dvojice takové místo dostala a jak s ním naložila záleželo na zkušenostech. Je radost (někdy i zlost 🙂 sledovat zkušené závodníky na takových štontech, kdy vlastně nepřetržitě tahají jeden i druhý rybu za rybou, zručně ji vyháčkují, rychle změří, pustí a už nahazují. V tom je asi největší rozdíl mezi závodníkem vrcholovým a rekreačním. 🙂 Bednu obsadili zkušení závodníci, není pochyb o jejich kvalitě.
A o víkendu Polička. Už se na ni/ně těším. Zdar na místě.
Ostroretka Tomik
Největší rybu chytila Katka Švagrová
Stupně vítězů
1. Milda s Vencou
2. 2 x Lukáš
3. Tonda s Martinem
38