Začalo to vlastně už v roce 2013 na Mistrovství republiky na Otavě v Žichovicích, kdy mne oslovil Jarda Adam st., jestli bych s nimi eventuelně nechtěl chytat 1. ligu za Vsetín.
S naším strakonickým prvoligovým teamem to před podzimním kolem totiž nevypadalo moc růžově a bylo velmi pravděpodobné, že sestoupíme. Tak se taky stalo. Ztrátu z jara, kdy jsem klukům bohužel ani nemohl pomoct kvůli zranění kolene, už se nepovedlo stáhnout. Mrzelo mě to, protože jsem v tomto teamu působil celých deset let a přesně si pamatuji, kdy jsme v roce 2003 vyhráli s Milanem Janusem ml. a Ondrou Špičkou druhou ligu na Otavě v Kestřanech. Tehdy ji pořádal výborný chlap a kamarád Míra Masner. Časem se sestava měnila, Milan ml. bohužel s muškařením přestal a tak jsme tehdy oslovili v tu dobu volného Lukáše Pazderníka. Lukáš byl v té době na velice vysoké závodní úrovni, o čemž hovoří dva individuální tituly mistra Evropy a jeho standardně dobrými výsledky byl dlouholetou oporou teamu. Když se začal chytat systém závodník-rozhodčí a potřebovali jsme ještě jednoho člověka, nabídl jsem tehdy hostování Mírovi Lukášovi. To byl taky super tah. Míra je člověk, na kterého bylo ve všem vždycky stoprocentní spolehnutí. Za celou dobu co s námi chytal, nevynechal ani jeden závod, perfektní člen. Nehledě na to, že s Mírou na lize vždycky byla neskutečná legrace!
Ke konci našeho působení v lize už se to začalo tak různě skládat a prvoligoví strakoňáci, i když jsou pořád skvělí a nadšení muškaři, ztratili o závody
trochu zájem, což je samozřejmě každého věc a nic to nemění na tom, že jsme pořád perfektní kamarádi. Chvíli se do ligy zapojil Michal Němec, skromný kluk, co krom moderního nymfování perfektně ovládá i suchou a mokrou mouchu a myslím si, že je veliká škoda, že se závodění přestal věnovat. To samé Pavel Haloun, který s námi také odchytal nějaký ten ligový závod. Sečteno, suma sumárum jsem za Strakonický team odchytal 10 hezkých let, přičemž jsme byli třikrát na bedně, a to dvakrát bronzoví a jednou stříbrní. Myslím, že je to vcelku dobrá úspěšnost. Všem klukům co jsem s nimi měl tu čest ve strakonickém teamu chytat, za jejich úsilí moc děkuju! V současné době je ve Strakonicích několik velmi schopných mladých závodníků a já pevně věřím, že si časem opět první ligu vychytají.
Po zhodnocení všech okolností jsem se tedy rozhodl přijmout Jardovu nabídku a jít chytat za Vsetín. S klukama Adamů jsem vždycky vycházel super a s Rostíkem jakbysmet, a tak jsem se na spolupráci s nimi fakt těšil.
V roce 2014 jsem strávil skvělých 7 měsíců na Novém Zélandu a vrátil se koncem léta, takže jsem chytal jen podzim.
Chytala se Vltava v Rožmberku. Sraz v pátek ráno na trénink, nějaké to „potkal lišku“ … to se to ve 20 brodilo panečku☺. Partička super, sranda, večer vázání, Nohavica, Jardovo hřiby – žádný gemby☺, parádička. A teamový bronz to podtrhl!
No a konečně se dostávám k letošku.
Jaro – domácí voda ☺ – Bečva ve Vsetíně. Měl jsem od kluků spoustu informací, údajně žraly i nějaké moje vzorky, takže jsem povázal i pro kluky, kluci pro mě, prostě fajn. Ve čtvrtek večer jsem dorazil k Jardovi ml. a Petře. No, zase jsme „potkali lišku“☺. V pátek trénink, vyměnili jsme mouchy, super, něco sucho, mokro, šlo to. Večer dorazil Tom s Rosťou, něco se ještě dovázalo.
V sobotu odpoledne jsem celý závod odsušil, v neděli dopoledne dávala spíš mokrá a po rotaci nymfa. Povedly se mi dvě jedničky a stejně tak Jardovi. S teamem to vypadalo moc dobře a měli jsme do podzimu velmi slušný náskok 11 umístění.
Tři týdny před podzimním kolem jsme vyrazili všichni trochu potrénovat na Svratku okolo Nedvědice. Svratka je moje oblíbená řeka a strávil jsem tu hodně času, když jsem byl v Brně na studiích. Je pořád stejně krásná, jen mi trochu chybí ti velcí mazaní černí lipani… Ryb jsme chytali dost, ale spíš drobnější a dost plaché. Bylo vidět, že nejsme první, kdo tu byl na tréninku. Ze soboty na neděli proběhlo s Tomem soustředění. Po tréninkovém víkendu jsme měli mouchy celkem ujasněné, takže příprava byla velmi užitečná.
V pátek před závodem jsme si ještě byli hodit s Mírou a Jardou st. pod závodní úsek. Šel jsem proti vodě po nich, fakt záživné…kluci si zachytali a jen po sobě potutelně pokukovali a usmívali se ☺.
V sobotu jsem šel lapat hned dopoledne. Dostal jsem moc hezké místo, proudek jdoucí do jámy a výběh do oleje. O tréninku jsem to procházel a říkal jsem si – tenhle flek bych docela chtěl… Dvě nymfičky na 18 háčku, vše šlapalo, rotoval jsem, myslím se 42 rybami. Po Mildovi už to tak žhavé nebylo, nicméně jsem měl nakonec 66 kousků a udělal mě jen Martin M. ml. s 68, fajn. Kluci taky zachytali dobře a v teamech to vypadalo super. Druhý den jsem měl 5 B – tu velikou jámu pod dráty. Hodně jsem to točil – něco nymfa klasika, něco tahačka, muška splávek a i suchá něco dala a tak jsem rotoval z toho celkem složitého místa s 22 rybami, spokojenost. Po rotaci jsem se s nymfou fakt dost trápil. Naštěstí se mi v jednom místě ryby zvedly a celkem v pohodě jsem je odebral na suchou 18 jepičku. 42 ryb a byla z toho třetí letošní ligová jednička. Trochu napětí, ale kluci taky super nachytali a tak jsme vyhráli 1. ligu se součtem umístění 62 před druhými Bojkovicemi (69) a třetí Jaroměří (72) a mně se povedlo vyhrát jednotlivce za podzim i celkově se součtem umístění 5.
Co říci na závěr…jsem samozřejmě moc rád, že se podařilo vyhrát a vážím si toho, že můžu chytat s touhle partou super lidí. Klukům moc děkuju za vše. Jarouškovi st. 
za perfektní servis a zařízení všeho potřebného, Mírovi za podporu a za taktické rady, všem klukům co chytají za mouchy, fakt se mi moc líbila teamová spolupráce se všemi od A až do Z, a to i včetně mlaďasů Kuby a Fandy.
Kluci, ještě jednou dík a příští rok zase naostříme háčky;-).
Roman
62