„
Tak jako každý rok přišla do dědiny zima“ …říkal Josef Kroner a každý rok sa to opakuje. Pro nás rybáře asi bohužel. No a protože je více času, rozhodnul jsem se trochu oživit tento web i pro „nezávodníky“ a tak zkusím postupně sepsat kratší články o různých metodách lovu, o vázání, o vybavení a tak různě, aby to bylo poučné hlavně pro lidi začínající, ale třeba i pokročilé. Nazval jsem tento projekt „HOW TO“.
Začal bych asi postupně tím, co většina zná, ale myslím, že spousta začínajících muškařů v tom má chaos a nebo třeba není na škodu si pár věcí zopakovat, nebo si říct o těch základních věcech trošku víc.
Pruty
Muškařské pruty se dělí podle váhové kategorie. To znamená, že jsou optimálně navrženy na odpor, který vyvine muškařská šňůra dané váhové kategorie při optimální odhozové délce. Laicky řečeno, že ten prut má ideální vlastnosti k uvedení šňůry do pohybu, když je té šňůry při náhozu vytažena ideální délka. Tu ideální délku má každý člověk trošku jinde, ale obecně se to takhle dá formulovat. Proto, když dáte na prut aftma 5 šňůru aftma 6 a Váš prut je rychlé akce ( špičkové ), může to působit, že ta šňůra na tom daném prutu „sedí“ lépe. Jedná se však o chybu techniky hodu, kdy při správné kombinaci 5wt ( aftma 5) se šňůrou např WF5 nedokážete ten rychlý prut správně napružit, neboli ohnout. Když se vrátím k jádru, tak stejný prut, při správné technice hodu, při ideální délce vytažené šňůry ve vzduchu, už nebude stíhat dobře odhodit šňůru, když bude na sobě nést těžší váhovou kategorii šňůry. K technice hodů se ale určitě v dalším z článků HOW TO vrátíme. Osobně bych doporučil, nekupovat si extra rychlé pruty nebo ještě hůře pruty se špičkovou akcí, protože takový prut běžný uživatel bez vhodné techniky ohne pouze silou a pak jsou z toho zbytečně bolavé zápěstí, i když to může působit, že Vás ten prut dostane dál.
Rozdělení muškařský prutů dle akce
Určitě najdete spoustu chytrých webů a článků, kde najdete různé rozdělení, nicméně já vidím rozdělení muškařských prutů především ve dvou kategoriích:
– špičková akce
– parabolická akce
Pak už především záleží na tom, jestli je jednotlivá kategorie rychlá nebo pomalá, třeba parabolická rychlá je trend poslední doby a dělá se tak většina těch opravdu dobrých a oblíbených prutů jako Sage, Hanák a další. Níže obrázek vysvětlující rozdíl těch dvou popsaných kategorií.
Šňůry
Dnes už je takové množství šňůr, že určitě nevyjmenuji všechny různé kombinace potápivostí, váhových kategorií, tvarů atd. Jisté však je, že základní rozdělení máme:¨
– WF ( Weight Forward ) = šňůra s hlavou, která nelze otočit, konstruovaná pro snadné odhazování a delší hody. Má části hlavu a tělo (running).
– DT ( Double Tappered ) = ujímaná na oba konce, lze ji otočit, ale nedoporučuji. Používá se hlavně na krátké hody pro jemnou prezentaci, nicméně osobně zastávám názor, že při krátkých hodech s použitím šňůry WF je efekt úplně stejný, protože na konci šňůry WF je taky ujímání.
– Level – tyto šňůry jsou stejného průměru po celé délce a používají se buď pro napojení na střelné hlavy nebo jako extra tenké pro nymfování s francouzským návazcem.
– Střelné hlavy – výměnné, využití především pro obouruční pruty
Co do potápivosti, tady už je dělení složitější. Obecně se jedná o šňůry plovoucí, kombinovaně plovoucí ( např. plovoucí s intermediálním koncem různých délek), méně či více potápivé, od úplně málo potápivých jako je podpovrchová Hover šňůra, pomalá intermediální, rychlá intermediální, až po rychle potápivé či jinak kombinované. Tady je v současnosti velký výběr a dokonce už jsou šňůry speciální, které jsou určeny především pro konkrétní taktiku lovu, jako sweep a jiné.
O čem bych rád více pouvažoval, jsou spíše tvary jednotlivých šnůr, protože právě tvar šňůry ovlivňuje tu ideální vzdálenost, o které jsem psal v odstavci o prutech. Je třeba si uvědomit, že každá šňůra je konstruovaná jinak a dá se říct, že má jinou ideální odhozovou vzdálenost. Proto jsou třeba šňůry, které mají velmi těžkou střelnou hlavu (dáno průměrem a hustotou materiálu, čím větší hustota, tím musí být menší průměr pro zachování stejné aftmy ) a tyto šňůry pak v případě, že při náhozu vytáhnete delší vzdálenost do vzduchu, tak najednou zjistíte, že Váš prut už je přetížený a nához zpravidla letí méně a navíc „žuchne“ do vody jako pytel brambor. Tyto odhozové šňůry typu Fortyplus jsou vhodné pro lov v silném větru, kde se vítr neopře do šňůry na velké vzdálenosti a tím udržíte smyčku hodu ve vhodném tvaru. Ideální použití taky naleznete při chytání s malým prostorem za Vámi, kde stačí pouze vytáhnout krátkou hlavu šňůry z prutu a můžete odhazovat. Módou poslední doby jsou právě tyto kratší hlavy, protože taky odpouští spoustu technických chyb. Opakem jsou šňůry ( zpravidla to bývají lehké či úplně plovoucí), které mají delší hlavu menšího průměru a kde je nutností větší prostor za Vámi. V případě, že to místo umožňuje a Vaše technika je solidní, lze se dostat na dost slušnou vzdálenost při zachování dobré prezentace ( tím myslím, že se celý návazec hezky rozbalí a natáhne, což vám dává několik metrů navíc). To je zase nevýhoda šňůr s kratší hlavou, kde odhazujete dříve a po cestě už se smyčka začne deformovat. Šňůry s delší hlavou vydrží déle „viset“ ve vzduchu a proto taky při vhodných podmínkách odhodíte daleko.
Odstavec navijáků už sepisovat nebudu, protože v našich podmínkách je obvykle jedno jak moc kvalitní brzdu máte nebo nemáte, často se dobržďuje rukou, takže jde spíše o záležitost estetickou, váhovou a v mnoha případech i pocitovou, protože chytat s něčím, co se Vám prostě líbí, je mnohdy důležitější než chytání s tím, co říká okolí. Snad malé doporučení při výběru navijáku pro nymfování, je dobré zvolit klecový naviják, kde se Vám nymfovací návazec nedostane mezi cívku a tělo navijáku. Příkladem můžou být navijáky Superb od Hanák Competition nebo nějaké podobné. Uvádím příklad, není to nějaká nucená reklama.
Tak snad by to úvodem mohlo stačit a v dalším díle článků HOW TO vol.2 napíšu třeba o tom, jak správně zacházet s pruty a jak dodržet správnou techniku hodu při jejich použití a nebo celkově o technice hodu. Doufám, že dodržím svoji představu a alespoň přes zimu se z toho stane týdeník. A pokud kdokoliv z našich čtenářů má zájem se podělit o své HOW TO, rádi zveřejníme. Můžete nás kontaktovat na info@muskarskezavody.cz.
Luboš Roza
226