Třetí kolo v sobotu ráno jsem vyrážel na Květák. Kluci tam přede mnou solidně zachytali a protože na jezerech ze břehu si věřím, věřil jsem i teď, že nepřinesu nic špatného. Začátek kola pod cestou uprostřed. Většinou to bývá solidní flek, tak jsem byl rád i když jsem věděl, že louka naproti byla lepší. První hod, ryba 40+. Celkem slušný začátek. Pak jsem se trochu kousnul a francouz vedle začínal kontrovat a přidávat více než já. Viděl jsem, že chytá trochu hloubš, ale ryby dával po nahozu tak šňůra nestačila klesnout. Moje rychlá intermída si myslím že nebyla špatná, dala ale jen 3 ryby, Frantík 6 a vedle taky 3. Nic moc a ani dobrý pocit z toho, jak mi to ,,ne“žerou. Rotuji na louku pod auty a naštěstí na krajní místo, což bylo určitě dobré. Tam se dá hodně daleko házet a tak jsem si říkal, že z dálky nějaké ryby dostanu. Nasadil jsem teda howerku s lurkama s TG hlavou. Naštěstí nebyl poblíž nikdo, kdo by mi to rozmluvil, protože všichni lovili hluboko a tak bych dostal asi vynadané. První hod – ryba. Celkem slušný začátek opět. Pumpička a další daleký nához. Věděl jsem, že házím daleko až k hraně a tak jsem tam nechal lurky na howerce vyklesat. Zátah, ryba 53 v podběráku hezky z odhozu jak se sluší. Hod na to, ryba taky tak přes pade stejným stylem padá u podběráku což jsem napravil dalším hodem 51cm. Super. Nakonec jsem dal 5 a už dobře věděl, co mám dělat. Nakouřit to co nejdál, nechat padat a když nic tak plynulý mlýnek středně rychle s přestávkami. Fungovalo to i na hrázi kde to dalo 3 kusy a to už jsem věděl, že budu dobře. Nakonec jsem rotoval na č.6, což nebylo nejlepší, ale místu u stromečku jsem prostě věřil. První hod ryba. Opět! Vše totálně z dálky a pak už jsem si to užíval, krásné záběry, velké ryby, přesně jsem věděl co dělat a nepochyboval o tom, že je to to nejlepší co se dá dělat. Nakonec dalších 5 zápisů a celkem krásná jednička v sektoru s 16 kusy.
Po třetím kole to s týmem vypadalo dobře a já taky věděl, že mám náběh jako jednotlivec. Byly ale ještě dvě kola a tak jsem nad tím ještě moc nepřemýšlel. Čtvrté kolo chytám U 
Fíka. Sakra jen jedno místo níž a mohl jsem si pískat. Bohužel, jsem nad a tím se z toho stává opět boj. Kdo tam byl, říkal, že to nebyl sto pro výkon, ale já vím, že to bylo moje nejlepší kolo. Většinou si dokážu najít co bych udělal líp, ale tady jsem prostě chytal dobře, i když ryby přibývalo pomalu. Začal jsem streamer, to se muselo, zkusit odebrat pár duháků a taky že jo, proběhly i nějaké padiny. To byla ale jen jedna menší jamka, kde jsem je čekal, ale co pak? Ve břehu jen jelci 15-17cm a hodně, takže k velkému se nelze jen tak dostat, potočáci nesbírali… pečlivě jsem pročesával vodu, našel jsem místo s proudníky a pár jich dal taky. Postupně jsem odebíral nějaké duháky i na nymfu. Spadly mi 2 ryby mírové, což by nic neřešilo. Po kole jsem myslel, že je to tak umístění 10, k mému údivu jsem si vychytal 5! Paráda. Týmy jsme pořád drželi, i když Francouzi dotahovali a vše bylo otevřeno. Večer na hotelu mě navštívila rodina a známí, kteří byli i u vody a fandili. Dali jsme jedno pivo a já se dozvěděl, že týmy vedou o 17 a já jednotlivce o 3. To se nezdá, ale je to už hodně blízko a přitom tak daleko. Druhý a třetí jsou Frantíci a ten druhý je se mnou ve skupině… Musím si ho pohlídat.
Ráno jsem byl nervózní. Musím přiznat. Věděl jsem, že Fratíci to na čerťácích umí s tou jednou muškou. V autobuse mě vycukali, že točím právě s Francouzem! To mě dostalo úplně a úplně jsem zvadnul. Naštěstí se ale točila suhá lichá po proudu, protože nahoře bylo 7 míst. Ufffff! Točím po Portugalci!!! Tak a teď něco chytit ještě že? Mám místo s proudy na půlce sektoru a druhá půlka je nadržení s pomalou vodou. Občas vidím sběr. Rozhodnul jsem se teda pro proudy, kde se ryba chytá snáze. No a taky že jo a proto tam už skoro nic nebylo. Mám 4 ryby a 40 minut za mnou. Jsem na dně a mám se od čeho odrazit. Letím dole a atmosféra na břehu taky není úplně veselá. Přišel trenér Tom a vlévá krev do žil…jdu na lepší místo s překvapením. Vzepřel jsem se a začal na sucho v pomalé vodě. Nic moc. Velký chrostík nefunguje, pstruzi nereagují. 
Poslední možnost, přírodní suchá jepička šedá. Hodím a vidím se zvedat rybku, která jakoby ukradne mušku z hladiny. Prouďas. A dalších několik. Občas potočák. Tempo se stupňuje a já si zase věřím. Končím s 19 kusy což je super!!! Musím podržet poslední rotaci. Počítám tak 35 ryb by bylo zlatých. To není nereálné. Od lidí okolo a taky rozhodčího se dozvídám to slíbené překvápko. Tady se řeka rozdvojila nad mým číslem a tekla tedy dvěma korytama. Nechápu jak, ale ti závodníci předtím to nevěděli, i když se to říkalo na poradě. Prostě tam nikdo nešel a já jsem tak závěrem šel do nechytané půlky řeky! To už jsem tušil, že je to na dosah, ale nevěděl jestli tam bude tolik ryb. BYLO. 4 hody – 3 ryby. Nicméně lov se dvěma nymfami byl špatný, protože jsem ztrácel dost ryb a neměl úplně kontakt a tak jsem ani neproměňoval moc záběrů. Nasadil jsem jednu a objevil to kouzlo. Najednou jsem chytil snad vše co bylo okolo, přesněji jsem házel a vůbec to bylo snazší. Když podepisuju boďák ještě na ostrově, kde nikdo kromě mě, rozhodčího a mezinárodního rozhodčího není, už tuším, že jsem to nakonec dokopal na zlato. Vyšlápnutí na cestu, kde všichni čekají co řeknu byl opravdu hodně silný zážitek. O to hezčí říct – 48ks. Dál už to asi nemá cenu popisovat, gratulace, rozhovory, plácání, objetí a polibek od milé. Bylo to jako scénka z toho krásného filmu Teče tudy řeka – stál jsem na břehu a jako bych se ani nedotýkal země.
Závěrem ještě poděkování. Toho se bojí nejvíc, protože nechci na nikoho zapomenout, moc by mě to mrzelo, ale pokud se tak stane, napravím v komentářích. Díky organizátorům, ČRS, MRS, JČRS, sponzorům MS, firmě HANÁK jmenovitě, přátelům, rodině a všem, kteří se na tomto úspěchu podtrženém dvěma zlatýma podíleli a ti kteří to jsou to ví a netřeba je jmenovat.
A tak jsme přivítali zlatý hattrick doma a v pondělí ráno se rozjeli zase k domovu s plnou náručí krásných vzpomínek na toto povedené mistrovství světa.
140