Big river race 2020 – vítězný článek

Publikoval , Luboš Roza

Tak nějak se nám sešlo, že jsme na letošní závod Big river race vyrazili v nezvyklé sestavě. Já jsem dostal laso od mateřského týmu Bojkovic a pak to laso kvůli angíně Patrika dostal Vojta. Papírově celkem slušnej oddíl, ale především partia kamošů spolu s druhým týmem Bojůvek. Vojta narychlo bral dovolenou a místo práce pilně vázal mušky, já dovazoval opět těch svých pár kousků do pytlíčku od TG. Klukům jsem dal informace z minulého víkendu, kdy jsem byl na Váhu s jinou partou. Zahájení proběhlo na novém místě, které bylo hezké, akorát trochu z ruky. Výborná páteční grilovačka, večer na ubytku nějaké rumíky, pivko, sranda a tak.

Ráno tedy máme místo B1. Tohle místo neznám, ale Keník už tam prý chytal a nebylo to špatné. Trochu jsem se bál, že z nasazených potočáků tam nic nebude. Tohle první kolo jsem dělal rozhodčího, takže ve vodě byli Vojta a Keník. Já rozhodoval na místě pod, ale na kluky jsem neviděl. Změřil jsem na pohodu 19ks ryb. Pepa s Peťou našli ty sazené potočáky na výtoku z táhliny a proložili to nějakým menším duhákem. U auta mi dva zkroušení kolegové namazali med, když na mě vybalili, že chytili jen 18ks. Po chvilce už se ale tlemili, měli 44ks, takže poměrně nekompromisní jednička. Našli nejen ty potočáky, ale taky nachytali spoustu duháčků. Vše menší ryby, ale o tom jsou závody.

Další kolo odpoledne jsem nastoupil s Keníčkem já. Dostali jsme D2. To místo nějak nemám rád, ani tam nechodím moc chytat, sice vizuálně hezké, ale já z toho měl kopřivku. Naštěstí jsme měli ještě kousek pláně, kterou mám naopak rád. Je to olej, kde vždycky sbírají ryby, ale jsou už slušně vycvičené. Ale zase na druhou stranu je to výzva. Demokraticky jsme se domluvili, že než by se Keník díval na můj znuděný ksicht s nymfákem v ruce, tak si to radši odedře sám a mi nechá tu pláň. Nastoupil jsem na výtok pláně kde mi sbírala ryba. Hodím splávek. Nic. Oddělám nymfu a nechám rockerku. Nic. Hodím olivovou Viktorku. Sedí. Potočák kolem 35. U nástupního břehu vidím kolečka. Zkouším házet nezvymazlenější Viktorky z vymazlených, ale je to marný, je to marný, je to marný. Následně zjišťuji, že se mi tam ukazují podoustve, i ve břehu, kde jsem si byl jistý kolik nachytám tloušťů, tak nic. Pak jsem tam ještě viděl 2 štiky. Ryby co sbíraly uprostřed poměrně dost migrovaly, takže bylo hodně těžké nějakou dostat. Postupně jsem ale popošel proti proudu a měnil jsem splávek se suchou a občas se mi na to něco pověsilo. Dost jsem spoléhal na jelce na druhé straně, ale tam se to postupně nějak zakalilo a bylo po nich. Věděl jsem, že tento sektor nebude o mnoho rybách, takže jsem byl klidný i s ohledem na to, že se Keník v proudech občas taky blísknul rybkou. Postupem času jsem už musel jít do rizika a použít vlasec 0,09mm, abych měl vůbec šanci sbírající ryby na klidné hladině přesvědčit. Paradox byl, že Viktorky ty ryby perfektně a důvěřivě sežraly až na peán, ale překecávat se nechaly dlouhé minuty. Nakonec jsem urval pouze jedinou rybu a to při záseku a jedna mi spadla ze splávku, jinak ale téměř bezchybné kolo, kde úplně v klidu stačila devítistopá trojka Superb XP 390. Ano, není to prut vhodný na velké ryby, ale při troše snahy se dá utahat i ryba okolo 50cm. Já v tomto kole vytáhnul 48cm s devítkou vlascem. Nakonec jsme ukončili kolo se 14 rybami společně s Keníkem, což nebyla zase tak nekompromisní jednička, ale i těsná jednička je pořád jednička v sektoru. Večer za odměnu pečená kačena s lokšama a červeným zelím, pivko, rum a do postele.

Třetí a poslední kolo jsme měli s Vojtou trochu stažené půlky. Nastupovali jsme na A2, kanál, což je opravdu těžké místo, kde sice ryby jsou, ale je velmi těžké je chytit a hlavně jsou tam především velké, což na závod není ideál. Před námi se chytily jen 3 ryby a to tam nebyly žádné ořezávátka. Nakonec jsme zvolili podobnou taktiku jako minulý den v druhém kole s Keníčkem, což znamenalo, že Vojta to půjde odedřít do hlavního toku s nymfou a já zkusím výtok z jámy pod mostem. Už jsem tady chytal a tak jsem trochu tušil, že pár rybek by to mohlo dát. Prolezl jsem křovím a potichoučku jsem stoupnul na hranu vody, když jsem před sebou uviděl malého potočáka, jak popojel proti vodě. Závod začal. Zkusil jsem mu nabídnout suchou, ale už jsem ho ani neviděl, tak jsem se otočil a jen tak ledabyle jsem hodil pod sebe, tedy do plytkého rozdvojeníčka, které jsem dle vytyčené tabule měl tak max 3 metry a níž už jsem nesměl. Hodil jsem tedy suchou s očekáváním jelečka. Nic. Ještě tam byl stín a žádné kolečko se neudělalo, tak jsem to stáhnul a místo suché jsem opět k 0,09mm vlasci přivázal malou mokrou mušku na jelce. Hodím opět do plytiny, najednou vlna, ale záběr ne. Zkusil jsem přiseknout a už se mi tam kroutí 48cm duhák. Takže pumpička radosti a když došel náš rozhodčí, už vidím zapsaného malého potočáka od Vojty, na kterého jsem neviděl. Slušný start! Plytinka už je poplašená, jdu tedy ohazovat výplach velké tůně se splávkem. Dávám potočáka, pak dalšího na sucho. Pak dalšího na odhozenou nymfu, toho jsem viděl sedět na hraně a nic nechtěl. Pak to v podobném duchu pokračuje, občas rybka, ale stále se něco děje a tak nemám potřebu se jít trápit za Vojtou, který je tvrďák a nahoře to koulel na jedničku. Po asi dvou hodinách jsem už měl rozsekané snad všechny ryby, které se mi ukázaly, jedna mi spadla. Vzal jsem tedy streamer a zkusil tu jámu shora od pilíře proházet. Jsou tam velké ryby, ale jsou moc chytré. Zanedlouho rána a sedí mi tam velká ryba. Rozhodčí Milan z mostu tvrdí, že tento duhák má 65cm. To už se ale nedozvíme, bohužel mi spadl. Zase tak moc mě to netrápilo. Spíše mě trápilo, že jsem se vsadil, že v tomto posledním kole nechytíme víc než 14 ryb. Nakonec po heroickém výkonu končím s 9 rybami a Vojta jich ještě odnosil dalších 10. Celkem 19 ryb, což je umístění jednička s hvězdičkou a já zase dlužím dobrého ruma.

Když jsme si tedy sečetli 1+1+1 tak nám tam prostě furt vycházelo, že bychom měli vyhrát a tak se i stalo. Když se ale poohlížím zpět, asi není úplně normální za dvě kola ušlapat asi 50m dohromady. A nebo je? Prostě krásný víkend na rybách podtržený super výsledkem a já myslím, že zaslouženým, protože dvě místa jsme měli opravdu těžké. Velké poděkování patří organizačnímu týmu Thymallus v čele s Jančim Táboreckým a kolegům, kteří již několik let dokážou uspořádat krásné závody na tak lukrativním revíru. Věřím, že tyhle již tradiční závody budou pokračovat a my se tam zase podíváme. A mezitím se tam určitě podívám i bez závodů.

foto: @igi_flyfish

 

 813