Při výběru letošní dovolené jsme se s manželkou, naštěstí pro mě, rozhodli navštívit Seychelské ostrovy v Indickém Oceánu. Naštěstí proto, že se zde vyskytuje rybáři vyhledávaná ryba Bonefish.
Seychelské ostrovy jsou známé svými písečnými plážemi a obřími balvany
Jelikož jsem neměl žádné zkušenosti s mořským muškařením, ihned jsem začal googlit co vše potřebuji, jaké vybavení je ideální, vzory mušek, zkrátka vše abych byl alespoň trochu úspěšný. Nejdřív jsem se dozvěděl, že Seychely jsou muškařský ráj v okolí Alphonse Island, kde týdenní pobyt zaměřený na rybaření stojí 7000€ za osobu. To nebylo nic pro nás, protože mimo ceny vysoko nad náš rozpočet jsme chtěli kromě muškaření poznat více míst na Seychelách a věnovat se i jiným aktivitám jako šnorchlování či túry. Naštěstí jsem narazil v magazínu Africa´s original Flyfishing magazine na článek o chytání Bonefish na hlavním a dvou přilehlých ostrovech. Bohužel, než jsem ale článek objevil, nezbyl už na ostrov Praslin, který je považován za nejlepší na muškaření, v našem itineráři prostor.
Informace vygooglené, vše nastudované a do odletu zbývá asi šest týdnů a já nemám potřebné materiály na vázání mořských mušek a výbava taky schází. V době, kdy jsem bydlel v Českých Budějovicích a obchod bratrů Hanáků byl co by kamenem dohodil, by to nebyl žádný problém. Nyní, když žiji v Německu to problém docela je (žádný kamenný obchod v okolí, materiál v e-shopech dražší a menší výběr…). Materiál jsem nakonec objednal v Česku a nechal si ho přes rodinu zaslat. Naštěstí vše včas dorazilo a mohl jsem zkoušet uvázat první krevetky, kraby a podobnou havěť. Jeden týden do odletu, vybavení nakoupené, mušky umotané, ještě zkouknout videa na YouTube o lovení Bonefishí a můžeme vyrazit.
Pár základních mušek
Odlétáme v neděli dopoledne s Turkish Airlines s přestupem v Istanbulu, kde si objednám pivo Kozel a zavzpomínám na rodnou zem, a poté konečně po 15 hodinách jsme na místě, na hlavním ostrově Mahé. Je pondělí ráno, přesněji 3 hodiny v noci evropského času. Ale na Seychelách je už 6 a vychází slunce. Přivítalo nás mírně zamračené počasí s mírnými přeháňkami a ještě nás čekala cesta rychlou lodí (nic pro slabší žaludky) na menší ostrov La Digue, kde začínáme dovolenou. Ve 12 hodin jsme ubytováni v prostorném apartmánu, kde si můžeme i něco uvařit. Po rychlé sprše, namazání opalovacím krémem s nejvyšším faktorem, vyrážíme s nachystanými věcmi včetně muškařského vybavení na pláž.
Ostrov La Digue je nejmenší ze tří hlavních ostrovů, kde se výhradně jako dopravní prostředek používá kolo, které si můžete zapůjčit hned při příjezdu lodí za poplatek 300kč / den. První den jsme se vydali na pláž Anse Severe. Jedná se asi o nejlepší pláž na šnorchlování na ostrově, s muškařením to bylo horší. Bylo zde dost lidí a žádné Sand flats (písečné mělčiny) ve kterých se vyskytují Bonefish. Navíc byly vlny a velký příliv, takže první den jsem ani nenamočil mušku. Druhý den jsme se na kole vydali na pláž Anse Grosse Roche, kde jsme byli takřka sami. Zde se už daly najít nějaké mělčiny ale spíše korálovité a jen při odlivu. Nicméně jsem to asi na 2 hodiny zkusil a zde jsem chytil pár malých Permit. Takže úspěch, nebylo zero! Třetí den jsme zkusili jet přes kopec na věhlasnou pláž Grande Anse. Je to krásná pláž s písečným podložím, ideální na relax, ale ne vhodná k rybaření z důvodu obliby pláže a divočejším vlnám. K večeru jsme se vydali na odlehlejší pláž Anse Cocos, kde už bylo jen pár lidí. Manželce jsem otevřel kokos, který jsme našli po cestě, připravil prut a šel zkusit štěstí do přicházejícího přílivu. Měl jsem asi hodinu času, než jsme se vydali zpět ke kolům. Začal jsem u skalisek a pravidelně jsem vytahoval menší Permity. Pak najednou zabrala větší ryba. Chvíli jsem s ní bojoval a zahlédl jsem ji v přicházející vlně. Štíhlé asi 60cm dlouhé tělo značilo, že se zřejmě jedná o Barakudu, ale bohužel jsem se o tom nemohl přesvědčit. Při jedné z dalších přicházejících vln se ryba vypla. Ale nevadí, radost byla, že jsem měl na prutu konečně větší kousek.
Chytání při přílivu
Už čtvrtý den našeho pobytu jsme se vydali na obhlídku pláže Anse Source d´Argent, kde se musí zaplatit vstup, protože přístupová cesta vede buď přes moře anebo přes soukromé oplocené zahrady, kde mimo jiné pěstují vanilku a mají zde k vidění i velké suchozemské želvy. Na tomto místě jsem konečně viděl krásné mělčiny, ale hojně se zde vyskytoval druh Homo sapiens, tak jsme pokračovali mořem dále na jih na pláž Anse Pierrot (při odlivu brnkačka, voda po kolena), kde jsme celý den byli sami vyjma jednoho dalšího páru. Po pikniku jsem se vydal namočit mušky a poškádlit pár malých barevných rybek, jejichž jména ani neznám. Bonefish zatím v nedohlednu. Poté jsme se rozhodli navštívit nejjižnéjší pláž Anse Marron, kde bylo doporučeno se vydávat pouze s průvodcem. No jsme Češi a pro ušetřenou korunu a trochu rebeleství jsme se tam vydali sami. Zvládli jsme to i bez průvodce, ale je pravda, že člověk musí dobře znát aktuální časy odlivu a přílivu, jinak by bylo velice obtížné se dostat zpět. Anse Marron je nejpanoramatičtější pláž s typickými obřími balvany, které v několika místech utváří mořská jezírka. Byl to skutečný ráj a náročný přístup stál za to. Jakmile jsme dorazili zpět k věcem na naši “soukromou” pláž, opět jsem šel na hodinku do vody s prutem, ale příliv mi moc nepřál a ryby jsem už žádné nechytil. Pak jsme se museli rychle vracet ke kolům, protože rychle přicházející příliv zvyšoval hodně hladinu, až jsme museli batohy nést nad hlavou. Doteď nám vrtá hlavou, co dělal druhý pár, který na pláži ještě zůstal, chytal bronz a hladina se stále zvyšovala a nízká hladina měla být opět až někdy uprostřed noci…
Poslední den na La Digue jsme zakončili šnorchlováním na Anse Severe a chytáním na Anse Grosse Roche, kde jsem to zkoušel při odcházejícím odlivu. Na mělčinách jsem neviděl a neškrábl ani šupinu, tak jsem šel na konec mělčin kde začínaly korály a také hloubka. V tu dobu už přicházel příliv a vody bylo po pás. Zkoušel jsem to mrskat do vln. Druhý nához a vidím, že za strýmrem mi jede ryba, tak jsem ho pozastavil a ryba se nenechala dlouho přemlouvat k záběru. Následovalo popotažení šňůry do tuhého a krátký boj, ryba opět zvítězila. Po pár minutách se situace opakovala se stejným koncem a po chvilkovém zklamání, že jsem o rybu opět přišel jsem se radoval, že to konečně bere a nejsou to žádné malé čudly. Jak se říká, do třetice všeho dobrého a při třetím záběru, ošlehaný zkušenostmi z předchozích proher, jsem nedal rybě příležitost uniknout. Po pár minutách vytahuji menší, ale solidně bojovnou rybu Bluefin Trevally, která může dorůstat solidních rozměrů a byla také na mém listu vysněných ryb. Po této rybě se už na útesu nedalo kvůli vlnám chytat, tak jsem šel na mělčiny kde jsem potkal jen pár rejnoků a malého žraločka, kteří kolem mě pokojně propluli. A to byl poslední den na tomto krásném ostrově. Z nabytých zkušeností bych se příště na tomto ostrově nesnažil najít Bonefish a využil čas k chytání ryb v hlubší vodě na útesech či za pomoci místního průvodce.
Bluefin Trevally
Pokračování příště…….
56