Naše cesta k vítězství začala už v pátek J. Již tradičně jsme vyrazili do Jestřabic o den dřív, abychom se stihli dobře připravit a vyladit formu J. Večer v Jestřabicích proběhl, jako vždy, v naprosté pohodě. Hospůdka byla plná lidí, něco „málo“ se vypilo a stihli jsme pokřtít i Igorův nový obytňák pár panáky výborné slivovičky. Mimo jiné jsme se s Igorem shodli, že raději nevyhráváme, abychom nemuseli psát ty články na web J.
A už tu máme ráno. Všude již plno připravujících se závodníků, někteří vypadají lehce unaveně. Jak slibovala předpověď … docela vítr a mráz. To jsme ještě mohli doufat, že se to v průběhu dne zlepší … ale omyl. Po ranní kávičce a losování vše připravit a čtvrt hodinky před začátkem jsme s Aldou na místě, připraveni nahodit. Na místech je 45 dvojic a jen Karel Sklenář marně hledá parťáka J (asi měl večer nějaký špatný řízek či co ;-)) a zdá se, že to Karel bude muset zvládnout sám.
A je to tady! Začínáme pod chatou kousek směrem k hrázi. Vedle chytá Pavel Chyba s Jardou Adamem, kousek je Igor Slavík a Milanem Šenkýřem … to bude těžký závod, říkám si. Hned ze startu dává Alda jednoho a dalším hodem dubletu. Já zatím jen excelentně podebírám J. Za chvíli se ale taky přidám se dvěma rybkami, takže super začátek. Potom jsou už ale záběry jen sporadické a kolo končíme s osmi duháky. Osm ryb mají všichni okolo, tak uvidíme … nakonec je z toho umístění 19 a budeme muset zabrat. Na druhé kolo se přesouváme na hráz. Vítr sílí a fouká přímo proti. Teď to bude o tom, hlavně nějak nahodit. Dozvídáme se, že před námi tady Tonda Pešek s Mildou Hosenseidlem dali 26 ks. Po začátku kola se toho moc neděje. Buď špatná taktika, nebo někam zmizely. Šňůry neměníme, vydržíme u hoverky a velmi pomalého íčka … a záběry přicházejí. Kolo končíme s 9-ti rybami, což je super dvojka za Igorem s Milanem, kteří mají 18 ryb. Na ně jsme opravdu neměli.
Třetí kolo jdeme na louku naproti chatě a zjišťujeme, že kromě hráze se už ve druhém kole chytalo dost málo ryb. Zdá se, že to začíná být boj o každou rybku. Vítr stále sílí. Hned
druhým hodem mi padá ryba z dálky. Naštěstí za chvíli jednoho zdolávám a potom ještě jednoho. Aldovi padá ryba, která vzala „splávek“, a to je v tomto kole vše. Se dvěma rybami děláme udržovací umístění 10. Rychle obcházíme přehradu na číslo 1 a víme, že teď to bude o tom, dostat alespoň jednoho. Celé kolo házíme, taháme, házíme, taháme … věříme tomu, co nám do teď fungovalo a snažíme se mít mušky pořád ve vodě. Snad přijde! Ani kontakt! Naproti Igor zdolává záchrannou rybu. Asi minuta do konce! V tom Alda dostává záběr, nekompromisně zdolává, já podebírám … a je zachráněno.
Polední pauza přijde v tomto počasí obzvlášť vhod. Gulášek, pivko, káva, rychle převázat a znovu na to. Počasí pořád stejné. Vlastně čím dál horší. A máme s Aldou co dělat, abychom se přinutili soustředěně házet a chytat. Po obědě začínáme kousek od hráze na levé straně. Tady by něco přijít mohlo. Ale neděje se nic. Pět minut do konce. Znovu sbírám všechny psychické síly a pořádně nahazuji … a přichází záběr. Padá. To vypadá na první nulu. Ale v tom už slyším Aldu, jak volá o podebrání … a je tam. Super. Kolo zachráněno. Ale víme, že nás teď čekají možná ještě horší místa.
Přesunujeme se na louku naproti chatě. Vypadá to tu trochu beznadějně. Ale asi pátým hodem něco jako kontakt. Tak zrychluji, zastavuji a už visí. Zdolání proběhlo úspěšně, a tak máme toto kolo celkem klid J. Dostáváme info, že průběžně jsme druzí za Igorem s Milanem. Kolo končí. Kromě nás na dohled samé nuly, a tak víme, že se posouváme na první místo. Do konce jsou ale ještě dvě kola, a to ty nejtěžší. Jdeme pod chatu. Tonda tady před námi rybu dostal, tak snad přijde. A opravdu. Asi po 20-ti minutách Alda jednoho zdolává a za chvíli druhého. Krásná trojka se dvěma rybami.
A je tu rozhodující kolo. Stěhujeme se blíže k hrázi a začínáme chytat. Voda, díky větru, táhne tak, že mám pocit, jako bych strýmroval někde na řece, ale nezbývá než věřit. Vítr jak na moři, zima, nahazuji šikmo doprava k Aldovi a mušky vytahuji z leva od sousedů. Že by přeci? Asi v půlce kola nenápadný kontakt, ochutnal to podruhé, potřetí. Vydržel jsem a je tam! Alda podebírá a tušíme, že tentokrát se vítěznému článku nevyhneme J. Pro jistotu přidávám ještě jednoho a konečně zvoní konec kola. Dnes už to opravdu rádi sbalíme.
Chvilka čekání na vyhlášení. Výsledky jsou dnes obzvlášť rychle spočítané. Třetí místo Lukáš a Tomáš Starýchfojtů (přál jsem ho Karlovi, který půl dne chytal sám J, a nakonec končí 
čtvrtý). Druhé místo Tonda Pešek s Mildou Hosenseidlem a já s Aldou, dnes jediní bez nuly, na prvním místě. Byl to dnes jeden z nejtěžších závodů, které jsme zažili, ale pro nás dopadl skvěle. Po pár druhých místech, která už jsme s Aldou vychytali, konečně první. Troufnu si dnes říct, docela zaslouženě, i když to samozřejmě bylo i o tom štěstí,které k tomu prostě patří …. Ale bylo potřeba mu jít naproti, mít mušky pořád ve vodě, mít dobrého parťáka, který to zachrání, když vám to zrovna nejde a hlavně vydržet a věřit.
Závěrem děkujeme manželům Šlesingerovým za výborně zorganizovaný závod se skvělým zázemím a už teď se těšíme na jaře znovu v Jestřabicích.
Alda a Kuba
72