Začali jsem v pátek odpoledne s kamarádem Vlastou Králem vcelku krátkým tréninkem nad závodním úsekem, kdy jsme se po dvou hodinách chytání rozhodli pro dokončení tréninku a plánování strategie v restauraci Myslivna :), na břehu Otavy, kde se uskutečnilo zahájení i vyhlášení prvně jmenovaného závodu. Chvíli jsme poseděli a po celkem dlouhé letní pauze si s kamarády pěkně poklábosili, jak jinak, zase hlavně o rybách. Mlaďochy Libora, Červa a Tomáše necháváme ještě trénovat a jdeme kolem jedný spát. V pátek jsem z kávové sedliny vyvěštil, že vyhraje Roman a tak se taky stalo :), suveréně s třemi jedničkami ukázal, kdo je pánem Otavy! Já jsem s jedním zerem, z nesympatického místa, které zde chytám skoro každý rok, skončil na 17. místě – los mi zde prostě nepřeje. 🙂 Alespoň jsem se ale, jak je mým zvykem, krásně do červena opálil – foto se sulcem jako důkaz. 🙂
Je po závodě a my se přesouváme do Žichovic, do hospody Na růžku. Cestou si dáváme výbornou večeři v Horažďovicích, v hotelu Prácheň – můžeme jen doporučit. Na růžku popíjíme pár Klostrmanů a jdeme unaveni po celodenním chytání spát. Ráno losujeme na fotbalovém hřišti a rozjíždíme se na závodní úseky. Začínám v prvním kole na sektoru A v Čepici, kde se celý den chytalo podstatně méně ryb, než na sektoru B. Chvíli před závodem se nám řeka výrazně zakalila. Musel sem tedy rychle převázat pruty a mušky trochu „rozsvítit“. V prvním kole dávám z pomalejší rýhy mezi dvěma proudy 15 ryb, včetně na Otavu pěkných potočáků 30+ a lipana 37,5cm a dělám první jedničku. Věděl jsem, že se bude kolo od kola chytat méně a méně ryb a proto jsem šel do druhého kola napjatý, kolik mi papírově slabší místo dá. Chytal jsem jej na republice a věděl, že to žádný šlágr nebude. Voda byla vyčištěná, tak jsem začal chytat na splávek se šňůrou. Za 20 min jsem měl jen jeden záběr u břehu na sucho, který jsem neproměnil. Vzal jsem tedy do ruky francouze a šel do rychlejšího proudu na začátku čísla. V druhém kole jsem chytil nakonec 6 ryb a se štěstím větší ryby jsem zapsal druhou jedničku – nervozita do posledního třetího kola stoupá. 🙂 Během pauzy na oběd si procházím své poslední závodní místo, kde jsem shodou okolností na republice také chytal a věděl jsem, že je místo převážně s lipany „hratelné“. Během rozhodcování jsem si udělal nové návazce a s mojí oblíbenou cigaretou pozoroval v rychlé ťapavce pěkně chytajícího Jáju.
A je tu moje poslední kolo na sektoru B. Rozhodčího si beru na druhou stranu a začínám opět s oblíbeným splávkem. Z plytké vody na konci čísla dávám po 20 minutách na nymfu pod splávkem 4 lipany a „házím“ se trochu do klidu. Protože jsem na splávek od skalky u druhého břehu vyndal jednoho pěkného proudníka, beru do ruky frantíka a jdu zkusit dalšího. 🙂 Pro mě překvapivě jsem od skalky vyndal několik proudníků, plotic a tlouštů. Spadl mi krásný potočák 40+, kterého jsem tam opravdu nečekal a jako poslední vyndavám největší rybu závodu, tlouště 46,5 cm, kterého jsem pár minutek naháněl – Frantovo desítka drží! V posledním kole dělám s 12ti rybami třetí jedničku, hodinku měřím a jede se na vyhlášení.
Před vyhlášením se posiluji sulcem, který zapíjím vyčpělým turkem 🙂 – zajímavá kombinace. Po krátkém dešti vyšla duha a začíná vyhlašování. Za mnou a Ondrou Granátem zase mlaďoši v podání třetího Tomáše Langera a čtvrtýho mladýho Vlčáka, klukům to pěkně chytá – zřejmě slušnej oddíl.
Chtěl bych poděkovat pořadatelům v čele s Pepou Kantou, kteří pro nás připravili pěkný závod.
Děkuji taky všem sponzorům a hlavně Honzovi Vendrovi, jehož krásné hodiny již visí nad vázacím stolem. 🙂
68