To jsem si nemyslel, že to vyjde potřetí, mohl bych vlastně zkopírovat předešlé články, protože zas tak se moje chytání nelišilo, nic jiného vlastně neumím. Vynechal jsem mistrovství, nevycházelo mi to časově a úplně se mi takovou dálku na tři dny nechtělo, nakonec to byla asi chyba, závod se podle reakcí celkem povedl. O to víc jsem se těšil na Květoňov, Milda zajistil startovní listinu a občerstvení, David boďáky, Ivana poháry, a já jako obvykle databázi a ještě jsem se Mildovi nabídl, že stejně jedeme na Květoňov s Pejchym už v pátek a spíme tam, takže tam vezmu veškeré vybavení a vytyčíme sektory. Pod loukou se za jaro rozrostlo rákosí tak, že se na pěti místech nedalo dojít k vodě, no nic, takže do goráčů a musel jsem sestavit molíčka z potopených palet a klád a vytrhat ke každému cestičku v rákosí, jeden štont jsem natáhnul až pod les, trochu hůř se tam házelo, ale podle mne dobrý místo na velké ryby, je tam hned hloubka a klid. Skončil jsem za tmy (trochu pak zamrzí, když si přijde někdo stěžovat že „na tom nejzkur…jším místě dal šedesát jedničku“, místo toho, aby třeba řekl „ještě, že jsi to vytyčil až pod les, dal jsem tam velkou rybu“, že), Jirka připravil skvělou večeři, dali jsme vínko, pak přijel Štrůdlík, navázali jsme, pokecali a šli spát. Celkem jsme se Štrůdlíkem asi chrápali a Jirka měl nějaké lehké spaní, tak nás dvakrát za noc vzbudil, ale vrcholnou scénku noci popsal Štrůdlík, který se k ránu vzbudil na záchod, já jsem zrovna nechrápal, za to Jirka pěkně zabíral a to ho samotného vzbudilo, sám sobě si vynadal „nechrápej“, otočil se na druhý bok a spal dál.
Nemá cenu popisovat sestavu mušek, chytám furt stejně, rychlé a pomalé íčko 40+, Kámo, žlutá, černá, bílá, háčky nové HC, vlasec HC 0,20. Měl jsem ještě další pruty, ale zůstaly ve stojanu. Ráno jsem šel pod louku a měl jsem rotaci 5-11, takže to nové místo pod lesem. Pětka je typické místo pro pomalé íčko, je tam trochu mělčina a pak hranka s kameny, spíše na levé straně, za kterou se to prudce láme. Během chvilky jsem chytil první rybu na té hraně a pak druhou, takže klid. Po rotaci hlásil nějaký klučina z jedenáctky padesátku, takže jsem v nějaký záběr věřil, prvním hodem jsem dal třicítku okouna, ještě jsem měl záběr od duháka, ale neproměnil jsem, jeden tam i sbíral, tři ryby stačily na jedničku. Vedle mne chytal David Šeba, nějak pořád neměl záběr, a před koncem jsem si všimnul ohnutého prutu, najednou se na hladině zavařilo, ryba spadla a zatroubili konec kola, trochu smutná scénka.
Ve druhém kole jsem šel na hráz, na levo od stavidla, Franta Kouba po levici dal rybu prvním hodem, já po chvíli taky na hang, pak jsem vedl 3-1 a Franta to dorovnal dubletou. Rotoval jsem doprostřed pravé části, celkem to šlo, celkem 7 a s přehledem jednička. Všechno na rychlé íčko, dvě ryby na hang, jedna na roly-poly po dlouhém vyklesání, jedna po hodně dlouhém vyklesání. Frantovi nějaké ryby spadly, ale nakonec udolal a z rákosí vydoloval jednoho mamlase a ten mu pomohl ke dvojce.
S Frantou jsme šli spolu i do třetího kola na pláž, začínali jsme na levo, Franta chytil hned candátka a pak tři duháky zkazil, z toho dva táhnul, ti ho pak mrzeli, já měl v první rotaci jen
jeden nevýrazný záběr. Už jsem si všimnul, jak rychle proudila voda podél břehu, nakonec se k tomu vrátím. Rotovali jsme doleva k lesíku, já na číslo deset, tam jsem si věřil, vydržel jsem házet pomalým a rychlým íčkem na střídačku a nakonec dva duháky dostal, Roman měl 5, takže se štěstím dvojka, to už vypadalo nadějně.
V posledním kole pod cestou chytal vedle mne Michal Adamčík, ráno dal dvě jedničky, ve třetím kole měl trochu smůlu a dal jen jednu rybu, což ho trochu odsunulo v pořadí dolů. Chytali jsme pod borovicí a asi v půlce kola přišla 39 na hang, tak bylo jasný, že to bude asi zase bedna. Napravo se ale trochu rozchytali, po rotaci jsem byl uprostřed sektoru, kde ryby vždycky jsou, asi po deseti minutách jsem na rychlé íčko měl záběr, no záběr, cítil jsem lehký odpor, tak jsem popotáhnul, zase to trochu drclo, a nic, druhý hod to samé, třetí hod jsem dal po vyklesání roly-poly a to už jsem ho dostal, ale v té dálce zamířil rovnou z hloubky k hladině a vyskočil a vypnul se, vlevo už měla Tereza tři, tak jsem vzal pomalé íčko, tři poctivé záběry znamenaly další tři zápisy v boďáku a tím pádem třetí jedničku v sektoru. Michal chytal na pomalé íčko 40+ se svítivě žlutou running line, tak jsme na ní zálibně koukali, jak je v oblouku pěkně vidět, vzpomínali na Anglii, a říkali si, jaké by to bylo pěkné, kdyby jí nějaký duhák natáhnul, a v té chvíli ji opravu krásně natáhnul.
Celkově jsem na každém místě měl záběry, také díky novým háčkům HC mi kromě jedné ryby žádná napíchnutá ryba nespadla a to jsem jich pár lovil v rákosí. Ryby byly extrémně hluboko. Normálně podle mne platí pravidlo, že nevíce duháků se nachází v hloubce, která je trojnásobkem průhlednosti vody, takže třeba na Jestřabících, Skaličce a na Poličce mezi 0,3 – 1 m. Na Květoňově byla voda taky nezvykle přikalená, průhlednost jsem odhadnul na tři čtvrtě metru, tedy ryby by měly být mezi 1,5 – 2 m, ale byly mnohem hlouběji. Mám teorii, že silný východní vítr, který foukal od pátku od panelky směrem k hrázi, způsobil proudění, prostředkem hnal vodu k hrázi, ta pak tekla podél břehů zpět a do hloubky a na její místo na návětrné straně se dostávala studená voda z hloubky. Tím pádem u hladiny byla voda studená s menším obsahem kyslíku (kromě rána jsem za celý den neviděl na hladině jediné sebrání) a teplejší voda byla podél břehů v hloubce okolo tří až čtyř metrů, kde jsem měl většinu záběrů. Ryby taky trochu srazilo níž slunce, to je jasné.
Po nějakém čase se mi podařilo nějak vypilovat sestavy, které fungují, a tím pádem při závodě nic nezkouším a věřím tomu. Takže maximální dobu trávím tím, co funguje, a ve chvíli, kdy najedou ryby, je chytím. To je asi celé moudro. Myslím, že podobně to má třeba Luboš na Poličce.
Takže se na mne usmálo štěstí i potřetí, i když podle pohárů jsem vlastně pokaždé vyhrál jiný závod, připadalo mi trochu žinantní, že si s Mildou organizujeme závod a pak si navzájem při vyhlášení předáváme ceny, tak jsem nabídl nejmladšímu účastníkovi, ať si cenu vybere místo mne. V první pětce byly čtyři domácí závodníci, je vidět, že hlavně jezera jsou o místní znalosti a o tréninku. Potěšily i ceny od bratří Hanáků a je třeba poděkovat holkám za pomoc při organizaci, přípravu oběda a počítání výsledků.
Je mi pořád záhadou, že se chytne poměrně málo ryb, vysadili jsme 4 metráky třicítek, tedy asi tisíc ryb, a metrák větších, a chytlo se 250, měli bychom zapracovat na tom lodním sektoru, dávám si závazek, že to udělám na Hanák Open. Zajímavé bylo, že prvních šest lidí mělo přibližně stejný celkový počet ryb.
66