Poslední kolo se chýlilo ke konci a mi věděli, že jsme vyhráli. Bezva pocit, který často nezažívám, jak víte, ale o to je to pro mě větší zážitek. Zatroubili konec kola a Franta Kouba, fakt super parťák, mi říká ještě skoro se zvukem trumpety: „ Ale Pejchy, článek píšeš ty!“ Pak mě potká Igor a říká: „Víš, co tě čeká?“ A tak tedy píšu, kluci jedni!
Na Skaličku Cup jsem neměl parťáka a napadlo mě požádat Frantu Koubu, který je skvělý závodník a vždy se mi líbilo, jak chytá. K mé radosti souhlasil. Na Skaličku jsem přijel jako první a tak jsem vylosoval skupinu B. Boďáky zastrčil do kapsy u bundy a šel koupit čtyři rumy. Jeden pro mě, jeden pro Koubiče a dva pro velmi speciální příležitost. Nebojte, vysvětlím! V pátek na penzionu se totiž ptám Elišky, jestli přijde Lukáš a ona odpověděla, že Lukáš bude v práci. „ Počkej Eliško, ale s kým tedy chytá starý Oldfojt?“ Eliška s úsměvem říká: „ To je tajemství, o kterém se nesmí mluvit!“ Nic víc neřekla, ale mě tato indicie stačila na to, abych si domyslel, že je to jistojistě návrat legendy! „Pavel Macháň, viď?“ Začala se smát a z výrazu bylo jasné, že mám pravdu! Tak proto ty dva rumy, hezky na tácku a čekal jsem, až se objeví Oldfojtova krabice. Krabice se objevila na hrázi a já zamířil k uvítací ceremonii. Nespletl jsem se! Pavel Macháň zase mezi námi! Přivítali jsme se a Pavel šli s Oldfojtem losovat. Prošli kolem Koubiče a ten ho ani nepozdravil! „ Ty Koubič, ty nevíš, kdo to je!?“ “Nějaký starý pán“, odpověděl mi! No jo no, co k tomu říct!
Máme navázáno a jde se na to! A hele, chytáme naše první kolo na místě po Oldfojtovi s Pavlem a tak je pilně studujeme. Radkova trubka zazněla a naše šnůry vylétly na 
hladinu Skaličky, aniž by tušily, co se bude dít. Chytali jsme rybu za rybou, povídali si o taktice, jak nám to žere a naše první kolo skončilo vítězstvím v kole se 16 rybami. Druhé jsme byli na první louce, kde se nám s osmi rybami také podařilo vyhrát. Třetí kolo a zároveň páteční poslední jsme chytali na hrázi, kde jsme poprvé opustili od naší taktiky hover se žlutka, zajíc, kaktus a nasadili také bobiny. Já na trojce sweepce a Koubič na klasické potápce. To se, pro nás, ukázalo jako rozhodující a my se štěstím vyhráli i třetí kolo, neboť jsme měli stejný počet ryb jako další tři dvojice, ale naštěstí jsme měli největší změřené ryby. Večer super grilovačka, catering od Zdendy Glasnerů a v sobotu ráno zase do boje. Teď už trošku přituhovalo, protože vidina šance na úspěch byla veliká. Musím přiznat, že u mě poprvé promluvila nervozita, ale smějte se nebo ne, Jirka Šulců na dálku pomohl. Vzpomněl jsem si na něj, jak mi vysvětloval, jak nebýt nervózní a řeknu Vám, pomohlo to! Čtvrté kolo jsme nastoupili opět pod hangár jako na začátku. Ryby do toho z prvu jen klovaly, ale pak se umoudřily a 10 jich přišlo na návštěvu do našich podběráků. K našemu zjištění čtvrtá jednička a radost byla opět na světě. Je tu poslední kolo na zadní louce. Studujeme pilně závodníky na čísle 24 a závodníky „NASA“ na čísle 22. Na čísle 24 skoro žádný záběr a tak nám trochu zatuhlo. „NASA“ však nějakou rybu chytila a tak bychom třebas také mohli nějakou dát, i když tedy nechytáme na Scotty, promiň Petře. Radkova trubka a jde se na to. Půl hodiny bez ryby a tak jsem vzal plovku, kterou jsme s Koubičem po předchozích zkouškách zkonstruovali. Koubič zůstal u lur a já plovčil. Za chvilku malý záběr, drb, drb a první duhák v síti! Paráda máme rybu! Měřím ji a najednou Franta také ryba! Rotujeme se dvěma kousky a v poslední rotaci závodu jich přidáme ještě pět. Pepa Konopásek to komentoval slovy,“ když už tu i Pejchar chytá ryby!“
No jo no, chytá a je velmi překvapen a spokojen! Díky Franto a díky Jirko Šulci, bylo to skvělé!
Stupně vítězů: 1. Jirka Pejchar & Franta Kouba, 2. Michal Melnar & Petr Červenka, 3. Miloslav Šenkýř & Igor Slavík
Pavel Macháň s Jirkou Daňkem
58