V roce 2000 se konalo v Kostelci nad Orlicí Mistrovství Evropy v muškaření a tak jsme kamarádem Štěpánem vyrazili podívat se na mistry v akci. Dopoledne jsme zírali na umění Oldy Dvořáka v Doudlebách a odpoledne jsme si naplánovali sledovat Jardu Bartoně. Před závodem jsme zjistili, že Jarda Bartoň nenastoupí a nahradí ho trenér Jiří Klíma. Na Jardův výkon jsem se těšil, ale Jiří Klíma byl pro mě snad ještě lepší náhradou. Tenkrát jsem byl v muškařském světě nováčkem a tito závodníci, které jsem znal jen z časopisů byli pro mě hvězdami „muškařského plátna!“ Pan Klíma přišel na místo a my mohli sledovat všechnu tu přípravu zkušeného závodníka. Takový závod, jsem viděl úplně poprvé a o samotném aktérovi toho představení jenom četl. Příprava proběhla, vše navázáno! Závod začal a pan Klíma začal nymfovat k mému překvapení po vodě dolů, což pro mě bylo naprostou novinkou. Chytal lipana za lipanem radost podívat! Pak začali na výběhu z tůně sbírat lipani a tak přezbrojil. A zase koncert! Do dneška to vidím před sebou, hrdina z časopisu nezklamal!
Jirku jsem vyzpovídal a on mi prozradil jak přišel na své dodnes používané legendární nápady. Nejdříve Vám však Karel Křivanec a Tomáš Starýchfojtů přiblíží svého dlouholetého parťáka či trenéra svého pohledu.
Karel Křivanec – S Jirkou jsem se blíže poznal už v rove 1987 při I. Celostátním muškařském semináři v Českých Budějovicích, kde přednesl památnou přednášku o splouvané nymfě. Když v roce 1993 vyhrál konkurz na státního trenéra v mušce, stala se z nás na dalších třináct let nerozlučná dvojce na všech mistrovstvích světa v tomto období. Závodníky byl respektován pro jeho nemalé zkušenosti a klidnou povahu. Hned na jeho prvním trenérském šampionátu v Kanadě jsme dlouho bojovali o medailové umístění a 
nakonec z toho bylo páté místo v čistě jezerních lodních závodech. V dalším roce v Norsku se stal poprvé trenérem mistrů světa v soutěži, kde bylo jen jedno klasické říční kolo, a na obou jezerech jsme měli deset nul. V roce 1999 jsme byli s Jirkou týden na lodích v Anglii rok před mistrovstvím světa a zažili jsme mnoho krásných chvil na vodě a obrovský vítr na jezeru Blagdon, s kterých jsme bojovali více než hodinu, než jsme se mohli vrátit do přístaviště.
Nejraději vzpomínám na mistrovství světa 2001 ve Švédsku, kde přivedl nováčka z mého českobudějovického klubu Láďu Šedivého k titulu mistra světa, protože polovina té medaile byla získána jeho zásluhou. Ne každý náš reprezentant se však nechal Jirkou vodit jako „Šeďa“. To při onom norském šampionátu v posledním kole na řece mladý Pazderník dlouho vzdoroval, než poslechl trenéra a přešel z nymfy na suchého černého chrostíka a zapsal si dva lipany, kteří nás vynesli o jedno jediné pořadí na celkové první místo. Ani současný trenér Tomáš Starýchfojtů nebyl z těch poslušných, když při mistrovství světa 2005 ve Švédsku také velice dlouho vzdoroval u druhého břehu, než si dal říci a vrátil se k nám do míst, kde nám rozhodčí prozradil, že se chytaly ryby a pak tam Tom čaroval jako kouzelník.
S Jirkou jsme byli také na řadě evropských šampionátů a velice rád vzpomínám na ten skotský, kde se nám cestou ztratily pruty a my jsme trénovali se zapůjčenými „klacky“ domorodců. V těch dobách jsme absolvovali také mnoho výjezdů s reprezentanty do západní Evropy na jezerní závody Grand Slamu a na prestižní anglické lodní závody, kde Jirka doplňoval šestého člena týmu. Nejkrásnější bylo naše vítězství v anglickém finále B&H na nádrži Bewl Water u Londýna za účasti 22 nejlepších anglických týmů. Naše počátky na Grand Slamu nebyly lehké a od anglických kamarádů jsme slyšeli mnoho legrace na český účet, ale později se všechny poháry přesunuly z anglických stolů na ten český a to byl také začátek konce této soutěže.
Tomáš Starýchfojtů – Bylo mi třináct let a přijel jsem na svůj první krajský přebor. Tam jsem poprvé potkal nerozlučnou dvojku Jirku Klímu a Slavoje Svobodu. Více jsem se s ním však seznámil až v době, kdy jsem usiloval o účast na MS 1996 v Českém Krumlově. V tom roce jsem ještě neuspěl, ale o rok později už jsem se na řece Otavě do výběru dostal. Jirka Klíma se tak stal mým trenérem a začala nová etapa mojí muškařské kariéry. Najednou jsem začal poznávat jiné muškařské styly a zkušenosti přibývaly díky radám trenéra. Když Jirka přišel s mikronymfami tak jsme se to museli naučit vázat, to byla trošku patálie. Pořád se to točilo a neposlouchalo nás to, jak bychom chtěli. Pak jsme však cestu našli a ryby to papkaly super! Na některých řekách ve světě to byla bomba! A můj zážitek s Jirkou? Nejvíc si pamatuju 
Mistrovství světa ve Švédsku 2005, kde jsem dostal vynadáno. Chytal jsem rozdvojenou řeku a teklo hodně vody. Menší rameno blíž ke mně jsem se rozhodl nechat na poslední hodinu a brodil jsem na druhou stranu řeky. Přinesl jsem tam odsud tři velké lipany a v tom se na břehu objevil Jirka Klíma s Karlem Křivancem. Divili se, proč nechytám to menší rameno a plahočím se na druhou stranu. Řekl jsem jim svůj záměr, ale Jirka mě přesvědčil, ať už tam jdu teď. Chytil jsem tam třináct lipanů a dělal jsem dvojku v sektoru. Na jedničku stačilo přidat ještě jedu rybu a tak jsem večer dostal vynadáno za špatné rozhodnutí. Musím přiznat, měl pravdu.
Jak jsi se Jirko vůbec dostal k reprezentaci? Poprvé jsem se setkal vůbec se závoděním, když jsem dělal rozhodčího na Mezinárodních muškařských závodech v Tišnově. Tam jsem se tím natolik nadchl a začal se tomu věnovat. Začal jsem závodit v plavané a v trojboji. Později jsem se začal na mušku specializovat a přes různé nominační závody jsem se poprvé dostal na Mistrovství světa do Anglie v roce 1987. Postupem času mě závodění přešlo. V té době bylo zrovna vypsáno výběrové řízení na trenéra reprezentace a tak jsem se stal trenérem. Mým prvním šampionátem byla Kanada v roce 1993.
Jak to probíhalo postupem času? Asistenta mi dělal Slávek Svoboda a vedoucím byl Karel Křivanec. Se Slávkem jsme měli hodně zkušeností, třeba i z plavané a snažili jsem se to závodníkům předávat. Zavedli jsme pravidlo, že první tři závodníci z nominaček mají účast na šampionátu jistou a další dva si mohl vybrat trenér. Postupem času to začalo nést ovoce. Ke každému závodníkovi bylo potřeba přistupovat jinak, abych mu pomohl. Během samotných šampionátů jsem se snažil pomoci tomu závodníkovi, který měl předpoklad špatného místa, abychom eliminovali ztrátu umístění. Vždy jsme měli to nejlepší z republiky pro sestavení týmu. Myslím si, že v současné době nejsou závodníci tak univerzální jako byli dřív. Vidím tam spíš specializaci na určitou techniku. Obrovský skok jsme udělali v chytání na jezerech. Na začátku nám to moc nešlo, ale dnes máme hodně výborných závodníků na jezerech.
Museli jste dost ztrácet při jezerních závodech v dřívější době. To je pravda. Snažili jsme se co nejvíce jezdit sbírat zkušenosti do Anglie kde jsme se účastnili jejich vrcholných soutěží. Díky Karlu Křivancovi jsme poznatky předávali mezi ostatní závodníky.
Jaký byl pro Tebe nejlepší šampionát? Na který nejvíc vzpomínáš? Řekl bych, že asi Norsko 1994 kde jsme na jezerech nechytili skoro nic, stejně jako ostatní týmy, ale na řece jsme všechnu konkurenci přejeli o parník. Tenkrát jsme ukázali světu co je to česká nymfa a tím prakticky začala její popularita. Pak samozřejmě vzpomínám na můj poslední rozlučkový šampionát na Novém Zélandu v roce 2008 kde jsme vyhráli a ukázali světu, že česká nymfa funguje i na druhé straně polokoule.
Jakým způsobem si přišel na mikronymfy? Pro českou nymfu se používaly většinou kulaté olověné dráty a říkal jsem si, že je potřeba vymyslet zátěž pro klasické nymfy, které žijí pod kameny. Začal jsem si dělat různé nákresy zátěží, která by napodobovala tvar jepice. Postupem času jsem došel na tvar kapky, která představovala hruď nymfy a zatěžovala mušku směrem k hlavičce. Pokud není kapka barvená dá se zmáčknout a dosáhne se placatosti tělíčka. Jsem moc rád, že tuhle kapku dnes používá spousty závodníků a mnoha z nich pomohla k dobrým výsledkům. Třeba Vláďovi Šedivému na šampionátu v jednom závodě, kde ji použil a udělal výborný výsledek na chytaných rybách.
Co tvoji blešivci či „bobši“. Všiml jsem si, že jsou jiné, z hrubší srsti, než je mají všichni ostatní.
Používal jsem trošku jiné materiály. Z hlediska materiálů jsem pochytil zkušenosti v Rakousku, kde se používal pro některé typy mušek zvláštní hrubý materiál na výrobu koberců. Když se natočil na nit, vytvořil 
zvláštní ochlupacení . Ty chloupky, které trčely ven, byly zahnuté zakroucené a vytvářely zvláštní tvar, který byl úspěšný. U hřbítků mušek jsem se zabýval imitací přírodního hmyzu a dělal si nákresy rastrů členění tělíček hmyzu a tím jsem vymyslel několik hřbítkových folií.
Vzpomeneš si na nějaký zážitek ze šampionátů? V Norsku 1994 jsme šli s Lukášem Pazderníkem do posledního kola a věděli jsme, že tam se bude rozhodovat o titulu. Lukáš měl místo s takovým ouplávkem kde nymfoval. Ryby byly už dost chytané a tak nebraly. Všiml jsem si pár koleček a přemluvil Lukáše, aby to zkusil na černého malého chrostíka z angory. Lukášovi se do toho moc nechtělo, ale pak chytil čtyři lipany a dělal jedničku v sektoru. Hezky zážitek byl také v Anglii s Pavlem Macháněm. Pavel lezl po kolenou proti vodě a snažil se chytil jednu jedinou rybu, trápil se. Seděl jsem u malého ouplávku na jeho úseku a koukal na něj. Najednou jsem si všiml kolečka a zavolal Pavla. Vzal suchou párkrát hodil, sebrala ryba a zdolal ji s hurónským řevem štěstí, protože jedna ryba tam znamenala hodně moc.
A co teď tvoje činnost a závodění? Každý rok jezdím na pohár veteránů do Kostelce nad Orlicí kde si hezky zablbnu a potkám se tam se spoustou kluků. Mimochodem jsem letošní ročník vyhrál, se musím pochlubit. A samozřejmě jezdím na Mezinárodní muškařské závody do Tišnova, abych se utkal s ostatními závodníky a trošku se vyhecoval. Jinak si užívám rybaření a rodiny.
Chtě bych moc pozdravit Slávka Svobodu mého kamaráda se kterým jsme toho hodně prožili. Slávku, drž se!
1981 – VI. Mistrovství ČR v Trojboji – K. Vary – 1. místo v kategorii juniorů
Soustředění junioru ČSSR v plavané – Koloděje – 7. místo
1982 – Širší nominace ČSSR v plavané 13. místo ze 30 mužů
1983 – VII. Mistrovství ČR v trojboji – Lipno – 1. místo – junioři
1984 – účast v širší nominaci mužů ČSSR v plavané
1986 – účast na MiČR v Trojboji – Tišnov
1986 – Užší nominační závody ČSSR v mušce – Ružomberok – 6. místo
1987 – IX. MiČR – trojboj – Brozany – 4. místo
1987 – Užší nominační závody ČSSR v mušce – Ivančice – 5. místo
1987 – užší nominace Československa – Ivančice – 5. místo
1987 – start na MS v Anglii
1988 – I. MiČR muška – Volary – Lenora – 2. místo jednotlivci
1988 – Soustředění reprezentantů Československa V. Brod – 5. místo
1989 – Mistrovství Československa – Orava – 4. místo
1989 – Kvalifikační závody Československa – 7. místo
1991 – Mezinárodní muškařské závody Doubravník – 1. místo jednotlivci
1999 – MMZ Doubravník – 3. místo
2000 – MMZ – Doubravník – 3. místo
Státním trenérem je od roku 1993 – 2008
5 x titul MS v družstvech
(Norsko 1994, ČR – 1996, Polsko – 1988, Portugalsko – 2006, N. Zéland – 2008
2 x stříbrná medaile družstev: Slovensko – 2004, Finsko – 2007
2 x bronzová medaile v družstvech: Švédsko – – 2001, Švédsko – 2005 – Švédsko
118