Muškařská škola č. 9

Publikoval 8. 7. 2015, Igor Slavík

Zase to musím rychle sepsat aneb muškařská škola vol. 9. Pomalu, ale jistě se blížíme k jubilejní desáté škole.

Nevím, jestli to stihneme letos, protože mého milého kolegu čekají povinnosti. Chce se mně Nelsnovsky zvolat: “Chachááááá…”, ale vidím na něm, že se na nové role těší, tak mu to nebudu kazit. 😉 Nicméně podmínky se srovnávají.

Zpět ke škole. Stává se to víc setkání kamarádů a přátel. Vždycky tu máme absolventy předchozích škol, ale i úplně nové účastníky. Letos jsme tu měli i kluka (14 let) – Honzu, který sice rybaří, ale muškařinu vyzkoušel poprvé s námi. Vypadal, že jej to oslovilo.

Snažíme se vylepšovat přístup, vybavení a být k účastníkům maximálně otevření. Již delší dobu používáme při tréninku castingu video záznam. Letos jsme to vylepšili o zpomalený záběr. Člověk najednou lépe vidí, kolik se ještě může zlepšovat.

Začali jsme klasicky na pažitu. Casting, opravy hlavních chyb, natáčení. Vedro bylo veliké. Následoval rozbor u videa. Ano, to dělají nejen “hokejky” a “kopačky”, ale už i muškaři.

Večeře v Mexiku (pro neznalé – restaurace v Dolní Rožínce, která běžně nevaří . jen kvůli nám…), kam jsme s Lubikem dorazili jako králové. Díky nahodilému a příjemnému setkání s Jirkou Valou, muškařem a také nadšeným veteránistou. Hodil nás do Mexika starou, ale vyglančenou Feldou…

Po večeři kontrola navijáků. Kontrolujeme sestavení na francouzskou nymfu, příp. pomůžeme, předvedeme, jak je to správně. Proběhla debata o Bosně, ale i o dalších závodech.

Druhý den jsme vyrazili hned po snídani k vodě. Rozděleni do třech skupin. Ještě když jsme přejížděli most nad Štěpánovem, bylo vše ok. Ale jak jsme přišli k vodě, pochopil jsem, že to nebude tak snadné. Místo běžných 2 kubíků, nám pustili 7,5. Ale nějak jsme to vyřešili, našli mělčí místa a přece jenom pochytali.

Oběd u Zubra. Tam sice vaří skvěle, ale časově je to docela náročné. Zvláště pak ve větší skupině.

Odpo zase chytačka. Voda už klesala ke klasickým dvěma kubíkům, ale byla studená jak led. Hmyzí život se zastavil, ale ryby naštěstí spolupracovaly.

Večeře v Mexiku. A pak vázání. Klasické vzory, i vzory na objednávku, předvádění postupů. Zájem byl veliký.
Moje role byla u improvizovaného obchůdku. Parafrázoval bych KK – “Igi’s shop is open”… Mušky, základní sortiment, něco k testování. Příště ještě musíme vylepšit “zvací dopis”, aby si frekventanti sami dopředu řekli, co konkrétně chtějí otestovat. Ale třeba Miloš testoval prut od Hanák Competition Czech Nymph Champion 4 in 1 a řekl, že prostě bez něj už neodjede… A taky neodjel. Stejně tak neodjelo několik kluků bez šňůry, ze které jsem úpřímně hotov i já – jedná se o plovku Czech Nymph WF3F. Téměř se nad vodou vznáší, skvěle se vyšlehává a nahazování se prodlužuje díky speciálnímu povrchu.

V neděli jsme samořejmě šli zase na ryby. Skupiny se mezi “učiteli” protočily. Vyšší voda nás už nemohla rozházet. I ryby si více zvykly. Kluci byli moc šikovní. Věřím, že si odnesli spoustu nových poznatků. Jisté je, že jsme si něco schovali i na další pokračování. Přece nevystřílíme všechny náboje…

Závěrem poděkování všem za účast a těšíme se na setkání na dalším běhu školy a nebo jen tak u vody.

Byli jste skvělí.