Jezerní muškařská škola

Publikoval 28. 3. 2014, Igor Slavík

Po četných žádostech jsme konečně uspořádali jezerní muškařskou školu. Instruktoři byli ve stabilním obsazení: Igor, Luboš, Tomáš.

Zájemců o výuku se nakonec přihlásilo jedenáct. Byli víceméně z celé republiky. Za zmínku stojí, že někteří byli u nás už na několikáté škole. Lichotí nám to, protože to vypadá, že pořád máme co předávat. Škola se konala na Skaličce – soukromém revíru Radka Svačiny. Radek nám vyšel maximálně vstříc. Je příjemné jednat s člověkem, který si váží svých zákazníků. A nejen to, ale že postupně se ze zákazníků stávají jeho kamarádi. Čím mě ale úplně odrovnal, tak jeho kulinářským uměním. Zasloužil by si aspoň jednu michelinskou hvězdu. Jeho vstřícnost mu rád oplatím prosbou, kterou měl na rybáře. Jedná se o silony/návazce, které někteří po použití odhazujeme na trávník. Buďme ohleduplní jak životnímu prostředí, tak k Radkovým nervům. Nechtějte jej vidět, když mu takový návazec zamotá a zasekne křovinořez. Předem děkuji za něj. Samozřejmě toto se týká i jiných revírů…

Ubytování jsme sehnali v blízké vesnici. Přijatelná cena, dobrý servis. O kousek dál nekuřácká hospoda. Co si víc přát?

Před vlastní školou jsme se ještě s Tomášem stavili u Mirka Macháčka v jeho firmě Hends. Je to nezmar. Těch vázacích materiálů!! Samé novinky. Až to uvidíte, půjde vám hlava kolem. Nafasovali jsme věci na ke svěráčkům. V autě už byl sortiment od Franty Hanáka – Hanák Competition – pruty, navijáky, háčky, šňůry. Záběr jeho firmy je také obdivuhodný. Díky jeho podpoře mohou účastníci bezplatně vyzkoušet uvedený materiál.

Dost vychvalování, zpět k programu školy. Sešli jsme se v pátek odpoledne. Překvapivě všichni zde byli v určenou hodinu. Pouze Luboš musel vyprovodit zahraniční delegaci. Ale to nijak nenarušilo průběh odpoledne. Klasicky jsme začali nahazováním. Pátek odpoledne u nás vždy patří castingu. Na řece není délka náhozu až tak limitující, ale na jezeře – to je jiná. Všechny jsme natočili a začali odstraňovat chyby. Většinou chyb není moc. A hlavně, když je postupně odstraňujete, váš hod se radikálně prodlouží.

Výčet těch nejčastějších chyb: příliš rychlé nahazování – nedošponování šňůry jak vpředu, tak vzadu; příliš plynulé nahazování – bez přestávek na konci hodu; houpavý pohyb nahazující ruky – způsobuje širokou smyčku, zkracuje nához; pohyb prutu mimo jednu rovinu – způsobuje motání návazce; pohyb, který vychází ze zápěstí – pohyb zápěstí je minimální, vychází z lokte, při delším náhozu až z ramene; špatný načasování “doplcuku”.

Vše jsme si ukázali už během nahazování na malém displeji fotoaparátu. Pro mnohé lidi je překvapení, co dělají za chybky. Někomu se dařilo pilovat svůj styl hned, někdo ještě musí zapracovat. Podmínky byly trochu ostřejší, protože duněl vítr. Ale jak se říká – “těžko na cvičišti…” Kluci navázali mušky, sem tam se podařilo rybku ulovit.

Večer jsme nachystali “videotrénink”. Přes dataprojektor jsme si promítli záběry každého účastníka a probrali chybky. Myslíme, že tento způsob rozboru posunul naši školu dále, resp. naše žáky. Máme i další nápady, jak vylepšit další běhy našich muškařských škol. Takže se máte na co těšit.

Po videu se začali chystat návazce. Ukazovaly se základní uzly i uzly speciální. Probírali jsme materiály i vybavení. Večer nás s Lubošem navštívil jeden tajemný kolega, se kterým chystáme další vylepšení stránek. I tady se máte na co těšit. Pak ve vší počestnosti pár piv v hospůdce.

Ráno snídaně a zpět za Radkem do jeho království. Celý den jsme se věnovali vlastnímu chytání. Dali jsme rozhovor novému rybářskému serveru. Natáčeli kolem vody, jakmile bude zpracované video, hned je sem přidáme. Sami jsme na něj zvědaví. Během dne jsme probírali různé způsoby stahování, detekce záběru, zdolávání. Vítr se utišil a nastal opačný extrém – totální bezvětří, ani vlnka. I tak se ryby chytaly. Po výborném obědě se vítr přece jen trochu zvedl. Ten, kdo šel na hráz, neprohloupil. Zde byly ryby sfouklé, tak to šlo. A potkali jsme zde pár kamarádů, které vidíme vždy rádi. Ano, Rostiku, o Tobě mluvím.

Večeře zase v Radkově režii. Po přesunu do penzionu a krátké pauze, jsme šli vázat. Tomáš a Luboš předvedli pár základních jezerních vzorů. Předvedli jsme, jak zkompletovat sadu -naviják, backing, šňůra, ujímaný návazec, návazec… A zase ta hospoda. A zase ve vší počestnosti.

Neděle už byl jen takový půlden volného chytání s lehkým opravováním chybiček. Většina kolegů měla před sebou delší cestu, tak se rozjeli už po obědě. A taky počasí se začalo kazit.

Za nás mohu akci prohlásit za vydařenou. Jestli byli spokojení i naši žáci, to se musíte zeptat jich.