Thajsko – první skromná exkurze do mořského muškaření

Publikoval 13. 3. 2014, Igor Slavík

Ještě dříve než se z hlavy úplně vypaří, musím sepsat zážitky z dovolené. Vydali jsme se s rodinou do Thajska.

Trochu jsme se obávali, protože všude v médiích hlásili nepokoje v Bangkoku. Nepokoje byly, i převrácená auta jsme viděli, ale naštěstí demonstranti si velmi dávali pozor, aby turistům nijak neublížili. Z Bangkoku jsme se rychle přesunuli na ostrov Ko Tao. Tento ostrov jsme si vybrali, protože je to vyhlášený cíl pro potapěče a kde jsou potápěči, tam jsou ryby.

Ubytování bylo nádherné s výhledem na západ, takže kýčovité fotky jsme sekali každý den. Byli jsme trochu stranou od ryku městečka. Takže klid na spánek, ale dostatečně blízko na jídlo. Jo, jídlo, to je asi jeden z vrcholů cesty do Thajska. Sice to pro nás se Sabkou už nebyla taková extáze jako před 17 lety, kdy jsme byli v Thajsku poprvé a do letoška naposledy. Ale i tak jídlo Thai food je prostě skvělé.

Když jsem bydleli mimo dění, nutnost byl skútr. Úplně mě doprava na něm uchvátila. Bez přilby, občas trochu pod vlivem, ve třech… Ale pak jsem si vzpomněl na situaci na našich silnicích a zůstanu u elektrokola. 😉

Něco málo o muškaření

Vybavení jsem pobral nahodile. Něco mně půjčil Franta – prut a naviják, něco jsem navázal, nabalil jsem krabku s muškama na dánský mořáky. Chytal jsem na mořský prut od AirFlo. Jako chytrý nápad beru, že v základní výbavě je špička navíc. Co kdyby… Šňůry – plovka, intermída, 40+ intermída a jedna Di5. Fluorocarbon od Hanáků, náhrdelník na krk a to je vše. Ještě poznámka k háčkům. Vázal jsem na mořské speciály, ale i na klasické. Po zkušenostech ale doporučuji obyč háčky nevracet do krabičky. Slaná voda, to je prevít.

Už při prvním šnorchlování jsme pozorovali spoustu ryb. Menší, větší a jehlice. Znáte je z výletů do Dánska. Pár jehlic bylo opravdu obrovských – kolem metru. Většina kolem 40-50 cm. Ale chytit je se mně moc nedařilo.

Hned druhý den jsem začal testovat vybavení. Což o to, ryby vydráždit nebylo složité, ale zdolat je, to už byla jiná. V moři je velká konkurence. Když ryby uvidí něco potenciálního k snědku, jdou po tom. Jde jedna a po 10 vteřinách jich tam je padesát. Na většině pláží je z tohoto důvodu zakázáno krmení ryb. Sabka – rebelka udělala bolestivou zkušenost. Sebrala po obědě spadlé hranolky a při šnorchlování se jala krmit rybičky. A hranolky byly málo a rybičky začaly ochutnávat i Sabku. Čelisti hadr.

Ale zpět k rybaření. Chytal jsem na různé nástrahy. Větší smáčky, magnusy, wooly boogry, clousery. Nic speciálního. Naštěstí jsem měl i krabku s menšíma muškama, ale k tomu se dostanu později. Ryby za nástrahami jezdily, ochutnávaly, ale nedobíraly. Speciální byly záběry od sépií. Tady ti hlavonožci vždycky připluli k nástraze jako kosmická loď, žádný vlnitý pohyb jako rybičky. Zase ochutnávačka a nic. Až potom jsem zjistil, že sépie se chytají na woblery se speciálními háčky. Ne trojháčky, ale “víceháčky”. A ony se do nich prostě zamotají.

Ryby jsem postupně začal chytat. Sice žádný trofejní kousky, ale malý ryby, taky ryby. Nejúspěšnější byla plovka a pomalu stahovat. Základ byl, vědět, kde jsou ryby. Překvapivé, že? 😉 Nejvíce ryb jsem nachytal, když mně moje milá žena dělala echolot. Prostě brýle a šnorchl a ukazovala mně, kam nahodit. A najednou to šlo.

Oblíbeným stylem pro celou rodinu se stalo chytání během šnorchlování. 4 metry silonu, na konci muška, druhý konec omotaný kolem ukazováku. Ryby se k mušce sjížděly a my jsme mohli pozorovat, jak nástrahu ochutnávají, pouští a zase berou. Jako problém se ukázal při tomto stylu zásek. Když už to konečně nějaká ryba zhltla a člověk ji chtěl zaseknout, najednou chyběla páka a švih prutu a taky se projevil odpor vody. Nicméně takhle jsme ryby také ulovili. Když jsme zdolávali rybu při šnorchlování, mohli jsme pozorovat dění pod hladinou. Zaseklá ryba sebou zběsile míkala a její do nedávna kamarádky, vyprovokovány těmito pohyby, ji začaly napadat. Fakt masakr.

Při jednom výletu na vzdálenější pláž jsme potkali amerického turistu, ze kterého se vyklubal muškař se zkušenostmi z moře. Tak jsme to probrali. Ten mě zrazoval od chytání jehlic s tím, že smrdí a že koušou a doporučoval se specializovat na kranase. To je prý teprve kouř, když nějakého zapřáhnete. Ale ti jsou v hloubce a trochu dále od břehu.

Já jsem dále zkoušel různé nástrahy. Ke slovu přišly i malé mušky. Na ně jsem konečně trochu více začal chytat jehlice. Nejlepší to bylo z vyvýšeného místa, kde rybář vidí jehlice jak na dlani. Pohybují se totiž přímo pod hladinou a jejich zelenomodré hřbety jsou hezky vidět. Chodil jsem chytat z mola přímo v našem resortu. Nikomu jsem tam nevadil. Lidi chodili na jiné pláže.

Tady jsem zažil vrcholnou chvilku. Bohužel trvala pouze pár vteřin, ale stálo to za to. Chytal jsem jehlice. Jednu menší jsem zdolával. No, spíš vytahoval z vody. Najednou jsem viděl z levé strany ve vodě nějaký rychlý stín. Jehlice začaly pršet z vody, jak před stínem utíkaly. Moje ale utíkat nemohla. Najednou tu jehlici NĚCO draplo, asi 3-5 sekund odvíjelo šňůru z navijáku. Mně spadla čelist až na molo. Ale to už to něco uřízlo silon o nějaký korál. Zážitek veliký, i když na můj vkus příliš krátký.

Teď už vím, co bych si příště nachystal. Prut byl ok – Fando, díky, naviják v mořské úpravě je nutností, šňůry byly také zvoleny dobře. Jediné, co bych měnil, resp. doplnil, byly mušky. Určitě chyběly nějaké trubičkové mušky, do kterých by se dal instaloval trojháček. To už by se mně jehlice s tím svým zobákem nesmály… A kdo chce chytat větší ryby, určitě by si měl pronajmout loď a vyjet trochu dále od břehu. Viděl jsem na korbách náklaďáků velké barakudy a v místních restauracích servírovali nádherné ryby, které by se určitě při troše štěstí daly ulovit i na mouchu.

Pro ty, které by zajímaly náklady. Není to nic nedostupného. Letenka podle období, kdy ji objednáváte osciluje mezi 13-18.000 Kč. No a za 10-15.000 jste v Thajsku na měsíc král.

Běžné jídlo – 40-100 Kč

Ubytování – 100-?? Kč

Celodenní šnorchlování z větší lodě, vč. oběda a pití – 350 Kč

Pivo 0,6l – 35-50 Kč

Voda 1,5l – 15 Kč

Samozřejmě všechno můžete pořídit dráž, ale to je všude.

A nejdráž to pořídíte, když sebou vezmete rodinu… 😉

Takže tak. Jsem rád, že jsem to sepsal. Doufám, že i Vy jste rádi.

A jako bonus navíc přidávám fotky.

Za chvíli nám začne sezóna. Letos speciální, protože hostíme Mistrovství světa ve Frymburku – FB mistrovství ZDE.

Těším se na shledanou u vody.

Jo a ještě, kdo neukázal vestu – ZDE, ať to napraví. Můj pohled na ty, kteří vestu ukázali, už navždy bude jiný. 😉