Můj kamarád Aidan Hodgins z Irska napsal pár vět o otevřeném mistrovství světa v lovu pstruhů potočních na jezeře Lough Mask. Tento borec se stal loni šampionem a letos tento titul obhajoval. Je vítězem několika velkých lodních závodů a věřím, že těch pár vět a obrázků bude zajímavým zpestřením.
Muškaření na podzim bylo hodně dobré, asi nejlepší za mnoho let zpět. Myslím, že to bylo způsobeno deštivým létem, protože bylo opravdu hodně vody v řekách i říčkách celý rok. Na jezerech se ryby pohybovaly většinou v mělké vodě a na skalách pod vodou, takže pokud jsme nejezdili podél hran těchto skal, bylo naše snažení téměř zbytečné.
Během našeho otevřeného mistrovství světa v lodním chytání pstruhů potočních jsme věděli, že ryby jsou stále na stejných mělčích místech. Kdyby bylo léto teplejší, hledali bysme ryby spíš na hlubší a otevřené vodě. Před samotným šampionátem jsem tady ( Lough Mask) chytal asi 10 dní během 4 týdnů. Počet úlovků byl velmi nevyrovnaný. Mohl jsi lovit hodiny bez úspěchu a pak dostat 2 nebo 3 ryby během 20 minut, ale také jsi je mohl ztratit. Jako většinou byly nejlepší mokré mušky, suché tentokrát moc nepracovaly, i když byly na hladině spousty chrostíků a někteří byli opravdu velcí. Jako hlavní vzory jsem použili dablery, májovky a ,,zelené petry“ , tyto mušky byly nejlepší a během podzimu se to neměnilo. Zkrátka, když jsi na Mask použil černou, claret (vínová) a zelenou, byl jsi na správné cestě.
Chytal jsem od pátku a počasí se nezdálo být příliš dobré, ale vždycky je to pro všechny stejné. Slabý vítr a hrozili bouřky s hromy, ale já věřil, že můžu chytit pár ryb na suchou. V první hodině jsem chytil 7 podměrečných ryb ( míra 33cm) a mě bylo jasné, že jsem ztratil nejlepší čas před bouří, než se situace změnila. Všechny větší ryby se chytily v tuto dobu na mokrou mušku. Viděl jsem dvě mírové ryby. Ta první minula moji mušku a já ji nesekl a od druhé jsem viděl sběr ,,hlava-ocas“ ale taky mi nezabrala. Tato taktika byla moje chyba. To je asi celý můj příběh z letošního šampionátu.
114