V letošním roce – od 31.5 – 5.6. 2011 – se konalo 17. Mistrovství Evropy v muškaření v krásné šumavské oblasti kolem Rožmberku a Vyššího Brodu. Měl jsem tu čest zúčastnit se této akce jako jeden ze závodníků a reprezentantů.
Spolu se mnou byli ještě v družstvu Roman Jörka, Bořek Kopecký, Tomáš Cieslar, Filip Apjar a Vladimír Šedivý. Naším trenérem byl Tomáš Starýchfojtů a manažerem Martin Musil. Vedle dalších šestnácti států, které se mistrovství zúčastnily, byla Česká republika zastoupena ještě družstvem něžného pohlaví ve složení Tereza Rutová, Petra Jörková, Ivana Linhová, Markéta Procházková a Ivana Kuchaříková. Jejich trenérem byl všem známý a dlouholetý reprezentant Jaromír Šram. V tomto složení jsme tedy reprezentovali naši zem.
Naše družstvo se sešlo k tréninku již v pátek 20.5. Takto brzké datum se nejprve většině zdálo jako velmi brzké před šampionátem, později se však ukázalo, že jsme měli alespoň více času na trénink na prázdných vodách a doladění jednak mušek a technik lovu, zejména však naší taktiky. Vzhledem k pracovním povinnostem jsem se mohl k družstvu připojit až následující týden ve středu. V tento den přijelo i kompletní družstvo našich žen.
Trénink byl rozvržen našim trenérem tak, abychom si všichni vyzkoušeli všechny techniky lovu na co nejvíce revírech. A to vše pod jeho zkušeným dohledem.
V den mého příjezdu byla zrovna v plánu velká řeka – Vltava 27 – kde jsme lovili zejména bílou rybu a potočáka. Mně fungovaly malé nymfy, Bořkovi zase mokrá moucha. Během dne došlo k vysazení duháků na celý revír Vltava 27. Vzhledem k tomu, že nám však v podvečer povodí pustilo velkou vodu – 25 kubíků , jelo se druhý den – ve čtvrtek – na Malči, kde jsme měli půjčenou loďku. Zde jsme se během dne všichni vystřídali a odzkoušeli si tak chytání z driftující lodě. Trénink ocenili zejména Bořek a Tom, kteří byli nováčky v týmu a s takovýmto chytáním ještě neměli příliš mnoho zkušeností. Na Malči se nám každému podařilo chytit každému cca 15 – 20 ryb.
Následující den – v pátek – jsme se rozhodli podívat opět na velkou řeku, kde jsme se soustředili zejména na strýmrování . Podařilo se nám ulovit nejenom několik nasazených duháků, ale i potočáky. Hlavně jsme se na večerní poradě shodli na vzorech much, které bylo nutné navázat. Fungovala nám převážně vranka v různých provedeních. Já osobně jsem strýmroval s prutem Hanák 9,6 na šňůru #7. Při velké vodě potápivost 3 a při menší vodě rychlou intermídu.
V sobotu dopoledne se někteří věnovali vázání, já s Romanem jsme si jeli zachytat na Vltavu a vyzkoušet navázané vzory z předchozího večera. Po obědě jsme se pak všichni i s družstvem žen přesunuli k Františkovi Hanákovi, kde se konal „ Hanák casting day „ . Byly zde předvedeny novinky – pruty a šňůry – firmy Hanák. Zejména se zde konala jakási škola házení, zejména valivého hodu. Tento nám zde přijel ukázat a naučit jeden z bývalých italských reprezentantů – Sandro. Jak známo, Italové jsou v tomto hodu oproti nám dosti napřed. Domnívám se, že to bylo pro většinu velmi přínosné odpoledne, na jehož konci někteří z nás hodili valivým hodem i kolem 20- 22 m. Na casting byly použity zejména pruty od firmy Hanák – 10´´ na šňůru 7. Mně osobně tento prut velmi sedl a ještě ten den jsem se s Františkem domluvil na jeho koupi.
Ženský tým trénoval nejen valivé hody, ale i klasické házení s dvojitým tahem. Ne všechny holky měli někdy možnost házet celé odpoledne pod dohledem zkušených technikářů Máci, Jáji a Oldfojta , kteří se nejen holkám věnovali celé odpoledne. Všichni jsme museli ocenit krásné hody Terezky i Petry, které nám některým co do techniky, tak i do vzdálenosti, hravě konkurovaly.
Celé odpoledne se o nás bratři Hanákové skvěle starali – bylo připraveno skvělé občerstvení v podobě průběžně se grilujícího masa a klobásek. A večerní posezení a zábava byly jen krásnou tečkou za skvělým dnem.
V neděli jsme se po úklidu a rozloučení s bratry Hanákovými vrátili opět k tréninku. Mušky jsme již měly doladěné, tak následoval trénink v časech, které odpovídaly závodním časům. Zejména na velké řece byly časy závodů posunuty tak, aby nebyla plná řeka vodáků a nedošlo tak k nějakým komplikacím. Ráno se chytalo od 7 hod. do 10 hod. a večer pak od 18 hod. do 21 hod. Takže i my jsme se snažili trénovat v tyto časy, abychom znali aktivitu ryb.
V úterý 31.5. jsme se dopoledne přestěhovali z pošťácké ubytovny do oficiálního hotelu na náměstí v Rožmberku. Rozhodili jsme se do pokojů a lehce vybalili.
Odpoledne nás čekalo slavnostní zahájení ve Vyšším Brodě, kam nás dopravily autobusy. Zde jsme se všichni seřadili a šlo se průvodem až do klášterní zahrady, kde se konalo oficiální otevření 17. Mistrovství Evropy v muškaření. Musím zde říci, že jednoznačně nejhezčí ozdobou celého průvodu bylo naše družstvo žen, které se na tento ceremoniál vystrojilo v plné parádě a opravdu jim to moc slušelo.
Po slavnostním zahájení se konal uvítací raut, kde bylo připraveno občerstvení pro všechny zúčastněné.
Následující dva dny byly věnovány oficiálním tréninkům, na které se již jezdilo organizovaně autobusy. My jsme se však rozhodli již netrénovat, abychom se náhodou nepřetrénovali . Věnovali jsme se hlavně dovazování mušek ( protože mušek není nikdy dost )
Jediný oficiální trénink, který jsme si nenechali ujít, byl trénink na vyrovnávače. Už jen proto, abychom si ještě jednou vyzkoušeli chytání z lodě a abychom se pokusili lokalizovat pohyb ryb. Každý tým měl k dispozici jednu loď na tři hodiny. Po domluvě jsme v lodi vystřídali čtyři závodníky. Já jsem zůstal na břehu a vše se snažil mapovat. Ryby se chytaly na rychlou intermídu nebo na trojku potápku. A bylo skoro jedno na jaké mušky, protože když se loď dostala k hejnu, tak braly téměř vše.
Ve čtvrtek na večer byla porada a losování sektorů. Asi ve 22:30 nám přišel Tomáš říct, kdo kde bude chytat. Já jsem začínal na vyrovnávače, Roman na velké Vltavě spolu s Tomem, Bořek byl na Květáku a Filip na Čerťákách.
Na loď jsem dostal Rumuna. On taky nebyl na tréninku, nicméně nějaké informace měl od svých kolegů. Nefoukal žádný vítr. Připravil jsem si tedy jezerní prut Hanák 9,6´ se suchou šňůrou s intermediálním koncem. Podobnou šňůru jsme viděli u dalších třech závodníků, včetně Angličana. Chytat jsme začali na hlavním bazénu u hráze, kde se ukazovaly ryby. Netrvalo dlouho a oba jsme měli v lodi dvě ryby. První hodina končila 7:7.
Pak se povedly dva dobré drifty, kdy jsem odskočil Rumunovi na 12:8 a to bylo rozhodující.
Nakonec jsme v lodi skončili 22:15. Na těch 22 ryb jsem dělal umístění 2. Krásný rozjezd závodů.
Na druhé kolo jsem se dostal na velkou řeku k „oběšencovi“. Moc krásné místo, které mám velmi rád. Zde u mne byl Šeďa, se kterým jsem probral taktiku lovu. Šedivka mne pak už jen korigoval, abych se nikde moc nezdržoval a vše stihl prochytat. Vzhledem k tomu, že přišla bouřka, byl závod předčasně ukončen. Závod jsem ukončil na 23 rybách, ale protože byl závod přerušen k jednomu času, můj konečný stav byl 19 ryb. S tím jsem dělal umístění 3. Takže žádný průšvih. Po prvním dnu a dvou odchytaných kolech jsme tak, jako tým byli na prvním místě s velmi malým náskokem na druhé Francouze a třetí Poláky. Jako jednotlivci já 3, Filip 4 a Roman 5.
V sobotu ráno jsem jel na Květoňov. Tady jsme se rozhodli nechat závodníka vždy samotného, bez pomoci trenéra, který se věnoval klukům spíše na velkých řekách a nebo na Čerťáku. Květoňov byl po bouřkách a velké průtrži velmi kalný. Takto kalný jsem ho nikdy neviděl. Hned mi bylo jasné, že chytit rybu nebude tak jednoduché. To se potvrdilo hned po první rotaci, kdy se chytly celkem 4 ryby, z toho dvě byly moje. Závod jsem zde ukončil s 5-ti rybami, které jsem chytil převážně na rychle taženou pomalou intermídu.Umístění v sektoru bylo 2.
V sobotu odpoledne jsem byl opět na velké řece a to „ u kamionu “. Opět krásné místo, které mám moc rád. Věřil jsem zde nymfě a zkoušel jsem i strýmr. Po hodině a dvaceti minutách jsem však měl pouze 3 ryby. Vzal jsem tedy suchý prut Hanák 2,90 na trojku a začal chytat na sucho. Na konec se ukázalo, že jsem měl udělat výměnu dříve, protože to byl účinný způsob lovu. Závod jsem končil s 22 rybami. Vzhledem k tomu, že jsem měl pouze potočáky, přechytali mne závodníci s menším počtem ryb, ale s duháky. Umístění bylo 5.
Vzhledem k tomu, že i kluci v týmu chytali moc pěkně, bez zbytečných výpadků, byli jsme před posledním závodem jako tým stále na prvním místě už s pěkným náskokem 36 umístění na druhé Francouze. V jednotlivcích jsem se já stále držel na skvělém třetím místě. Hned za mnou byli Filip 6 , Roman 7 a Bořek 8. Takže vše otevřené.
Do posledního závodu jsem nastupoval na Čerťáky na čísla 16 a 17. měl jsem trochu obavy, protože zde v sobotu chytala Terezka, která zde předvedla skvělý výkon a se svými 24-mi rybami zde dělala skvělou trojku. A to, že zde chytala moc pěkně, mi potvrdili ti, co se na ni byli podívat.
Po prohlédnutí místa jsem si připravil tři pruty Hanák competition – dva na nymfu a jeden na sucho. Začal jsem s nymfou a velmi brzo jsem měl 4 ryby. Pak jsem se ale trochu trápil a po hodině jsem měl stále stejně. První rotaci jsem nakonec ukončil s 10-ti rybami, což nebyl zrovna super výkon. Na rotaci jsem šel po Italovi, který měl 8 ryb. Dostal jsem info, že nechytal v menším vzdálenějším ramenu. Rozhodnutí tedy bylo věnovat se hlavně jemu. Hned v prvním místě jsem našel proudníky. Zkusil jsem tedy opatrně jemnou nymfu a hned se dostavil záběr a ryba. Nakonec jsem odsud odnesl asi 13 proudníků. Pak jsem se už jen věnoval zbytku řeky. Ukončil jsem kolo s 30-ti rybami. To byla 1 v sektoru.
Od Tomáše jsem měl info, že kluci taky slušně zachytali, takže v týmech jsem se mohl už radovat. V jednotlivcích jsem byl však velmi napnutý, protože se čekalo, jak zachytá Francouz Mathieu na Květoňově. Pokud by dělal umístění do 4, tak by vyhrál on, pokud horší, vítězem bych byl já. Konečný verdikt, který mi volali do autobusu byl, že Mathieu dělal o 1 centimetr páté místo. To znamenalo, že kromě vítězství v týmech jsem získal i zlato v jednotlivcích. V první chvíli se mi nahrnuly slzy do očí, a nemohl jsem je zastavit. Čekal jsem však ještě na oficiální potvrzení, které přišlo asi za 45 minut. A byl to opravdu skvělý pocit.
V týmech jsme tedy vyhráli s velkým náskokem před stále se zlepšujícími se Francouzi a na třetím místě Španěly. V jednotlivcích jsme se všichni vešli do první devítky, což je jistě skvělý výkon podtrhující naše vítězství.
Také je třeba upozornit na výkon ženského družstva, které se vůbec v nabitém startovním poli neztratilo. Jako tým skončily na krásném 12-tém místě. Jako nejlepší ženou byla Terezka Rutová, která předvedla skvělé výkony a skončila na nádherném 18-tém místě. Opravdu klobouk dolů před jejím výkonem.
Oslavy a radost u obou českých týmů nebrala konce. Takový skvělý úspěch a na domácí vodě, kterou tak miluji.
Odpolední vyhlášení ve Vyšším Brodě jsme si všichni moc užili a já dvojnásob. Měl jsem co dělat, abych udržel při hymně slzy. Myslím, že i kluci byli plni dojmů a dojetí. Vždyť pro Bořka a Toma to bylo první mistrovství a hned takový úspěch.
Večerní raut proběhl v duchu ocenění všech organizátorů, rozhodčích a v neposlední řadě i nejlepších závodníků. Hlavní sponzor firma Hanák věnovala spoustu krásných prutů Hanák competition, které já mám osobně nejradši. Děkujeme firmě Hanák.
Rád bych poděkoval všem organizátorům v čele s Milanem Hladíkem a panem Karlem Křivatcem za perfektní organizaci. Skvělou vizitkou je jistě i spokojenost všech zúčastněných družstev. S kýmkoli jsem se večer bavil, byl nadšen a nikterak nešetřil chválou.
Co říci závěrem? 17.Mistrovství Evropy bylo pro mne bezesporu nejkrásnějším mistrovstvím, na kterém jsem kdy byl. Skvělá organizace celého klání, perfektní přístup rozhodčích, desítky nachytaných ryb, krásné zážitky a to vše ověnčeno dvěma zlatými medailemi.
18