Mokrou sezónou to začíná

Publikoval , Luboš Roza

Přestože poslední roky už není moc času, dobře si vzpomínám ty léta, kdy jsem po škole fláknul tašku do rohu a fičel na vlak směr Šumice, kde jsme s kamarády začínali lovit jelce na mokrou mušku. Byla to právě tato doba, pstruzi ještě odpočívali a tak jsme si abstinenční příznaky léčili na jelcích. Byla to doba, kdy jsem neměl moc možností, takže mi musela stačit šestka prut a suchá šňůra. Doba pokročila a lov jelců mi dodnes přinesl spoustu nových zkušeností, jiných možností i úspěchů na závodním poli. Pojďme si krátce shrnout tuto krásnou muškařskou metodu.Mokrá muška je samozřejmě hodně široký pojem, ale tento článek je věnovaný lovu jelců na tekoucích vodách, takže to taky budu tak směřovat. Celý lov jelců se obecně točí kolem pár pravidel, které si v krátkosti popíšeme.

alt

1.  Mokré mušky

Mokré mušky, tzv.jelcovky. Jistě jich známe hromady, ale pár pojítek to má. Páni jelci mají ve velké oblibě černou barvu. Kombinací jsou obvykle červená a zlatá barva, případně mírné odlesky modré či perletě. Z osobní zkušenosti se mi barvy jako zelená, béžová či světlá zkrátka neosvědčily. Proto všechny mokré jelcovky kombinuji v černé barvě a nejrůznějších odstínech odlesků. Stejně jako barvy taky zatížení hraje velkou roli. Jelec miluje, když ho rozruch na hladině upozorní na možnou kořist. Proto je zásadní, aby muška na hladinu tzv.klepla. To jde samozřejmě docílit tím, že do mokré mušky nainstalujeme závaží jako olovo do tělíčka nebo zátěžovou hlavičku. To je vždy dobrá volba, protože když jelci nejsou tak úplně aktivní, nejsou rozhodně ochotní vyjíždět si a dělat šípy za našimi muškami. Proto je dobré míti mušky lehce zatížené, dle hloubky i více zatížené. Dostáváme se ale do konfliktu letních lovů, kdy se jelci shlukují na vyhřátých plytinkách, kde jsou často rádi, že jim z vody netrčí hřbety. To znamená, že není možné použít zatížení mušky a tak se připravíme o možnost, mít těžkou mušku, se kterou plácneme na hladinu. To lze tak trochu obejít použitím nasákavých materiálů do tělíčka, takže když se muška namočí, její tíha ve vzduchu umožní hezky plácnout na hladinu a přitom nedovolí zanořit se ve vodě níže, než je třeba na těchto plytkých místech.

2.  Technika hodu

Nechtěl bych polemizovat o tom, jaký vliv má technika hodu oproti správné mušce, ale minimálně jsou na podobné důležitostí. Nemluví se teď o tom, jak správně vodit smyčku, ale o závěrečné fázi, fázi, když je třeba docílit úplného natažení návazce. To není tak snadné, protože docílit toho, aby vám mušky plácly na vodu současně s narovnaným návazcem není tak snadné. Jistě může následovat otázka, jaký to má důvod. Jelec je ryba zvědavá a ráda se nechá vyprovokovat, nicméně je taky opatrná a tak stejně jako dokáže vyrazit za potravou, dokáže i zabrzdit. Nejúčinnější metoda je tedy ono plácnutí a okamžitý rozjezd mušky. Čím více souběžně dokáže muška dopadnout a ihned se uvést do pohybu, tím více rajcovní je a tím větší je šance na záběr. V opačném případě pak lze vidět pouze šípy za našimi muškami, ale bohužel bez záběru. K tomu všemu je ještě třeba trefit se co nejblíže břehu nebo i pod něj, kde nejčastěji tento druh vegetuje. Proto je třeba vědět, že není stejné hodit ke břehu a hodit ke břehu správně. Shrnuto a podtrženo, hod musí být co nejblíže břehu, musí být dostatečně razantní, aby vstřelil mušku agresivně na hladinu a taky musí být absolutně rovný, aby bylo možné ihned po náhozu uvést mušky do pohybu.

3.  Návazec

Každý správný jelcový návazec by měl být dobře ujímaný a ne příliš dlouhý. Já používám ujímaný polyleaderový návazec, který se dělá i plovoucí i hoverový. Tyto návazce krásně přenáší hod a v závěrečné fázi se ideálně rovnají. Jsou taky těžší než klasické ujímané návazce používané třeba na suchou mušku a tím se opět dostáváme ke zmíněnému těžkému sestavení celé sestavy. Polyleadery vyrábí Hanák v délce 150cm. K jejich konci připojuji mikrokroužek a za něj už lovný silon. Při použití dvou mušek, což je nejčastější, může být první přívěs už 70cm od kroužku a pak dalších 50cm koncovka. Celkem se tedy návazec dostává na pouhé 2,7m a někdy i méně. To je vskutku málo i vzhledem k tomu, že při použití polyleaderu se vlastně konec šňůry posune někde do první třetiny návazec a to pro to, že je velmi podobný konci šňůry. Delší sestavou už budete těžko kontrolovat celou fázi hodu a následného pohybu.

alt

4.  Výbava

Celý koncept lovu jelců na mokro lze pohodlně zvládat dnes již jemnými pruty. Ano, není zcela vhodné používat pruty úplně jemné nebo příliš dlouhé. Ideální symbiózou jsou pruty v délkách 9 až 9,3 stopy aftma 3 nebo 4. Delší pruty komplikují nejen přesné házení, ale i odebírání záběrů. Vhodná akce prutu je parabolická a lehce rychlejší. Z mých odzkoušených kousků je v repertoáru například Hanák Superb 390, který bravůrně zastává taky funkci suchého specialisty. Velmi dobrou výhodou, kterou oceníte především při lovu jelců je intermediální šňůra Stealth od stejného výrobce právě v aftmě 3, která není u ostatních výrobců běžně k dostání. Výhod má tato jemná camou šňůra několik. Samozřejmě dostane vaše mušky nepatrně hlouběji, což může při lovu jelců hrát roli i jeden centimetr hloubky, ale její váha vám zase ulehčuje práci se správným položením mušek do lovné místo. V neposlední řadě je tady ještě jedno zásadní eso. Při lovu v mírném proudu jsou záběry jelců razantní a dost záběrů nelze proměnit. Tato šňůra eliminuje ztrátu kontaktu při záběru a dokáže rybu podržet přes oblouk vytvořený proudem. Proto většina ryb zůstává jako přikovaná na prutu a my se tak těšíme z dobrého lovu.

Pokud Vám těchto pár informací dodalo chuť, tak hurá na ryby!

Autor: Luboš Roza