Britská Kolumbie

Publikoval , Igor Slavík

BC. Britská Kolumbie.

Sen, který jsem měl v hlavě dávno. Věděl jsem, že se tam jednou podívám. Jen jsem nevěděl kdy.

 

Jasnějších obrysů začal tento sen dostávat v roce 2014. To jsem totiž prováděl kanadskou reprezentaci během MS u nás v Česku. Kluci kanadští byli skvělí, vstřícní, kamarádští. Pár z nich mě zvalo, abych přijel. A jeden z nich byl z BC. Clint Goyette. Pořád jsme byli v kontaktu. Sem tam mně napsal: “Tak co? Kdy přijedeš?” A já to odkládal, byl jsem na Zélandu (to byl ještě větší sen), jezdil po závodech.

Clint zvolil jinou strategii a začal mně posílat po msg videa a fotky úlovků… A tak jsem se jednou rozhodnul. Není čas odkládat “výlet snů”.

V závodění už díru do světa neudělám, tak na co čekat. 😉

Tak jsem Clintovi jeden den napsal: “Hele, jdu do toho. Kupuju letenku do Vancouveru.”

A Clint: “No, konečně. Udělám Ti takovej trip, že na něj nezapomeneš.”

A jak řekl, tak se stalo.

Na podzim 2018 jsem koupil letenku.

Časový střih a v polovině dubna už jsem letěl směr Vancouver, BC. Po 10 hodinovém letu mě Clint vyzvedl na letišti. Cesta do Squamish, kde Clint s rodinou bydlí, byla krátká. Asi hodinu. Po cestě mě hostitel popisoval přírodu, místa, hory… Samozřejmě krajina je dechberoucí. Hned od oceánu se vypínají štíty hor. To moc neznáme. Jak oceán, tak ty vysoké hory. Prostě nádhera.

Dojeli jsme ke Goyettům domů. Rychlé seznámení s domem a zvířectvem. Rodina přišla až později. Tady je Tvůj pokoj, zde je koupelna, zde lednička. Takovej ten americkej styl. Ber si, co chceš, postarej se o sebe, chovej se jako doma. Psi Angus, Sofie, Kasey a kočky Batman a Daenerys – skvělá sestavička.

Clint mě nenechal dlouho odpočívat. A hodinu po příjezdu, kdy jsem měl zhruba 3 hodiny ráno, jsme šli trénovat speycast. Je zkušený průvodce a ví, že nahazování je základ úspěchu. Teda kromě štěstí se potkat s rybou. Se speycastem jsem chvíli válčil. Je to něco jako rollcast, ale hlavní rozdíl je v tom, že při nahazovaní dvouručákem ta hlavní odhozová síla vychází ze spodní ruky. Ta vlastně supluje dablcuk.

Překvapivě jsem používal docela nízkou váhovou kategorii prutů. #7 Sage, šňůra se používá Skagit od značky Rio. V balíčku tam mají několik potápivých konců, střelnou hlavu a running. Vše spojeno “loop to loop”. Já chytal celou dobu na 3 potápivost. Střelná hlava je opravdu solidní buřt.

Takže laicky popsaný nához vypadá takhkle: zkrátíte šňůru tak, aby vám z konce prutu vycházelo tak 20 cm runningu. Tzn. ve vodě máte 10 m shooting head, 3 m sinking tipu a asi 1,5 m návazce. 40 cm 0,35 mm a zbytek 0,30mm. Na můj vkus docela tenký silon, ale guidovi jsem neodporoval.

Zpět k náhozu, 20 cm runningu vám leze ze špičky prutu, zatáhnete klasický rollcast, dáváte si pozor na D-loop za sebou, a plynule přehodíte šňůru dopředu. Jsem pravák, popisuju to pro praváky. Pravá ruka víceméně určuje směr náhozu, ale síla, ten kopanec vychází z ruky levé. Pohyb prutu končí zhruba na 11 pomyslných hodin.

Následuje “big mend”. Clint říkal, že “big mend” je důležitější než délka náhozu. Proč? A co to vlastně je “big mend”? Je to přehození šňůry přes proud, aby jste se dostali do kontaktu s muškou. Jinak se taky může stát, že steelhead zabere a vy o tom ani nevíte.

Takže máme nahozeno šikmo po proudu, přehozeno přes proud a následuje “swing”. Což je jednoduše řečeno “vyvlátí” šňůry pod sebe. Ideálně takové vyvlátí trvá do 30 sekund. Tzn. musíte najít proud ani ne moc pomalý, ani ne moc rychlý, abyste tuto poučku dodrželi. Brodíte na pomezí pomalé vody a rychlejšího proudu. A to je vlastně všechno. Pak už “jen” tisíc náhozů a přijde záběr. Max . jeden záběr za den. Pokud jej pros….e, můžete jít domů. Téměř na 100% druhý záběr ten den nepřijde.

Takže místo utápění se v jetlagu, jsem nahazoval, trénoval a zase nahazoval. Úplně jsem zapomněl zmínit, že na tento trénink se k nám připojil Aidan, Clintův syn a Brandon – Clintův parťák z týmu. Aidan je fajn, pravděpodobně bude pilotem. A Brandon je jak… Pamatujete si ten dětský kreslený film Za plotem. Tam byla scéna, která Brandona vystihuje. Veverka, která sama o sobě je nejrychlejší ze všech zvířátek vypije Redbull. A pak je rychlá tak, že ostatní svět kolem ní vypadá jak zmrazení. No a Brandon je ta veverka s Redbullem. Skvělej kluk, kterýmu jsem první dny rozuměl každý pátý slovo. Ale jak šly dny, tak se to zlepšovalo.

Tak zpět k chytání steelheadů. Když jsem vyrážel do Kanady, tak jsem měl představu, že jich každej den “seknu” 5 a bude. No, už první dny nastalo vystřízlivění. Asi po hodině, dvou nahazování jsem měl záběr. Žádný divoký zaseknutí, jen přidržení šňůry a lup. A ryba byla pryč. Clint se na mě podíval. “A je to, dnes můžeme jít domů.” 😉  Samozřejmě jsme nešli, ale výsledek by byl stejný jako bychom šli. Zerko. Teda moje zerko. Clint jednu lokomotivu zdolal. Nádherný souboj. Bylo vidět, že ví, co dělá. Žádné zběsilé zdolávání, pomalu trpělivě. Zcela nová informace pro mě bylo to, že steelhead přoi boji neopouští pool, ve kterém byl zaseknutej. Klasickej průběh zdolávávání tedy je, že ryba je na háčku, začne bojovat na místě. Snaží se háku zbavit. Když se jí to nepodaří, nasadí pilu směrem po proudu na konec poolu. Na konci tůně se zastaví a celkem hned se vydá na místo, kde byl zaseknut. Takže naviják a ruku připravit a navíjet šňůru o 106.

Ale to Clint všechno věděl, takže rybu s klidem zdolal. Ač místní, tak měl velkou radost. Jednoznačně to dokládá, že chytil steelheada je svátek, který se neslaví každý den.

Moje chvíle přišla následující den. A to bylo dobře. Protože kdybych ještě den dva nahazval a pořád nic nezdolal, asi by moje psychika docela utrpěla. Ale to se nestalo, protože asi po dvou hodinách přišel záběr. A hned bylo jasný, že je to steel. Clint se radoval a smál se jak jsem byl při zdolávání vyklepanej. “Dýchej, dýchej,” křičel na mě. A zase se smál. Ryba se mlela na místě, pak pila dolů a vlastně okamžitě pila nahoru. Tak jsem navíjel jak zběsilej, šňůra se začala prověšovat a já už se se steelheadem loučil. Pak se mně snažil dát housle. Zcvakl jsem betony jako Tukka Rask a steel neprošel. Běžná doba zdolávání trvá 12-15 minut. Nesmí se nic uspěchat. Tím, že tam byl Clint, probíhalo vše relativně v poklidu. No a zhruba po 12 minutách jsme rybu vsítili do podběráku. Řev velikej, radost obrovská. Následovalo focení, dost rychlé, Clint jako správný guide má k rybám velkou úctu, ne že já bych neměl, ale asi bych fotil trochu delší dobu. Mise splněna. Mohl jsem být klidný.

Následující dny to bylo v podobném duchu. Tisíce náhozů a nic. Za celý pobyt jsme měl ještě další 2 záběry. Jedna ryba spadla hned, další asi pom minutě. A to je vše, přátelé.

Tedy vše, co se steelheadů týká.

Potom tu bylo spousta jiných zážitků. Počínaje chytáním bulltroutů, konče sledováním NHL v Kanadě!! Co může být víc – NHL v Kanadě. A jetšě s bonusem, že Pastrňák s Krejčím s Bostonem postupovali dál a dál a stejně tak Hertl se San José.

K těm  bulltroutům – to je místní forma sivenů. Podobné zbarvení, bílé konce ploutví, velikost solidní, docela dost jsem chytil přes 60 cm. Klasická nymfovačka.

Jo a když jsme u té nymfovačky. Kdybych to neviděl na vlastní oči, kdybych to nenatočil na GoPro, tak bych tomu nevěřil. Jeden den jsem vyrazili ve třech na raft trip. Koryto je tu široké, rozvětvuje se na několik menších řek. Některé se nedají přebrodit. Raft vás dostane tam, kam jiní nemůžou. Takže já, Clint a Brandon. Pohoda v raftu. Vystoupíme na vzdálenějším m ístě. Já jdu po steelheadech s dvouručákem, oni dva jdou jen tak lehce nymfovat na bullísky. JENŽE!!! Po pár minutách zasekne rybu. A on to není bulltrout, ale steel. A hezký steel. Takže se držte – muška velikost #14 – háček Hanák Competition H 450 BL, klasická nymfa, kterou máme všichni v krabkách. Silon průměr 0,14 mm!!! Nekecám, viděl jsem to. A následuje zdolávačka. Mám ji celou nahranou na GoPro. Trvala 13 minut. Se šťastným koncem. Brandon ruby podebral a řev byl opět veliký. Nádhera.

No a to je asi vše. Za zmínku ještě stojí to, že jsem se projel Dodge Ram. Auta moc neprožívám, ale toto mě fakt uchvátilo.

Další zmínka by měla patřit marihuanovým králíčkům. Ale nerad bych kazil mládež, takže pokud má někdo zájem o historku s gumovým marihuanovým králíčkem, ať se mě zeptá osobně. 😉

Clint se o mě postaral jak o vlastního. Díky. Jeho nádherná žena Kristy, skvělé děti Allie, Aurora a Aidan mě přijali ve svém domě jako rodinu. Díky.

I když asi nejvíc jsem přirostl k srdci kocourovi Batmanovi, kterej se mnou spával v posteli.

Poznal jsem nové kamarády mimořádného Brandona, se kterým jsem se nařehtal, jak dlouho s nikým, jeho milou přítelkyni Kaila. Lesníka Geralda, Steva “ Beara”, který chodí po lese s kbelíky krve, aby nalákal medvědy a pak na ostnatý drát sbíral jejich chlupy k analýze DNA, owl guy Joel, který zase zkoumá sovy a další…

Díky všem, užil jsem si to a BC splnila, vlastně předčila očekávání.

Nicméně návrat zpět do BC je nevyhnutelný. Už jenom kvůli kosatkám a tuleňům… 😉

A kvůli tomu, že chci Brandovi rozumět slovo od slova.

Ale to bude asi největší challenge.

A na závěr něco na romantickou notu.

Asi týden po té, co jsem koupil letenky, mně píše kamarádka Hanka.

Moje velká gymnaziální láska, která se provdala a přestěhovala do Kanady, BC.

Hanka: “Igorku, Ty takovej cestovatel, kdy se konečně podíváš k nám do BC?”

Já na to: “Právě jsem koupil letenky.”

Hanka: “No, tak to si mě naštval!”

Já: “Jako proč?”

Hanka: “Protože nejsem součástí Tvého plánu…”

Já: “Jak víš, jaký je můj plán?” (opravdu jsem přemýšlel, že bych ji zajel navštívit…)

Hanka: “Jaký je asi Tvůj plán? Fishing, fishing, fishing…!”

Já: “Hmm, to máš pravdu.”

Hanka: “Já bych Ti ale chtěl ukázat tady tu krásnou krajinu. Ale letos není dobrej timing.”

Já: “Tak snad nebudu v BC naposledy…”

Hanka: “ No, já právě letím do Evropy. 2. května.”

Já: “No, tak vidíš, tak se třeba potkáme ve Vancouveru na letišti. Já se taky vracím domů 2. května.”

Hanka: “Já letím 13:25 s Air Canada do Frankfurtu.”

Já. “TO SI DĚLÁŠ LEGRACI!!!”

Ano, uhádli jste. Letěli jsme spolu. Hanka zařídila sedadla vedle sebe, probrali jsme život.

Takhle rychle mně 9,5 hodiny v letadle ještě neuteklo.

Kdyby to člověk chtěl naplánovat, tak se to nepotká, nestane…

Takže tak.

Bylo to skvělý.

Díky,  BC.

Clint & his service Valley Fishing Guide – LINK

100 % recommendation

Další a i jiné fotky na mém instagranu @igi_flyfish.

More and other pics on my instagram @igi_flyfish.

 

Squamish river – Brandon & Aidan

 

Valley Fishing Guides – the best service in BC

 

Grizzly Bear Country

 

RAM v akci

 

Speycast  v podání Clinta

 

Čekání na záběr

 

A pořád se čeká na záběr

 

A už jsem se dočkal

 

Mr. Hook

 

Clint se předváděl

 

Sestavička

 

Tail jak hrom

 

1000 náhozů a znovu

 

BC

 

Clint „Eastwood“ Goyette

 

Igor

 

Kozy na kopci

 

Spotřeba jen 18 litrů… 😀

 

Raft trip

 

Partička

 

Rapper Brandon

 

Raft trip

 

Yeeeehaa

 

Mr. Goyette & Mt. Cayley

 

Steelhead na nymfu #14 HC 450 BL (Hanák Competition Hook)

 

Leatherman Free – novinka, která se v BC osvědčila

 

BC on raft

 

Smile

 

With love from Whistler

 

BC

 

S Geraldem na rybách

 

Já a Mt. Cayley

 

Bulltrout – místní sivenek

 

Zase jinou cestou k řece. Při pohledu na pořádnou hromadu exkrementů se Geralda ptám, od koho to je.

Gerald: „no, od medvěda.“

A já: „Jak je to tady dlouho.“

G: „Den, max. dva…“

 

Clint & Gerald

 

Clint

 

Gerald & Clint

 

Pulled Pork – Brandon je skvělej kuchař

 

Brandon chystá sendviče. Výborný!

 

Ranní dávka kafe a muffinů… – The Bean Around The World

 

Do akce

 

Něco nočního focení

 

Když jedna je málo. Teda když jsem toto fotil v úplné divočině, docela jsem měl z medvídků strach.

 

Pár fotek z dronu

 

BC

 

BC & RAM

 

Squamish river a je tam malinkej nahazující Clint

 

Už nikdy celýho králíka!!

 

Můj spolunocležník Batman

 

Batman & Daenerys

 

Kasey & Sofie & Angus

 

Igor & Hanka po x letech